Kastrace feny

&Pozitivn&í zdravotn&í aspekty kastrace fen&&&

&N&ádory ml&éčn&é žl&ázy&&
Nejv&ýznamněj&š&í skupinou n&ádorov&ých onemocněn&í fen jsou n&ádory ml&éčn&é žl&ázy. V&íce než polovina v&šech novotvarů se vyskytuje pr&ávě na ml&éčn&é li&ště. Mezi v&ýznamn&é faktory pro jejich vznik a rozvoj patř&í steroidn&í hormony, kter&é vznikaj&í ve vaječn&íc&ích (estrogeny, progesteron). Riziko se zvy&šuje při použ&ív&án&í někter&ých l&éků na časn&é přeru&šen&í gravidity nebo potlačen&í pohlavn&ího cyklu a tak&é při pseudograviditě. Necel&á polovina novotvarů ml&éčn&é žl&ázy je malign&ích, tedy zhoubn&ých. Nejčastěji metastazuj&í do m&ízn&ích uzlin a plic, d&ále pak do jater, ledvin, srdce a kost&í. Původně nezhoubn&é n&ádory se mohou časem zvrhnout ve zhoubn&é. Průměrn&ý věk fen, u kter&ých se tyto novotvary vyskytuj&í, je 8-9 let. &&

Pr&ávě kastrace je možnou prevenc&í v&ýskytu n&ádorů ml&éčn&é žl&ázy. Při odstraněn&í vaječn&íků před prvn&ím h&ár&án&ím se riziko vzniku těchto novotvarů snižuje o 99 %, po prvn&ím h&ár&án&í o 92 %. Při kastraci po dal&š&ích ř&íj&ích je vliv na omezen&í v&ýskytu novotvarů zanedbateln&ý. Ide&áln&í je prov&ést kastraci po prvn&ím h&ár&án&í, dř&íve totiž hroz&í někter&é zdravotn&í komplikace jako např. močov&á inkontinence a nedokonal&ý v&ývoj feny. V př&ípadě, že už se n&ádory u feny vyskytuj&í, nem&á ovariektomie preventivn&í ani terapeutick&ý efekt. &&

&&
Cukrovka&&
Diabetes mellitus představuje nejčastěj&š&í hormon&áln&í onemocněn&í fen. Způsobuje ho nedostatek inzulinu nebo jeho n&ízk&ý &účinek. Jedn&á se o nemoc zv&ířat středn&ího a vy&š&š&ího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakr&át častěji než psi. Hlavn&í funkc&í inzulinu je ukl&ád&án&í a přeměna cukrů, b&ílkovin a tuků. Př&íznaky diabetu se vyv&íjej&í obvykle pozvolna. Doch&áz&í ke zv&ý&šen&ému močen&í a ž&íznivosti. I přes dobrou chuť k př&íjmu krmiva zv&íře hubne a postupně se objevuje cel&á řada zdravotn&ích komplikac&í. Nel&éčen&á cukrovka vede nakonec k &úhynu. &&

Př&íčin vzniku diabetu je několik. U fen jsou to předev&š&ím pohlavn&í hormony - gestageny (progesteron a jeho deriv&áty). Endogenn&í (z těla poch&ázej&íc&í) gestageny vznikaj&í ve vaječn&íc&ích a způsobuj&í zv&ý&šenou produkci růstov&ého hormonu v ml&éčn&é žl&áze. Ten pak v&ýznamně snižuje &účinek inzulinu na gluk&ózu. Slinivka bři&šn&í, kde se inzulin tvoř&í, mus&í v&ýrazně zv&ý&šit jeho produkci, aby se krevn&í cukr udržel na norm&áln&í hladině. Takov&ý stav nakonec může v&ést k &úpln&ému vyčerp&án&í a nevratn&é degeneraci slinivky. Ta už nen&í schopna inzulin tvořit, a je proto nutn&é ho každ&ý den pod&ávat formou podkožn&ích injekc&í. Exogenn&í (do těla dodan&é) gestageny použ&ívan&é např. v prepar&átech na potlačen&í h&ár&án&í jsou z hlediska vzniku cukrovky (ale i hnisav&ého z&ánětu dělohy anebo n&ádorů ml&éčn&é žl&ázy) vysoce rizikov&é a jsou poměrně častou př&íčinou tzv. iatrogenn&ího (l&ékařem způsoben&ého) diabetu. &&

