 |
&&&&&Dněpr je po Volze a Dunaji třet&í největ&š&í řeka Evropy. Pramen&íc na &územ&í z&ápadn&ího Ruska n&ásledně prot&ék&á &územ&ím v&ýchodn&ího Běloruska a např&íč celou Ukrajinou.Jej&í d&élka čin&í 2 200 km, povod&í m&á rozlohu 505 000 km2. Středn&í průtok v &úst&í je 1,670 msup3;/s. Přibližně 115 km řeky je souč&ást&í hranice mezi Běloruskem a Ukrajinou. Na středn&ím a doln&ím toku se nach&áz&í několik velik&ých přehrad přehrad a hydroelektr&áren. Řeka se vl&év&á pobl&íž Chersonu do Čern&ého moře, kde tvoř&í Dněpersk&ý liman. Vět&š&í č&ást toku je splavn&á, proto Dněpr oded&ávna slouž&í jako v&ýznamn&á vodn&í cesta. Po v&ýstavbě přehrad zmizely někdej&š&í nebezpečn&é peřeje. &&&
&&&&Mezi nejdůležitěj&š&í města, jimiž Dněpr prot&ék&á, patř&í rusk&ý Smolensk, bělorusk&ý Mohylev, ukrajinsk&ý Kyjev, Čerkasy, Dněpropetrovsk či Z&áporož&í, kde lež&í největ&š&í dněpersk&ý ostrov Chortycja.&&&&
&&&&Ve starověku byla řeka naz&ýv&ána Borysthen&és. H&érodotovy Dějiny při popisu ř&í&še a zvyků Skythů, jejichž ř&í&še se na doln&ím toku řeky rozkl&ádala, hovoř&í o Borysthenu jako o třet&í největ&š&í zn&ám&é řece po Nilu a Istru (Dunaji).&&&&
&&&&V 9. stolet&í se ust&álila obchodn&í cesta naz&ývan&á v rusk&ých letopisech bdquo;iz Varjag v Greki', kter&á spojovala Skandin&ávii s Černomoř&ím, předev&š&ím s Byzanc&í. Vedla přes Finsk&ý, resp. Rižsk&ý z&áliv do Smolenska odtud po Dněpru až k &úst&í. Obchod po n&í provozovali &šv&éd&št&í Vikingov&é, Varjagov&é, kteř&í vyb&írali od m&ístn&ího obyvatelstva tribut a d&ále s n&ím obchodovali stejně jako se zajatci, kter&é prod&ávali do otroctv&í. Cenn&é zpr&ávy o dějin&ách krajů na Dněpru pod&áv&á prvn&í rusk&ý dějepisec Něstor ve sv&ých letopisech (tzv. Povest vremennych let.)&&&&
&&&&Od 15. stolet&í se na doln&ím toku usazovali Koz&áci. Největ&š&í koz&áck&ým střediskem byla Z&áporožsk&á S&íč na ostrově Chortycji, kter&á přetrvala do roku 1775, kdy ji zlikvidovala Kateřina Velik&á. V t&éže době začal posledn&í polsk&ý kr&ál Stanislav August Poniatowski budovat na &územ&í dne&šn&ího jižn&ího Běloruska Dněpersko-bužsk&ý kan&ál, kter&ý měl propojit Dněpr s Vislou. Dokončen byl v&šak až v polovině 19. stolet&í.&&&&
&&&&Ve 20. stolet&í byl středn&í a doln&í tok řeky spout&án kask&ádou přehrad s hydroelektr&árnami; řeka tak pomohla rozvoji hospod&ářstv&í, na mnoha m&ístech v&šak při&šla o svůj přirozen&ý břeh a o lužn&í lesy.&&&&
&& &
&&
|
Dněpr v Záporoží
| 
Dněpr v Záporoží
| 
Dněpr v Záporoží
| 
Dněpr v Záporoží
| 
Dněpr v Záporoží
| 
Dněpr v Záporoží
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
Dněpr v Záporoží
| 
Přístav 2
| 
Závodní jachty
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| 
| | |
| Přidáno: 03.02.2008 000 16:07... |
|
|
Přihlášení :
Inzerce zdarma
Hry on-line
Fotosoutěž
Puzzle online
Tapety na plochu
Mapa světa