Anatomie kočky

...



&

&Z Wikipedie, otevřen&é encyklopedie&&&

&&&Schema anatomie kocoura.&&&&

&&&Anatomie kočky dom&ác&í& popisuje stavbu těla kočky dom&ác&í a s n&í souvisej&íc&í vlastnosti. Kočka dom&ác&í je představitelem tzv. mal&ých koček (&Felidae&). Jej&í tělo je přizpůsoben&é životu pred&átora - m&á ostr&é smysly, dok&áže vyvinout velkou rychlost i pohybovat se potichu a je vyzbrojena zuby a zejm&éna dr&ápy k usmrcen&í kořisti. M&á dlouh&é tělo na relativně kr&átk&ých noh&ách, kr&átk&ý krk a poměrně &širokou a kr&átkou hlavu a středně dlouh&ý ocas. Srst je obvykle kr&átk&á, rovn&á a přilehl&á. U u&šlechtil&ých plemen koček se pak objevuj&í někter&é z&áměrně vy&šlechtěn&é odli&šnosti od tohoto sch&ématu.&&&&

&&&&

&&Kostra, svalstvo a chrup&&&&

&&&Kostra kočky (koment&ář Slovensky)&&&&

&Kostra kočky se skl&ád&á z lebky, p&áteře, žeber s hrudn&í kost&í a kost&í končetin. Spojen&í p&ákovit&é stavby zadn&ích končetin a siln&ých z&ádov&ých svalů umožňuje kočce velice rychl&ý start a mohutn&é skoky, nen&í v&šak vhodn&é pro dlouhodob&ý v&ýkon (kočka tedy kořist ne&štve, ale přepad&á ze z&álohy).&&&

&Dospěl&á kočka m&á 244 kost&í a 512 svalů. Velice pružnou p&áteř z volně spojen&ých obratlů umožňuj&íc&í ohnut&í těla prakticky o 180 stupňů tvoř&í 7 krčn&ích, 13 hrudn&ích a 7 bedern&ích obratlů, kost kř&ížov&á (ze 3 srostl&ých obratlů) a 20-26 obratlů ocasu (u bezocas&ých koček 0-4, zbytek chyb&í nebo nen&í vyvinut).&&&

&Na předn&ích končetin&ách m&á kočka 5, na zadn&ích 4 prsty se zatahovateln&ými dr&ápy. Kočka m&á při chůzi dr&ápy zat&áhnut&é a do&šlapuje na spodn&í plochy prstů, kter&é jsou vybaveny měkk&ými pol&št&ářky. To j&í umožňuje tich&ý pohyb, kter&ý je důležit&ý pro &úspě&šn&ý lov. Mimovoln&ým důsledkem je fakt, že stopy kočkovit&ých &šelem d&íky tomu lze snadno odli&šit od stop &šelem psovit&ých. Dr&ápy na předn&ích noh&ách si kočka obru&šuje pravideln&ým &škrab&án&ím, zejm&éna o dřevěn&é předměty (v př&írodě to jsou hlavně stromy), zadn&í si okusuje.&&&

&Lebka kočky je středně dlouh&á, s dobře vyvinutou mozkovnou a siln&ými čelistmi. U kočky rozezn&áv&áme chrup trval&ý a ml&éčn&ý. Ml&éčn&ý chrup kočky m&á 26 zubů. Koťata se rod&í jako bezzub&á, zoubky se prořez&ávaj&í 10-30 dn&í po narozen&í. V&ýměna ml&éčn&ého chrupu za trval&ý prob&íh&á obvykle od 3. do 6. měs&íce věku. Trval&ý chrup se skl&ád&á z 30 zubů, přičemž z horn&í čelisti jich vyrůst&á 16, z doln&í 14. Skus je kle&šťovit&ý, to znač&í že řez&áky obou čelist&í se dot&ýkaj&í řezn&ými plochami. Při posuzov&án&í pravidelnosti skusu u &šlechtěn&ých plemen koček se povoluje tolerance 2 mm. Vět&š&í odchylky se označuj&í za předkus či podkus a jsou než&ádouc&í vadou. Vzhledem k jej&í možn&é dědičn&é podm&íněnosti se jedinci s předkusem či podkusem vyřazuj&í z chovu.&&&

& &&

&&Smyslov&é org&ány a smysly&&&&

&Smyslov&é org&ány jsou složit&é apar&áty slouž&íc&í k přij&ím&án&í selektivn&ích podnětů z okol&í, kter&é zprostředkov&ávaj&í mozku, kter&ý je d&ál analyzuje a př&ípadně na ně reaguje. Nejvyvinutěj&š&ím smyslem kočky je zrak, naopak nijak zvl&á&šť dobr&á nen&í chuť.&&&