Kastrace patř&í u fen k v&ýznamn&ým preventivn&ím opatřen&ím vzniku cukrovky. Pokud se diabetes objev&í v obdob&í po h&ár&án&í a př&íznaky netrvaj&í d&éle než tři t&ýdny, může b&ýt kastrace i jedin&ým terapeutick&ým z&ákrokem bez nutnosti celoživotn&ího pod&áv&án&í inzulinu.& &&&
&

&Patologick&é stavy pohlavn&ích org&ánů&&
Někter&ým onemocněn&ím pohlavn&ích org&ánů (cysty, n&ádory, z&áněty vaječn&íků a dělohy) lze &účinně předch&ázet kastrac&í, př&ípadně je kastrace jednou z metod jejich l&éčby. &&

Nejfrekventovaněj&š&ím onemocněn&ím reprodukčn&ího syst&ému star&š&ích nekastrovan&ých fen je hnisav&ý z&ánět dělohy - &pyometra&. Jedn&á se o probl&ém předev&š&ím star&š&ích fen, jež nikdy neměly &štěňata (zhruba 30 % intaktn&ích fen star&š&ích osmi let se s t&ímto život ohrožuj&íc&ím stavem setk&á). Hnisav&ý z&ánět dělohy je tak&é častou komplikac&í po aplikaci hormon&áln&ích př&ípravků (např. při přeru&šen&í březosti, při oddalov&án&í ř&íje). &&

Pyometra zpravidla vznik&á 1-3 měs&íce po h&ár&án&í. Vlivem ovari&áln&ích hormonů (estrogeny, progesteron) doch&áz&í k nadměrn&ému zmnožen&í a stimulaci děložn&ích žl&ázek, jejichž hlenovit&ý sekret se v děloze hromad&í. Hlen je ide&áln&ím prostřed&ím pro bakterie, jež se v děloze v určit&ém množstv&í vyskytuj&í přirozeně, doch&áz&í k jejich přemnožen&í a charakter sekretu se měn&í v hnis. Vznikaj&íc&í toxiny se z děložn&ího obsahu vstřeb&ávaj&í do krve a vyvol&ávaj&í celkovou intoxikaci organismu. Při oddalov&án&í ř&íje nebo přeru&šen&í březosti je mechanismus obdobn&ý. Spou&štěc&ím impulzem jsou ale v tomto př&ípadě hormony dodan&é do těla zvenč&í, tedy l&ékařem. &&

M&éně obvykl&ými př&íčinami hnisav&ého z&ánětu dělohy u fen jsou prim&árn&í infekce, odumřen&í plodu, zadržen&í placenty nebo poraněn&í při porodu. &&

K hlavn&ím př&íznakům pyometry patř&í zejm&éna zv&ý&šen&é močen&í a ž&íznivost, abnorm&áln&í v&ýtok z pochvy (pozor - jen u otevřen&é formy, kdy je průchoz&í děložn&í krček), zvět&šov&án&í objemu břicha, deprese, nechutenstv&í, zvracen&í. &&

Terapie spoč&ív&á buď v chirurgick&ém odstraněn&í vaječn&íků a dělohy, anebo (v někter&ých př&ípadech) v aplikaci antibiotik a l&éků, kter&é zajist&í vypuzen&í patologick&ého obsahu z dělohy. Při konzervativn&ím (medikament&ózn&ím) o&šetřen&í je &úspě&šnost l&éčby poměrně n&ízk&á a riziko recidiv naopak vysok&é. &&

Prevenc&í vzniku pyometry je pr&ávě kastrace (ovariektomie je dostačuj&íc&í) a vyloučen&í o&šetřen&í estrogeny a gestageny. Sn&ížen&í rizika představuje i dodržen&í hygienick&ých z&ásad při kryt&í a porodu. &&

