&Ukrajina je země lež&íc&í ve &&&v&ýchodn&í&&& &&&Evropě&&&; na v&ýchodě hranič&í s &&&Ruskem&&&, na jihoz&ápadě s &&&Moldavskem&&&, &&&Rumunskem&&&, na z&ápadě s &&&Maďarskem&&&, &&&Slovenskem&&& a &&&Polskem&&&, na severu s &&&Běloruskem&&&. Jižn&í hranice je tvořena &&&Čern&ým&&& a &&&Azovsk&ým mořem&&&. Ukrajinsk&á republika z&ískala &&&nez&ávislost&&& roku &&&1991&&& po rozpadu &&&Sovětsk&ého svazu&&&. Hlavn&í město je &&&Kyjev&&&. &&&Poloostrov&&& &&&Krym&&& tvoř&í v r&ámci Ukrajiny &&&autonomn&í&&& republiku. Na rozd&íl od bdquo;proevropsk&é&" z&ápadn&í č&ásti je v&ýchod a v men&š&í m&íře i jih kulturně a politicky orientov&án sp&í&še na Rusko. Ukrajina je zakl&ádaj&íc&ím členem &&&Společenstv&í nez&ávisl&ých st&átů&&&. Nejv&ýznamněj&š&í řekou je &&&Dněpr&&& (ukrajinsky &Dnipro&) s hlavn&ími &&&př&ítoky&&& &&&Pripjať&&&, &&&Desna&&& a &&&Inhulec&&&), kter&ý prot&ín&á Ukrajinu ze severu na jih a děl&í ji na dvě č&ásti. V&ýchodn&í Ukrajinou prot&ék&á &&&Severn&í Doněc&&&, př&ítok &&&Donu&&&. Dal&š&í velk&é řeky jsou &&&Prut&&&, &&&Dněstr&&& a &&&Jižn&í Buh&&&. Velk&é řeky jsou využ&ív&ány jednak pro lodn&í dopravu, jednak jako zdroj energie: zejm&éna na Dněpru bylo vybudov&áno několik velk&ých přehrad s &&&hydroelektr&árnami&&&, z nichž nejzn&áměj&š&í je &&&DněproGES&&& v &&&Z&áporož&í&&&; největ&š&í přehradn&í n&ádrž&í je &&&Kremenčuck&á vodn&í n&ádrž&&&. &&&Největ&š&í ukrajinsk&á jezera jsou &&&Budžaku&&& v &údol&ích &Dunaje& (&&&Jalpuh&&&, &&&Kahul&&&). Vět&š&í jezera a &&&limany&&& se rozkl&ádaj&í na pobřež&í &Čern&ého& a &Azovsk&ého moře&; největ&š&í z nich je &&&Dněstersk&ý&&& (360 kmsup2;), &&&největ&š&í&&& neuměl&á vodn&í plocha Ukrajiny. Ve &&&Volyni&&& a &&&Poles&í&&& je mnoho &&&krasov&ých&&& jezer; v &&&Ukrajinsk&ých Karpatech&&& je nejv&ýznamněj&š&í jezero &&&Synevyr&&&.&& &&Přehled 25 největ&š&ích měst podle&& počtu obyvatel &&&&& &&&K &&&ukrajinsk&é n&árodnosti&&& se hl&ás&í 77,8 % obyvatelstva Ukrajiny (2001); kromě &&&Krymu&&&, kde žij&í předev&š&ím &&&Rusov&é&&& (58,5 %), tvoř&í Ukrajinci ve v&šech oblastech nadpolovičn&í vět&šinu; v &&&Haliči&&&, &&&Volyni&&& a &&&Podol&í&&& pak jejich pod&íl přesahuje 90 %. Největ&š&í zastoupen&í Rusů vykazuje oblast &&&Luhansk&á&&& (39 %), &&&Doněck&á&&& (38 %) a &&&Charkovsk&á&&& (26%). Nejv&ýznamněj&š&í &&&rumunskou&&& men&šinu m&á &&&Bukovina&&& (&&&Černovick&á oblast&&&). Etnicky nejrozrůzněněj&š&ím krajem je &&&Budžak&&&, kde kromě Ukrajinců a Rusů žije 21% men&šina &&&besarabsk&ých Bulharů&&& a 4% men&šina &&&Gagauzů&&&. V &&&Zakarpat&í&&& žije v&ýznamn&á &&&maďarsk&á&&& men&šina. Karpat&št&í &&&Rus&íni&&& (&&&Huculov&é&&&, &&&Lemkov&é&&& a dal&š&í) nebyli při ofici&áln&ím sč&ít&án&í poč&ít&áni za samostatn&ý n&árod a přihl&ásili se tedy vět&šinou k ukrajinsk&é n&árodnosti. V&ýsledky tohoto sč&ít&án&í z roku 2001 pod&áv&á tabulka:&& && &&&&&N&árodnost&&& | &Počet př&íslu&šn&íků (2001)& | &Pod&íl % (2001) & | &Pod&íl % (1989) & | & &&&&Ukrajinci&&& | &&37 541 700&& | &&77,8&& | &&72,7&& | & &&&Rusov&é&& | &8 334 100& | &17,3& | &22,1& | & &&&Rumuni& a &Moldavan&é&& | &409 600& | &0,9& | &1,0& | & &&&Bělorusov&é&& | &275 800& | &0,6& | &0,9& | & &&&Krym&št&í Tataři&& | &248 200& | &0,5& | &0,0& | & &&&Bulhaři&& | &204 600& | &0,4& | &0,5& | & &&&Maďaři&& | &156 600& | &0,3& | &0,4& | & &&&Pol&áci&& | &144 100& | &0,3& | &0,4& | & &&&Žid&é&& | &103 600& | &0,2& | &0,9& | & &&&Arm&éni&& | &99 900& | &0,2& | &0,1& | & &&&Řekov&é&& | &91 500& | &0,2& | &0,2& | & &&&Tataři&& | &73 300& | &0,2& | &0,2& | & &&&Romov&é&& | &47 600& | &0,1& | &0,1& | & &&&ázerb&ájdž&ánci& & | &45 200& | &0,1& | &0,0& | & &&&Gruz&íni&& | &34 200& | &0,1& | &0,0& | & &&&Němci&& | &33 300& | &0,1& | &0,1& | & &&&Gagauzov&é&& | &31 900& | &0,1& | &0,1& | & &&ostatn&í& | &177 100& | &0,4& | &0,4& | & && &&Informace o tomto čl&ánku&&&Čl&ánek je převzat z &&&Wikipedie&&&, otevřen&é encyklopedie, do kter&é přisp&ívaj&í dobrovoln&íci z cel&ého světa.&& &&Tento text je dostupn&ý za podm&ínek &&&GNU Free Documentation License&&& && |
Fyzická mapa Ukrajiny
Kievan Rus
|