Hledám si práci

&&Tentokr&át z jin&ého soudku... &
Jsem dospěl&ý, měl bych si naj&ít nějakou pr&áci a zač&ít vyděl&ávat.&
Na&ši tak&é chod&í do pr&áce, aby měli co j&íst, aby měli co na sebe, aby mohli do kina apod. &
V&ážně jsem se zamyslel a do&šel jsem k n&ázoru, že nechci b&ýt jen pouh&ým darmo&šlapem a darmožroutem.&
Už v&ím, co by mě bavilo. Mohl bych b&ýt stěhov&ákem nebo popel&ářem.&
Na stěhov&áka jsem tr&énoval minul&ý t&ýden, kdy jsem stěhoval z m&ísta na m&ísto ručn&íček a pol&št&ářek. Z přenosky do stanu, ze stanu do přenosky, z přenosky do stanu, ze stanu do ložnice - mamce před postel, odtud pak zase do stanu a poř&ád dokola. To mě bavilo, jen se mi ty věci tro&šku motaly mezi nohy. Nikdo nen&í dokonal&ý, trpělivost růže přin&á&š&í, nikdo učen&ý z nebe nespadl a Übung macht den Meister! Jednou ze mne bude prof&ík.&
No a jak jsem při&šel na ty popel&áře? Občas večer v&íd&áv&ám podivn&é blik&án&í. Dř&íve jsem si myslel, že přil&étli kocouři z vesm&íru, tak jsem běžel k oknu, vyskočil na kočkodrom a pozoroval, co se děje. Na&ši mi řekli, že jsou to popel&áři a že se staraj&í o to, aby v těch velk&ých plechovk&ách bylo pr&ázdno a nikde se nepovalovaly odpadky. Z vyprazdňov&án&ím plechovek neboli konzerv již jist&é zku&šenosti m&ám, tak by mi to mohlo j&ít. Co mysl&íte? Od t&é doby, když zahl&édnu blik&án&í z venku, běž&ím se kouknout na popel&áře.&
M&ám teď tedy velk&é dilema. Stěhov&ák? Popel&ář? Stěhov&ák? Poplel&ář? Stěhov&ák? Popel&ář?&
Asi si někde utrhnu sedmikr&ásku... &
Př&í&ště d&ám vědět, jak to dopadlo.&
Mějte se kr&ásně!&&&