& &&

& &&

&Fale&šn&á březost&&
Nebřez&í feny mohou v obdob&í 2-8 t&ýdnů po h&ár&án&í vykazovat různě intenzivn&í př&íznaky březosti a porodu. Přesn&ý mechanismus vzniku tohoto jevu nen&í zcela zn&ám. Ve vět&šině př&ípadů doch&áz&í ke zvět&šen&í ml&éčn&é žl&ázy a produkci ml&éka (laktace) a tak&é k celkov&ým projevům gravidity (zv&ý&šen&í žravosti, změna chov&án&í, zvět&šov&án&í objemu břicha, připravov&án&í hn&ízda pro ml&áďata). Někdy je dokonce patrn&á imitace porodu. Nebezpeč&ím je hlavně intenzivn&í laktace, kdy hroz&í zadržen&í ml&éka a n&ásledn&ý z&ánět ml&éčn&é žl&ázy. &&

Pseudogravidita je obvykle zvl&ádnuteln&á uplatněn&ím chovatelsk&ých opatřen&í (sn&ížen&í b&ílkovin v krmivu, dostatek pohybu, odstraněn&í ps&ích hraček apod.). V z&ávažněj&š&ích př&ípadech je nutn&é přistoupit k medikament&ózn&í terapii. Při opakuj&íc&ích se pot&íž&ích s nepravou březost&í se u star&š&ích a nechovn&ých fen doporučuje ovariektomie, př&ípadně ovariohysterektomie. &&

& &&

& &&

&Hormon&áln&í dysbalance&&
Někter&á onemocněn&í př&ímo souvisej&í s hormony produkovan&ými vaječn&íky. K nejčastěj&š&ím př&íznakům dysbalance (nerovnov&áhy) samič&ích pohlavn&ích hormonů patř&í různ&é kožn&í pot&íže. Těmi jsou vypad&áv&án&í chlupů, zv&ý&šen&é množstv&í pigmentu na někter&ých m&ístech kůže, zeslaben&í kůže a sekund&árn&í bakteri&áln&í infekce. Při nadbytku estrogenů z ovari&áln&ích cyst nebo n&ádorů může tak&é doch&ázet k poruch&ám pohlavn&ího cyklu (prodloužen&é nebo permanentn&í h&ár&án&í). &&

Terapie cyst na vaječn&íc&ích se prov&ád&í buď hormon&áln&ími prepar&áty nebo chirurgick&ým odstraněn&ím cyst, resp. vaječn&íků. &&

K možn&ým n&ásledkům působen&í ovari&áln&ích steroidů n&álež&í t&éž zmiňovan&á cukrovka, ale i m&éně zn&ám&é onemocněn&í akromegalie. Jedn&á se o probl&ém fen různ&ého věku. Vznik&á podobně jako diabetes mellitus nadprodukc&í růstov&ého (somatotropn&ího) hormonu v ml&éčn&é žl&áze, a to na z&ákladě vlivu pohlavn&ích hormonů. Nadbytek somatotropinu v tomto př&ípadě vede k otokům, zduřen&ím měkk&ých tk&án&í na hlavě, krku a zvět&šov&án&í břicha. Zv&ířata se vyznačuj&í hustou a nezvykle rychle rostouc&í srst&í a celou řadou dal&š&ích př&íznaků. Terapi&í volby je kastrace. &&

& &&

& &&

& &&

&Zastaven&í pohlavn&í aktivity&&
Majitel&é nekastrovan&ých fen se jednou či několikr&át do roka pot&ýkaj&í s obdob&ím h&ár&án&í. V př&ípadě chovn&ých jedinců jde o periodu oček&ávanou, neboť pr&ávě v t&éto době je možn&é nechat fenu nakr&ýt či inseminovat. Vidina &štěňat, ať už jen pro radost, anebo pro zisk, přev&áž&í nad nepř&íjemnostmi spojen&ými s h&ár&án&ím. Pokud ale majitel potomstvo feny nepl&ánuje, je pro něj h&ár&án&í sp&í&š obdob&ím sam&ých negativ (po&ševn&í v&ýtoky, neposlu&šnost, &útěky, riziko než&ádouc&ího nakryt&í, př&íp. n&ásledn&á fale&šn&á březost apod.). Chovatel si pak často přeje potlačovat ř&íji sv&é feny hormon&áln&ími injekcemi (deriv&áty progesteronu) a t&ím si u&šetřit starosti. Takov&éto z&ásahy do organismu feny v&šak představuj&í vysok&é riziko zdravotn&ích komplikac&í (viz v&ý&še). Proto je v těchto př&ípadech lep&š&í volbou fenu vykastrovat, anebo ji nechat h&árat. &&

