Ukrajina

východní Evropa



&Ukrajina je země lež&íc&í ve &&&v&ýchodn&í&&& &&&Evropě&&&; na v&ýchodě hranič&í s &&&Ruskem&&&, na jihoz&ápadě s &&&Moldavskem&&&, &&&Rumunskem&&&, na z&ápadě s &&&Maďarskem&&&, &&&Slovenskem&&& a &&&Polskem&&&, na severu s &&&Běloruskem&&&. Jižn&í hranice je tvořena &&&Čern&ým&&& a &&&Azovsk&ým mořem&&&. Ukrajinsk&á republika z&ískala &&&nez&ávislost&&& roku &&&1991&&& po rozpadu &&&Sovětsk&ého svazu&&&. Hlavn&í město je &&&Kyjev&&&. &&&Poloostrov&&& &&&Krym&&& tvoř&í v r&ámci Ukrajiny &&&autonomn&í&&& republiku. Na rozd&íl od bdquo;proevropsk&é&" z&ápadn&í č&ásti je v&ýchod a v men&š&í m&íře i jih kulturně a politicky orientov&án sp&í&še na Rusko. Ukrajina je zakl&ádaj&íc&ím členem &&&Společenstv&í nez&ávisl&ých st&átů&&&. Nejv&ýznamněj&š&í řekou je &&&Dněpr&&& (ukrajinsky &Dnipro&) s hlavn&ími &&&př&ítoky&&& &&&Pripjať&&&, &&&Desna&&& a &&&Inhulec&&&), kter&ý prot&ín&á Ukrajinu ze severu na jih a děl&í ji na dvě č&ásti. V&ýchodn&í Ukrajinou prot&ék&á &&&Severn&í Doněc&&&, př&ítok &&&Donu&&&. Dal&š&í velk&é řeky jsou &&&Prut&&&, &&&Dněstr&&& a &&&Jižn&í Buh&&&. Velk&é řeky jsou využ&ív&ány jednak pro lodn&í dopravu, jednak jako zdroj energie: zejm&éna na Dněpru bylo vybudov&áno několik velk&ých přehrad s &&&hydroelektr&árnami&&&, z nichž nejzn&áměj&š&í je &&&DněproGES&&& v &&&Z&áporož&í&&&; největ&š&í přehradn&í n&ádrž&í je &&&Kremenčuck&á vodn&í n&ádrž&&&. &&&Největ&š&í ukrajinsk&á jezera jsou &&&Budžaku&&& v &údol&ích &Dunaje& (&&&Jalpuh&&&, &&&Kahul&&&). Vět&š&í jezera a &&&limany&&& se rozkl&ádaj&í na pobřež&í &Čern&ého& a &Azovsk&ého moře&; největ&š&í z nich je &&&Dněstersk&ý&&& (360 kmsup2;), &&&největ&š&í&&& neuměl&á vodn&í plocha Ukrajiny. Ve &&&Volyni&&& a &&&Poles&í&&& je mnoho &&&krasov&ých&&& jezer; v &&&Ukrajinsk&ých Karpatech&&& je nejv&ýznamněj&š&í jezero &&&Synevyr&&&.&&&&Přehled 25 největ&š&ích měst podle&& počtu obyvatel &&&&&&&&Pořad&í&&
N&ázev&&&&1.&&&&Kyjev&&&&& &&2 660 401&&&&2.&&&&Charkov&&&&& &&1 464 740&&&&3.&&&&Dněpropetrovsk&&&&& &&1 032 816&&&&4.&&&&Oděsa&&&&& &&1 007 131&&&&5.&&&&Doněck&&&&& &&999 975&&&&6.&&&&Z&áporož&í&&&&& &&799 348&&&&7.&&&&Lvov&&&&& &&733 728&&&&8.&&&Krivoj Rog&&&& &&696.667&&&&9.&&&&Mykolajiv&&&&& &&509 011&&&&10.&&&Mariupol&&&& &&482 440&&&&11.&&&&Luhansk&&&&& &&452 789&&&&12.&&&Makijivka&&&& &&375 992&&&&13.&&&&Vinnycja&&&&& &&360 241&&&&14.&&&&Simferopol&&&&& &&341 599&&&&15.&&&&Sevastopol&&&&& &&340 353&&&&16.&&&&Cherson&&&&& &&319 278&&&&17.