& &&

&&Zrak&&&&

&Oko kočky m&á podobnou stavbu jako oko lidsk&é, nicm&éně jsou zde někter&é v&ýrazn&é rozd&íly. Kočka m&á omezen&ý pohyb oč&í (jej&í zorn&é pole je omezeno na 205 stupňů oproti 220 stupňů u člověka) a jej&í rohovka je v&íce vyklenut&á, což zvy&šuje kvalitu viděn&í. Z&ároveň j&í určitou v&ýhodu přin&á&š&í vět&š&í pohyblivost hlavy. Speci&áln&í buňky nach&ázej&íc&í se na c&évnat&é vrstvě za s&ítnic&í (tzv. tapeta lucidum) j&í umožňuj&í celkem dobr&é viděn&í i za &šera, kdy už lidsk&é oko nem&á dost světla (za &úpln&é tmy ov&šem nevid&í nic ani ona). Schopnost t&éto vrstvy odr&ážet světlo způsobuje charakteristick&ý zlatozelen&ý svit, kter&ý lze v oč&ích kočky za &šera pozorovat. Dal&š&í důležitou modifikac&í je schopnost kočky měnit v z&ávislosti na intenzitě dopadaj&íc&ího světla plochu zornice (od t&éměř cel&é plochy duhovky za minim&áln&ího světla až po &úzkou &štěrbinu při siln&ém světle. A nakonec, na rozd&íl od člověka m&á kočka tzv. třet&í v&íčko, kter&é zvlhčuje oko, takže kočka nemus&í na rozd&íl od člověka neust&ále mrkat.&&&

& &&

&&Sluch&&&&

&Sluch je po zraku dal&š&ím dobře vyvinut&ým smyslem kočky. Ucho se skl&ád&á z vněj&š&ího ucha, vněj&š&ího zvukovodu, středn&ího ucha a vnitřn&ího ucha, kde se nach&ázej&í t&éž receptory pro vn&ím&án&í rovnov&áhy. Pohyb u&š&í je zaji&štěn pomoc&í 27 různ&ých svalů, což společně s jejich um&ístěn&ím nad profilem hlavy způsobuje, že kočka může sv&é u&ši do značn&é m&íry nat&áčet za zvukem, aniž by musela h&ýbat hlavou, a s velkou přesnost&í určit a lokalizovat zdroj zvuku. Ve srovn&án&í s lidsk&ým sluchem je kočič&í přibližně stejně dobr&ý v niž&š&ích frekvenc&ích, s růstem frekvence lidsk&ý sluch postupně ztr&ác&í. Horn&í hranice vn&ím&án&í zvuků se u kočky ud&áv&á 65-75 kHz (u člověka 20-23 kHz). U b&íl&ých koček s modr&ýma očima se často objevuj&í poruchy sluchu až hluchota.&&&

& &&

&&Hmat&&&&

&Hmat je dal&š&í z vysoce vyvinut&ých kočič&ích smyslů. Zprostředkov&ávaj&í ho hmatov&é receptory uložen&é v hlubok&é vrstvě kůže nebo ve hmatov&ých fousk&ách u &úst a na tlapk&ách. Receptory ve hmatov&ých fousk&ách dok&ážou registrovat tlak, vibrace a teplotu. Jsou natolik citliv&é, že kočka s jejich pomoc&í dok&áže vn&ímat i v&ýrazněj&š&í změny tlaku vzduchu. Kočič&í receptory snesou vy&š&š&í teplotu než lidsk&é.&&&

& &&

&&Čich&&&&

&Kočka se při lovu nespol&éh&á na čich v takov&é m&íře jako pes. M&á 200 mili&ónů čichov&ých receptorů, kter&é jsou na čichov&é sliznici, což znamen&á l&épe vyvinut&ý čich než člověk. Tento smysl m&á tak&é velk&ý v&ýznam pro soci&áln&í chov&án&í kočky. Prvn&ím bl&ízk&ým kontaktem mezi dvěma kočkami je jejich vz&ájemn&é očich&áv&án&í. Po stran&ách hlavy, na bradě, l&íc&ích a ocase m&á kočka pachov&é žl&ázy. Ot&ír&án&ím o různ&é předměty, rostliny, či stromy si značkuje svoje teritorium. Člověk tyto pachov&é stopy nec&ít&í, na rozd&íl od pachov&ých stop, kter&é zanech&áv&á kocour pomoc&í sv&ých an&áln&ích žl&áz. Mimo čich&án&í um&í kočka i větřit. Větřen&í je vjem, kter&ý se t&ýk&á čichu a chuti. M&á v&ýznam pro potravinov&é a sexu&áln&í vn&ím&án&í. Tento vjem může kočka použ&ívat d&íky tzv. Jacobsonovu org&ánu. Větř&íc&í kočka vypad&á zvl&á&štně - m&á otevřenou tlamu a pysky st&áhnut&é dozadu. Nejčasteji je možn&é větř&íc&í kočku vidět v ř&íji. Nejpř&íjemněj&š&í vůni pro kočky, vyd&áv&á rostlina &šanta Kočič&í (&Nepeta cataria& L.), kter&á obsahuje olej chemicky př&íbuzn&ý s l&átkou, obsaženou v samič&í moči a proto přitahuje kocoury, kteř&í se v t&éto rostlině v&álej&í.&&&