& &&

&Negativn&í zdravotn&í aspekty kastrace fen& &&

& &&

&Rizika spojen&á s nark&ózou&&
Kastrace feny je chirurgick&ý z&ákrok vyžaduj&íc&í celkovou anestezii. Ta s sebou může n&ést určit&á rizika, jejichž m&íra z&ávis&í na celkov&ém zdravotn&ímu stavu, na předoperačn&í př&ípravě, na druhu použit&é anestezie a na monitoringu pacienta během operace. Je logick&é, že nark&óza u mlad&é zdrav&é feny bude bezpečněj&š&í, než u star&ého zv&ířete s pokročilou pyometrou. Vždy je vhodn&é prov&ést předoperačn&í vy&šetřen&í: To zahrnuje hematologickou a biochemickou anal&ýzu krve, RTG hrudn&íku a EKG. U zv&ířat ve &špatn&ém zdravotn&ím stavu je před vlastn&í operac&í nezbytn&á stabilizace (inf&územi, př&íp. dal&š&ími l&éky, včetně pod&án&í antibiotik). Vlastn&í volba anestetik v&ýznamně ovlivňuje m&íru možn&ých komplikac&í. Preferuje se inhalačn&í anestezie (nejl&épe směs kysl&íku, rajsk&ého plynu a isofluranu). Narozd&íl od nitrosvalov&ých injekc&í ji lze dobře regulovat a představuje podstatně men&š&í rizika. Inhalačn&í anestezie se d&á v někter&ých př&ípadech nahradit celkovou nitrožiln&í anestezi&í (např. propofolem). &&

Stejně důležit&ý jako v&ýběr anestetika je i monitoring pacienta při nark&óze. Vit&áln&í funkce se sleduj&í jednak klinicky, a tak&é pomoc&í elektronick&ých př&ístrojů, jak&ými jsou pulzn&í oxymetr, elektrokardioskop, analyz&átor d&ýchac&ích plynů, kapnometr/kapnograf, analyz&átor acidobazick&é rovnov&áhy a krevn&ích plynů atd. Využit&í těchto modern&ích prostředků (inhalačn&í anestezie veden&á isofluranem s kvalitn&ím monitoringem) pak umožňuje bez komplikac&í, anebo s jejich časn&ým a &úspě&šn&ým ře&šen&ím, přež&ít nark&ózu i pacientům v kritick&ém stavu, např. s prasklou dělohou při pyometře. &&

& &&

& &&

&Močov&á inkontinence, hypoestrogenismus&&
V&ýskyt močov&é inkontinence u kastrovan&ých fen je d&áv&án do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Incidence je vy&š&š&í u star&š&ích fen vět&š&ích plemen, u ob&ézn&ích jedinců a tak&é u fen kastrovan&ých před dosažen&ím pohlavn&í dospělosti. Projevy mohou m&ít různou intenzitu od nočn&ího pomočov&án&í několikr&át do roka až po neschopnost zadržet moč, kter&á pak spont&ánně odkap&áv&á prakticky permanentně. &&

Medikament&ózn&í terapie se dř&íve omezovala jen na pod&áv&án&í estrogenů. Daleko bezpečněj&š&í a &účinněj&š&í se dnes jev&í efedrin nebo fenylpropanolamin. Zř&ídka se použ&ív&á chirurgick&á l&éčba či injekce teflonu do okol&í močov&ého svěrače pod kontrolou endoskopu. &&

Hypoestrogenismus je vz&ácn&é onemocněn&í projevuj&íc&í se ztr&átou srsti v okol&í zevn&ích genit&áli&í a řitn&ího otvoru s přechodem na boky a břicho. U dlouhosrst&ých fen pozorujeme absenci pes&íků, takže postižen&á m&ísta vyvol&ávaj&í dojem &štěněc&í srsti. &&

