&&&&Koupelna:& & Vždy doprov&ázej hosty do koupelny. Nemus&í&š vůbec nic dělat. Stač&í, když si sedne&š a bude&š na ně z&írat. & & &N&ábytek:& & Když mus&í&š zvracet, rychle vyskoč na křeslo. Pokud to ve spěchu nestihne&š, aspoň se postav na drah&ý orient&áln&í koberec. Pokud v bytě orient&áln&í koberec nen&í, postač&í i huňat&á podložka. Když pak zvrac&í&š na koberec, udělej to s rozběhem a raději hned dvakr&át, aby byla skvrna aspoň tak dlouh&á jako lidsk&á noha. & & &Asistence:& & Pokud jeden z tv&ých lid&í na něčem pracuje a druh&ý jen l&íně poleh&áv&á, drž se toho zaměstnan&ého. Ř&ík&á se tomu bdquo;pom&áh&án&í&', u lid&í je to obecně zn&ámo i jako bdquo;přek&ážen&í&'. & & &N&ásleduj&í pravidla spr&ávn&ého &'pom&áh&án&í&':& &&& &&- &
&Když dohl&íž&í&š na vařen&í, posaď se těsně za levou patu kuchaře. Neuvid&í tě, a tak m&á&š vět&š&í &šanci, že na tebe &šl&ápne a pak tě vezme do n&áruče a bude tě hladit.&& & &- &
&Když tvůj člověk čte, lehni si mu těsně pod bradu, přesně mezi oči a knihu, pokud nemůže&š ležet př&ímo na knize.&& & &- &
&Když tvůj člověk vyřizuje nějak&é pap&írov&án&í, lehni si doprostřed pap&írů, ale tak, abys jich měl co nejv&íc pod sebou. Dělej, jako bys dř&ímal, ale co nejčastěji sekej tlapkou po tužce.&& & &- &
&Když tvůj člověk p&í&še v&ánočn&í pohledy nebo vyplňuje daňov&é přizn&án&í, nezapomeň, že mu mus&í&š pomoct! Posaď se na ten pap&ír, na kter&ém pr&ávě pracuje. Pokud tě přem&íst&í, odměň ho smutn&ým pohledem. Když pr&áce dobře pokračuje, pov&álej se po pap&írech a trochu je pomačkej. Když tě podruh&é přenese na jin&é m&ísto, shazuj ze stolu jednu tužku po druh&é - ale pomalu!&& & &- &
&Když tvůj člověk čte noviny a drž&í je ve v&ý&šce, skoč před noviny. Lid&é tak&é r&ádi sk&áčou!&& & &- &
&Když tvůj člověk pracuje u poč&ítače, vyskoč na stůl, přeběhni po kl&ávesnici, pohraj si s my&š&í a pak si mu lehni na kl&ín a na paže tak, abys mu užitečně zpomalil psan&í.&& & & && & &&&&Dveře:& & Zavřen&é dveře jsou zak&ázan&é, ať vedou do kter&éhokoli pokoje. Postav se na zadn&í nohy a zpracov&ávej dveře předn&ími tlapkami. Až pak budou dveře otevřen&é, nemus&í&š jimi hned proj&ít. Pokud se ti podařilo, že ti otevřeli dveře ven, zůstaň prostě st&át př&ímo mezi nimi a trochu si popřem&ý&šlej. Obzvl&á&šť důležit&é je to při chladn&ém počas&í, de&šti, sněžen&í nebo siln&ých n&áletech kom&árů. & & &Kočič&í z&áchod:& & Když použ&ív&á&š z&áchod, dbej vždy na to, abys vyh&ázel ven co nejv&íc steliva. Lid&é r&ádi &šlapou bos&ýma nohama na kočič&í stelivo. & & &Doba sp&ánku:& & Spi v noci na člověku tak, aby se ve span&í nemohl obracet. & & &Schov&áv&án&í:& & Schovej se občas na m&ístech, kde tě člověk nenajde. V ž&ádn&ém př&ípadě nevych&ázej ven dř&ív než za tři nebo čtyři hodiny. Člověk propadne panice (to lid&é miluj&í!) a bude si myslet, žes utekl. Až pak vyjde&š ven, zahrne tě člověk l&áskou a pozornost&í a možn&á dostane&š i pamlsek. & & &Běh&án&í:& & Běhej co nejčastěji a pokud možno př&ímo pod nohama sv&ého člověka, hlavně na schodech, když drž&í něco v n&áruč&í, ve tmě a r&áno, hned jak vstane. Nesm&írně t&ím zlep&š&í&š jeho koordinaci pohybů. & & &A je&ště posledn&í podnět:& & Přistup co nejbl&íže k člověku, nejraděj k jeho obličeji, otoč se, zvedni ocas a ukaž mu zadn&í č&ást těla. Lid&é to miluj&í, tak to dělej hodně často! A nezapom&ínej ani na hosty!&&&
|