& &&

&&Smysl pro rovnov&áhu&&&&

&&Kočka na stromě&&&

&Kočky maj&í vět&š&í smysl pro rovnov&áhu než lid&é, protože jsou schopn&é rychle zpracovat přich&ázej&íc&í impulzy a zareagovat. K udržov&án&í rovnov&áhy použ&ív&á kočka &ocas&, kter&ý použ&ív&á podobně jako použ&ív&á člověk jdouc&í po laně tyč. Kočka m&á v uchu tzv. &statokinetick&ý receptor&, kter&ý d&áv&á mozku informace o poloze jej&ího těla. Proto kočka dok&áže při p&ádu ze značn&é v&ý&šky vět&šinou dopadnout na tlapky. Tento smysl maj&í vyvinut&ý již narozen&á koťata, ale pro pln&é využit&í tohoto org&ánu kočky potřebuj&í je&ště zrak, proto se potřebn&é reflexy plně rozvinou až po otevřen&í oč&í.&&&

& &&

&&Chuť&&&&

&Chuť je nejm&éně vyvinut&ým kočič&ím smyslem. Vět&šina chovatelů koček by v&šak s t&ímto n&ázorem polemizovala, protože kočka m&á často velmi bdquo;mlsn&ý jaz&ýček&' a rozezn&á svoje obl&íben&é j&ídlo. Ř&ík&á se, že kočka nem&á receptory pro sladkou chuť a tak ji nedok&áže vn&ímat.&&&

& &&

&&Vnitřn&í org&ány&&&&

&&&D&ýchac&í soustava&&&&&

&D&ýchac&í org&ány kočky slouž&í nejen k d&ých&án&í, ale t&éž jako důležit&ý &termoregulačn&ý apar&át&. Při d&ých&án&í se ochlazuje krev proud&íc&í v c&évn&ích stěn&ách d&ýchac&ích cest. Kočka v klidu m&á d&ýchac&í frekvenci 30 až 50 vdechů za minutu. Při tělesn&é z&átěži, teple a nemoci se tato frekvence zvy&šuje.&&&

& &&

&&Oběhov&á soustava&&&&

&Srdce kočky je čtyřkomorov&é a jeho frekvence tepu se pohybuje mezi 100 až 140 tepy za minutu. Kočič&í krev m&á v porovnan&í s lidskou vy&š&š&í sr&áženlivost. Obsahuje v&íce červen&ých a b&íl&ých krvinek. Okysličen&á krev proud&í tepnami do různ&ých č&ást&í těla. Odkysličenou krev vedou ž&íly zpět k srdci. Krev se okysličuje v plic&ích. 15 až 20 % krevn&í kapacity potřebuje kočka na okysličen&í mozku. V př&ípadě, že kočka mus&í ut&éci, až 90 % krve okysličuje vnitřn&í org&ány a krev určen&á pro okysličen&í mozku je použita na okysličen&í svalů.&&&

& &&

&&Tr&ávic&í soustava&&&&

&Na zač&átku tr&ávic&í soustavy je tlama. V n&í se kromě zubů nach&áz&í svalnat&ý drsn&ý jazyk, kter&ý obsahuje chuťov&é receptory a posouv&á potravu směrem do hltanu. Kromě jin&ého slouž&í t&éž k či&štěn&í srsti. Tr&ávic&í soustava kočky je uzpůsobena k tr&áven&í masa - jako u v&šech pred&átorů je relativně krat&š&í než tr&ávic&í soustava v&šežravců či b&ýložravců. Žaludek m&á tvar p&ísmene U a naplněn&ý je velk&ý asi jako lidsk&á pěst. Nach&ázej&í se v něm žaludečn&í kyseliny, kter&é okamžitě sraz&í ml&éko (kter&é je t&ím p&ádem pro dospěl&é kočky těžce straviteln&é a neměly by ho dost&ávat). Živiny a natr&áven&é potraviny se vstřeb&ávaj&í v tenk&ém střevě, dlouh&ém asi 1 až 1,5 metru. V tlust&ém střevě se ze zbytků potravy vstřeb&áv&á voda a konečn&íkem se 10-20times; denně vylučuje polotuh&ý trus.&&&