& &&

& &&

&Obezita&&
Vykastrovan&á fena m&á podstatně niž&š&í spotřebu energie, a proto nezměněn&é d&ávky krmiva po kastraci vedou k ukl&ád&án&í přebytečn&é energie ve formě tuku. Ře&šen&ím je sn&ížen&í energetick&é hodnoty nab&ízen&ého krmiva, ov&šem s dostatečn&ým množstv&ím a vhodn&ým poměrem ostatn&ích složek. Tomuto &účelu nejl&épe vyhovuj&í kvalitn&í komerčn&í krmiva typu &"light&" anebo speci&áln&í veterin&árn&í diety. &&

& &&

& &&

& &&

&Ran&é pooperačn&í komplikace&&
Ovariohysterektomie patř&í k n&áročněj&š&ím chirurgick&ým z&ákrokům v dutině bři&šn&í. Vyžaduje pr&áci zku&šen&ého t&ýmu l&ékařů (hlavn&í chirurg, asistent, anesteziolog) a kvalitn&í materi&áln&í vybaven&í. Hlavn&ími pooperačn&ími komplikacemi jsou infekce a krv&ácen&í. Rizika jejich vzniku je možn&é minimalizovat dodržov&án&ím standardn&ích postupů, nicm&éně zcela vyloučit je nikdy nelze. K naprosto nezbytn&ým z&ásad&ám při operac&ích patř&í asepse, sterilita, antibiotick&á clona a dostatečn&é tlumen&í bolesti. Velmi důležit&ým opatřen&ím v pooperačn&ím obdob&í je použit&í ochrann&ého l&ímce, kter&ý zamez&í olizov&án&í operačn&í r&ány a jej&í n&ásledn&é infekci nebo dehiscenci (rozestoupen&í). &&

& &&

& &&&Z&ávěr&
&Stejně jako v životě nen&í nic jen čern&é a b&íl&é, tak i v ot&ázce kastrace fen nelze vyřknout jednoznačn&ý z&ávěr, že kastrac&í se vyře&š&í v&šechny možn&é zdravotn&í pot&íže, a to bez jak&ýchkoliv př&ípadn&ých komplikac&í. Nicm&éně z textu je zřejm&é, že u jedinců, u kter&ých nen&í z&áměrem zachov&án&í plodnosti, pozitiva velkou měrou převažuj&í nad negativy. Kastrace je prevenc&í v&ýskytu někter&ých z&ávažn&ých onemocněn&í a může v&ýznamně prodloužit plnohodnotn&ý život va&šeho ps&ího kamar&áda.&&

Komplikace kastrace feny&&

&Komplikace se u tohoto typu z&ákroku vyskytuj&í velice zř&ídka. Může se vyskytnout nesn&á&šenlivost na použit&á anestetika či dal&š&í l&éčiva, reakce na použit&ý &šic&í materi&ál, sklouznut&í podvazů... V př&ípadě jak&ýchkoliv pochybnost&í o průběhu pooperačn&ího obdob&í je nutn&é ihned kontaktovat veterin&áře.&&

