Jsem zase o něco statečnější

&&Včera odpoledne, když zachrastily kl&íče v z&ámku, jsem se tradičně rozběhl s křikem ke dveř&ím. Mamka při&šla!&
Ale co to nevid&ím, naproti soused měl dveře dokoř&án. Tak jsem se vydal na průzkum. Jenže ten soused m&á psa. Velk&ého psa Maxe. Dř&íve jsem se k němu přibl&ížil tak na metr, možn&á dva. Ale včera! Nabral jsem odvahu a &šel bl&íže. Byl jsem tak bl&ízko, že bl&íž to už asi ne&šlo. Mamka s panem sousedem na mě koukali s vytře&štěn&ýma očima, fakt nech&ápali. J&á takov&ý posera! B&ýv&ávalo, pan&áčci! Pak mi Max ol&ízl hlavu, no nic moc. Myslel jsem, že mi chce moji kr&ásnou modrookou hlavičku ukousnout, tak jsem byl v pohotovosti... Na&štěst&í se nic nestalo. Pak jsem si &šel prohl&édnout jeho misky, co tam m&á za ňamky, řeknu v&ám, ten m&á ale velk&é misky! Tak jsem to trochu očuchal a rad&ši se zase vr&átil domů. Mus&ím se ale pochv&álit, protože už nejsem takov&ý sr&ágora jako dř&íve!&&&