&&
&& & & & &

& &&Z&áporož&í& && &&&& & & & &

& & & & & & &

& & & & &znak&& & & & &

& &&poloha&&& & & & &

&&&souřadnice&:&& & &

&&&&47deg;50prime;0' s. &š., 35deg;10prime;0' v. d.&&&& & & & &

&&nadmořsk&á v&ý&ška:&& & &

&&86 m n. m.&& & & & &

&&St&át:&& & &

&&Ukrajina&& & & & &

&&Oblast:&& & &

&&Z&áporožsk&á oblast&& & & & &

&&administrativn&í dělen&í:&& & &

&&7 raj&ónů&& & & & &

& & & & & & &

& &&rozloha a obyvatelstvo&&& & & & &

&&rozloha:&& & &

&&334,0 kmsup2;&& & & & &

&&počet obyvatel:&& & &

&&794 687 (v roce 2006)&& & & & &

&&hustota zalidněn&í:&& & &

&&2279 obyv. / kmsup2;&& & & & &

&&etnick&é složen&í:&& & &

&&Ukrajinci (70 %), Rusov&é&& & & & &

&&n&ábožensk&é složen&í:&& & &

&&Pravoslavn&é křesťanstv&í&& & & & &

& &&spr&áva města&&& & & & &

&&starosta:&& & &

&&&Jevhen Karta&šov&&& & & & &

&&ofici&áln&í web:&& & &

&&http://www.meria.zp.ua/&& & & & &

&&telefonn&í předvolba:&& & &

&&+380 612&& & & & &

&&PSČ:&& & &

&&69000&& & & & & & &Hlavn&ím městem oblasti je &Zaporižžja& (rusky Zaporožje), př&ístav na řece Dnipru, do roku 1921 nesouc&í n&ázev Oleksandrivsk. Zaporožje) je průmyslov&é město lež&íc&í na jihov&ýchodě Ukrajiny na řece Dněpr; 870 000 obyvatel; středisko stejnojmenn&é oblasti. V roce 1770 byla vybudov&ána Alexandrovsk&á pevnost chr&án&íc&í jihoz&ápadn&í Ukrajinu před n&ájezdy krymsk&ých Tatarů a Turků. V roce 1806 byla osada, kter&á vyrostla vedle pevnosti pov&ý&šena na město. Na zač&átku 20. stolet&í mělo město 20 200 obyvatel. Za druh&é světov&é v&álky bylo okupov&áno německ&ými vojsky v letech 1941-1943 a v&álečn&ými ud&álostmi bylo těžce po&škozeno. Na nedalek&ém ostrově Chortyca byla v minulosti Z&áporožsk&á S&íč, ozbrojen&é ležen&í a centrum ukrajinsk&ých koz&áků, založen&é v polovině 16. stolet&í kn&ížetem Dimitrijem Vy&šněveck&ým na ochranu před tatarsk&ými a tureck&ými n&ájezdy. Ozbrojen&á osada měla vlastn&í samospr&ávu, na čele s radou a hejtmanem. Od roku 1654 byla podř&ízena rusk&ému st&átu a roku 1709 byla zničena Petrem I. Velik&ým. Osudy t&éto koz&áck&é osady vyl&íčil Gogol v knize Taras Bulba. Jde o v&ýznamn&é středisko hutnick&ého průmyslu (ocel, feroslitiny, hlin&ík, titan - podniky 'Zaporožstal', Dniprospecstal'), automobilov&ého stroj&írenstv&í ('Zaporožec'), v&ýroby leteck&ých motorů (KB 'Progres') a koksochemie. Hydroelktr&árna Dniproges, kter&á je v bl&ízkosti města, produkuje 1500 MW. Byla uvedena do provozu v roce 1932, tehdy jako největ&š&í na světě, s původn&ím v&ýkonem 558 MW. Dostatek elektrick&é energie umožnil vybudovat velk&ý hutn&í kombin&át. Za druh&é světov&é v&álky byl Dniproges fakticky zničen, znovuobnoven byl v roce 1947&& & &&Dějiny&&& & &N&ázev poch&áz&í z ukrajinsk&ého &za porihy&, tj. bdquo;za peřejemi', kter&é ztěžovaly plavbu po Dněpru před vybudov&án&ím přehrad (zejm. Kachovsk&é a Dněpersk&é). Nejprve byl os&ídlen ostrov Chortycja: je zde doloženo s&ídli&ště Skythů, v 16. stolet&í se zde usadili koz&áci, založili pověstnou Z&áporožskou Sič a podnikali odtud v&ýboje zejm&éna proti rozp&ínav&é polsk&é &šlechtě. Proslavili se zde koz&áčt&í vůdci Maksym Zalizňak a Ivan Honta. V roce 1775 rozpr&á&šila Sič Kateřina Velik&á. &Brzy pot&é zde vyrostlo nevelk&é město Aleksandrovsk, jež se k původn&ímu n&ázvu &Z&áporož&í& vr&átilo roku 1921.