&&&&Poltava&&&&& &&309 960&&&&18.&&&&Černihov&&&&& &&300 497&&&&19.&&&&Čerkasy&&&&& &&293 271&&&&20.&&&&Sumy&&&&& &&282 198&&&&21.&&&Horlivka&&&& &&279 061&&&&22.&&&&Žytomyr&&&&& &&277 875&&&&23.&&&&Chmelnyckyj&&&&& &&255 902&&&&24.&&&Dniprodzeržynsk&&&& &&249 530&&&&25.&&&&Kirovohrad&&&&& &&248 367&&&&&&&K &&&ukrajinsk&é n&árodnosti&&& se hl&ás&í 77,8 % obyvatelstva Ukrajiny (2001); kromě &&&Krymu&&&, kde žij&í předev&š&ím &&&Rusov&é&&& (58,5 %), tvoř&í Ukrajinci ve v&šech oblastech nadpolovičn&í vět&šinu; v &&&Haliči&&&, &&&Volyni&&& a &&&Podol&í&&& pak jejich pod&íl přesahuje 90 %. Největ&š&í zastoupen&í Rusů vykazuje oblast &&&Luhansk&á&&& (39 %), &&&Doněck&á&&& (38 %) a &&&Charkovsk&á&&& (26%). Nejv&ýznamněj&š&í &&&rumunskou&&& men&šinu m&á &&&Bukovina&&& (&&&Černovick&á oblast&&&). Etnicky nejrozrůzněněj&š&ím krajem je &&&Budžak&&&, kde kromě Ukrajinců a Rusů žije 21% men&šina &&&besarabsk&ých Bulharů&&& a 4% men&šina &&&Gagauzů&&&. V &&&Zakarpat&í&&& žije v&ýznamn&á &&&maďarsk&á&&& men&šina. Karpat&št&í &&&Rus&íni&&& (&&&Huculov&é&&&, &&&Lemkov&é&&& a dal&š&í) nebyli při ofici&áln&ím sč&ít&án&í poč&ít&áni za samostatn&ý n&árod a přihl&ásili se tedy vět&šinou k ukrajinsk&é n&árodnosti. V&ýsledky tohoto sč&ít&án&í z roku 2001 pod&áv&á tabulka:&&&&&&&&&N&árodnost&&&&Počet př&íslu&šn&íků (2001)&&Pod&íl % (2001) &&Pod&íl % (1989) &&&&&&Ukrajinci&&&&
&37 541 700&&&&77,8&&&&72,7&&&&&&Rusov&é&&&8 334 100&&17,3&&22,1&&&&&Rumuni& a &Moldavan&é&&&409 600&&0,9&&1,0&&&&&Bělorusov&é&&&275 800&&0,6&&0,9&&&&&Krym&št&í Tataři&&&248 200&&0,5&&0,0&&&&&Bulhaři&&&204 600&&0,4&&0,5&&&&&Maďaři&&&156 600&&0,3&&0,4&&&&&Pol&áci&&&144 100&&0,3&&0,4&&&&&Žid&é&&&103 600&&0,2&&0,9&&&&&Arm&éni&&&99 900&&0,2&&0,1&&&&&Řekov&é&&&91 500&&0,2&&0,2&&&&&Tataři&&&73 300&&0,2&&0,2&&&&&Romov&é&&&47 600&&0,1&&0,1&&&&&ázerb&ájdž&ánci& &&45 200&&0,1&&0,0&&&&&Gruz&íni&&&34 200&&0,1&&0,0&&&&&Němci&&&33 300&&0,1&&0,1&&&&&Gagauzov&é&&&31 900&&0,1&&0,1&&&&ostatn&í&&177 100&&0,4&&0,4&&&&&&Informace o tomto čl&ánku&&&Čl&ánek je převzat z &&&Wikipedie&&&, otevřen&é encyklopedie, do kter&é přisp&ívaj&í dobrovoln&íci z cel&ého světa.&&&&Tento text je dostupn&ý za podm&ínek &&&GNU Free Documentation License&&&&&&&Origin&áln&í čl&ánek na Wikipedii&& &&& Ukrajina : 377-izazap-1200777853
Fyzická mapa Ukrajiny

Ukrajina : 377-izazap-1202912585
Kievan Rus


Přidat komentář (0) >>>

Přidáno: 16.01.2008 000 23:08...


Kontakt · Kniha návštěv · CelySvet.cz
Ukrajina


Celkem
Týden
Dnes
Online
MaxOn

58928
39
19
0
5