& &&

&&Močov&é org&ány&&&&

&Močov&é org&ány tvoř&í dvě ledviny, močovody, močov&ý mech&ýř a trubice. Ledviny maj&í funkci filtračn&ího zař&ízen&í, kter&ým se z organismu vylučuj&í nečistoty l&átkov&é v&ýměny. Zdrav&á kočka moč&í zpravidla 2 až 3kr&át denně. Obvykl&é množstv&í moči je 100 až 200 mililitrů za den. Kocour m&á dlouhou a &úzkou močovou trubici, což někdy způsobuje probl&émy při močen&í.&&&

& &&

&&Pohlavn&í org&ány&&&&

&&&Pohlavn&í &ústroj&í& u kocoura tvoř&í varlata uložen&á v &šourku. Někdy se vyskytuje vada, při n&íž jedno nebo obě varlata nesestoup&í při v&ývoji z bři&šn&í dutiny. Tato vada se naz&ýv&á kryptorchizmus. Nevede k neplodnosti kocoura, jde v&šak o dědičnou chorobu a tohoto jedince je třeba vyřadit z chovu. Pohlavn&í &ústroj&í kočky tvoř&í vaječn&íky uložen&é v bři&šn&í dutině. Kočič&í děloha m&á tvar p&ísmene Y. V&ývoj plodů prob&íh&á v relativně dlouh&ých c&ípech dělohy.&&&&

& &&

&&Žl&ázy s vnitřn&í sekrec&í&&&&

&Tyto žl&ázy jsou souč&ást&í regulačn&ího mechanismu l&átkov&é v&ýměny, růstu, pohlavn&ích funkc&í a jin&ých tělesn&ých pochodů kočky. Vylučuj&í do krve hormony. Mezi žl&ázy s vnitřn&í sekrec&í patř&í hypof&ýza, &št&ítn&á žľ&áza, nadledvinky, pankreas, vaječn&íky a varlata.&&&

& &&

&&Mozek&&&&

&Kočič&í mozek v&áž&í asi 26 až 32 g a tvoř&í tak asi 1 % jej&í v&áhy. Čeln&í lalok ř&íd&í pohybov&ý apar&át, temenn&í a t&ýlov&ý lalok ř&íd&í smyslov&é org&ány a vyhodnocuj&í z nich přijat&é informace. Za chov&án&í a paměť odpov&ídaj&í sp&ánkov&é laloky. Mal&ý mozek ř&íd&í motoriku.&&&

& &&

&&Srst&&&&

&Srst chr&án&í kočku před nepř&ízn&í venkovn&ího prostřed&í - nejen před zimou a teplem, ale i proti vlhkosti. Srst volně žij&íc&ích koček je dokonale přizpůsobena venkovn&ím podm&ínk&ám. V l&étě je srst řid&š&í, v zimě je velmi hust&á, takže chr&án&í kočku i před mrazem. Proto kočky dok&áž&í ž&ít celoročně venku i v seversk&ých krajin&ách. Stač&í, když maj&í k dispozici such&é, z&ávětrn&é a klidn&é m&ísto.&&&

&Srst kočky se skl&ád&á z podsady a kryc&ích chlupů. Jej&í hustota je d&ána prostřed&ím, v němž kočka žije. Kočky žij&íc&í v bytě ji maj&í řid&š&í než kočky ve voln&é př&írodě. Funkčnost (ochrana proti venkovn&ímu prostřed&í) a hebkost srsti zabezpečuj&í tukov&é žl&ázy, kter&é ji proma&šťuj&í.&&&

&Je zn&ámo 15 z&ákladn&ích barev srsti u koček. Od čern&é, přes čokol&ádovou, modrou, lila, kr&émovou, červenou, skořicovou až po b&ílou. Srst se li&š&í nejen barvou, ale i kresbou - mramorovan&á, tygrovan&á, tečkovan&á. Chlup nemus&í b&ýt jednobarevn&ý. Může b&ýt kroužkovan&ý, anebo m&ít jinou barvu na konci, barva může b&ýt kombinovan&á se stř&íbrnou či zlatou.&&&

&Dom&ác&í kočky se vyskytuj&í prakticky ve v&šech barevn&ých kombinac&ích. V Evropě najdeme na ulici vět&šinou mourovat&é, jednobarevn&é či různě skvrnit&é kočky. V Asii a Africe zase najdeme sp&í&še dom&ác&í kočky se siamsk&ými znaky (b&íl&é kočky se skvrnami na končetin&ách, tv&áři, u&š&ích a ocase v různ&ých barv&ách).&&












Přidat komentář (0) >>>


Kontakt · Kniha návštěv · CelySvet.cz
Dnes je  21. 11. 2024 - Dnes má svátek Albert, zítra  Cecílie >>>
Fotky všeho možného, deníček siamského kocourka Chilliho a další kočkoviny


Celkem
Týden
Dnes
Online
MaxOn

243918
133
45
21
24

Logo: BlogChilliho....