& Tehdy se provinčn&í městečko stalo jedn&ím z ekonomick&ých center Sovětsk&ého svazu a začalo z&ávratně růst: vznikla zde obř&í přehrada a hydroelektr&árna Dněproges, rozs&áhl&é průmyslov&é komplexy, nov&á s&ídli&ště, tramvajov&é tratě. Po rozpadu SSSR do&šlo k &útlumu, ze kter&ého se město nyn&í vzpamatov&áv&á.&& & &&&&Z&áporož&í dnes&&& & &&&&Hospod&ářstv&í&&& & &Dne&šn&í Z&áporož&í je se sv&ými 800 000 obyvateli 6. největ&š&í ukrajinsk&ým městem a přes hlubok&é ekonomick&é probl&émy 90. let zůst&áv&á centrem těžk&ého průmyslu. Tvoř&í i přirozen&é dopravn&í, obchodn&í centrum regionu.& Nejv&ýrazněj&š&í stavbou ve městě je obř&í hr&áz Dněprovsk&é přehrady ze 30. let se slavnou hydroelektr&árnou DněproGES, jež dodnes nese jm&éno V. I. Lenina. Ta dod&áv&á energii několika obř&ím průmyslov&ým podnikům:&& & & &ZaporižStal, metalurgick&ý kombin&át && & &ZAZ (AvtoVaz), v&ýrobce proslul&ého aut&íčka 'Z&áporožec', nyn&í dceřin&á společnost Daewoo. && & &Motor-Sič, v&ýrobce letadel Antonov && & &chemick&é z&ávody && & & &&&&Doprava&&& & &Prospekt Lenina&& & &Město je důležitou dopravn&í křižovatkou; lež&í na silničn&ím tahu E105 (Moskva - Charkov - Krym), hlavn&í železničn&í tratě vedou ve směru Dněpropetrovsk - Kyjev, Charkov - Moskva, Melitopol - Krym, Nikopol - Kryvyj Rih - Oděsa / Lvov. Do Kyjeva, Simferopolu, Charkova a Moskvy jezd&í několik rychl&íků denně. Př&ím&é spojen&í s ČR chyb&í. V&ýznamn&ý je i ř&íčn&í př&ístav na Dněpru. Městskou dopravu zaji&šťuj&í tramvaje, trolejbusy a autobusy.&& & &&Kultura, pam&átky, zaj&ímavosti&&& & &Za viděn&í jistě stoj&í ostrov Chortycja, největ&š&í ostrov na Dněpru s členit&ým ter&énem a několika kulturn&ími pam&átkami. Od r. 1993 je chr&áněn jako př&írodn&í pam&átka. Kromě vz&ácn&é fl&óry a mnoha archeologick&ých nalezi&šť je zde &Muzeum z&áporožsk&ého koz&áctva&, kter&é schraňuje mnoho artefaktů souvisej&íc&ích se Z&áporožskou Sič&í, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnick&ým, ale i s Kyjevskou Rus&í či Skythy nebo tak&é s II. světovou v&álkou.&& & &Hlavn&í tepnou Z&áporož&í je &Prospekt Lenina&, kter&ý je se sv&ými 11 km jednou z nejdel&š&ích ulic v Evropě; vede od hlavn&ího n&ádraž&í (&Zaporižžja-1&) k DněproGESu a slouž&í tak&é trolejbusov&é a tramvajov&é dopravě. V architektuře města převl&ád&á socialistick&ý realismus. Ve městě dodnes stoj&í několik Leninov&ých pomn&íků. V budově rekonstruovan&ého hlavn&ího n&ádraž&í (&Zaporižžja-1&) můžete obdivovat Repinův obraz bdquo;Z&áporož&št&í koz&áci'.&& & & & & &&& &&Dněpr&&&& & &&Dněpr&&& ( ukrajinsky &Dnipro&, bělorusky &Dnjapro&) je třet&í největ&š&í řeka Evropy. Pramen&íc na &územ&í z&ápadn&ího Ruska n&ásledně prot&ék&á &územ&ím v&ýchodn&ího Běloruska a např&íč celou Ukrajinou.&& && & &&Z&ákladn&í &údaje&&& & &Jej&í d&élka čin&í 2 200 km, povod&í 505 000 km&2&. Středn&í průtok v &úst&í je 1,670 msup3;/s. Přibližně 115 km řeky je souč&ást&í hranice mezi Běloruskem a Ukrajinou. Na středn&ím a doln&ím toku se nach&áz&í několik velik&ých přehrad přehrad a hydroelektr&áren. Řeka se vl&év&á pobl&íž Chersonu do Čern&ého moře. Vět&š&í č&ást toku je splavn&á, proto Dněpr oded&ávna slouž&í jako v&ýznamn&á vodn&í cesta.&& & &Mezi nejdůležitěj&š&í města, jimiž Dněpr prot&ék&á, patř&í rusk&ý Smolensk, bělorusk&ý Mahiljov, ukrajinsk&ý Kyjev, Čerkasy, Dněpropetrovsk či Z&áporož&í, kde lež&í největ&š&í dněpersk&ý ostrov Chortycja.&& &&

---

Přidat komentář (0) >>>

Přidáno: 05.10.2008 000 23:37...

Kontakt · Kniha návštěv · CelySvet.cz

Copyright (c) 2015 by izazap. Všechna práva vyhrazena!