V tomto odstavci je nutn&é zm&ínit v&ýhody a nev&ýhody obou typů z&ákroků. &&

Ovariektomie (odebr&án&í pouze vaječn&íků) je z&ákrokem časově krat&š&ím, jedn&á se v&šak ř&ádově o minuty. Při ovariectomii nen&í vyloučeno, že v budoucnu může b&ýt děloha postižena chorobn&ým procesem. &
Ovariohysterektomie (odebr&án&í vaječn&íků i dělohy) toto riziko v&ýrazně snižuje, neboť z odstraněn&é dělohy zůst&áv&á pouze č&ást krčku děložn&ího, av&šak č&ást odborn&é veřejnosti m&á za to, že odstraněn&ím dělohy se měn&í tlakov&é poměry v mal&é p&ánvi, což může m&ít za n&ásledek inkontinenci (pomočov&án&í). &
Inkontinence je nejdiskutovaněj&š&í pokastračn&í komplikac&í. Vyskytuje se v z&ávislosti na plemeni u asi 1-2 % pacientek po kastraci oboj&ího typu. Někter&é z pramenů uv&ád&í, že zejm&éna u fen velk&ých plemen m&á technika operace vliv na možn&ý v&ýskyt pooperačn&í inkontinence (niž&š&í riziko při ovariectomii a naopak vy&š&š&í při ovariohysterektomii). Je z&ároveň zn&ámo, že svěrač močov&ého měch&ýře je pod vlivem estrogenů, tud&íž pod&íl na př&ípadně vznikl&é inkontinenci m&á odstraněn&í vaječn&íků, kde tyto hormony vznikaj&í. Považuji za důležit&é zdůraznit, že v&ýskyt pokastračn&í inkontinence vzhledem k množstv&í prov&áděn&ých z&ákroků je n&ízk&ý a př&ípadn&ý probl&ém nen&í neře&šiteln&ý. Pokud se vyskytne, d&á se vět&šinou velmi dobře medikament&ózně ovlivnit. &&& &&&Převoz domů: &&&Kromě řidiče by měla b&ýt v autě je&ště druh&á osoba, kter&á bude v průběhu cesty dohl&ížet na fenku. Je to tak bezpečněj&š&í pro fenku i pro řidiče. Men&š&í fenky lze přev&ážet v přepravce nebo v krabici. &&V autě fenku položte na bok a povyt&áhněte j&í z tlamy jazyk. Dokud je&ště nen&í probuzen&á, přikryjte ji dekou nebo ručn&íkem, během nark&ózy by mohla prochladnout. &&&Doma: &&&Každ&á fenka se z nark&ózy probouz&í jinak rychle, obvykle to trv&á několik hodin. Dokud se neprobud&í, držte ji v teple a klidu. Položte ji na zem na bok a opět povyt&áhněte jazyk z tlamy. Při probouzen&í b&ýv&á fenka zmaten&á, přistupujte k n&í v klidu a pomalu, mohla by V&ás i omylem kousnout. &&Po celou dobu rekonvalescence - to je minim&álně jeden t&ýden, by měla b&ýt fenka uvnitř a chodit jen na velmi kr&átk&é proch&ázky na vod&ítku. Neměla by vůbec chodit po schodech. &&&Voda a krmen&í: &&&Vodu můžete fence nab&ídnout až se &úplně probud&í, krmen&í až druh&ý den r&áno. D&ál už ji krmte tak jak je zvykl&á. Nezapomeňte, že po kastraci bude m&ít sklony k tloustnut&í a krmte ji přiměřeně. &&&O&šetřov&án&í r&ány a odstraněn&í stehů: &&&Nejdůležitěj&š&í pro hojen&í r&ány je, aby si j&í fenka nel&ízala. Proto mus&í celou dobu do vynd&án&í stehů nosit l&ímec! L&ímec nen&í třeba sundavat na krmen&í, fenka sn&ím může bez probl&émů j&íst i p&ít. ze zač&átku l&ímec fenk&ám přek&áž&í a snaž&í se ho zbavit, ale brzy si na něj zvyknou. L&íz&án&í r&ány může způsobit zan&ícen&í až &úpln&é otevřen&í operačn&í r&ány! &&R&ánu každ&ý den kontrolujte. Pokud by r&ána otekla, zčervenala, nebo pokud by z n&í něco vyt&ékalo, ihned n&ám zavolejte! Pokud se r&ána na proch&ázce znečist&í, otřete ji jemně vlhk&ým hadř&íkem. &&Stehy po kastraci se odstraňuj&í za 7-10 dn&í. &&&L&éky: &&&Antibiotika (Shotapen) jsme dali fence injekčně je&ště před operac&í. Jsou to tzv. depotn&í antibiotika, jejichž &účinek chr&án&í fenku několik dn&í, takže už j&í doma ž&ádn&á d&ávat nemus&íte. &&Kastrace u fen je poměrně bolestiv&á operace. L&éky proti bolesti (Rimadyl) dostala fenka tak&é injekčně před operac&í. Tato injekce &účinkuje 24h. Dal&š&í tři dny j&í d&ávejte r&áno a večer Rimadyl v tablet&ách. Pokud měla Va&še fenka v minulosti probl&émy s ledvinami, pak j&í tento l&ék ned&ávejte!!! V ž&ádn&ém př&ípadě fence ned&ávejte ž&ádn&é lidsk&é l&éky proti bolesti (Acylpirin, Brufen...), mohou u psů způsobit velmi v&ážn&é onemocněn&í!!! &&& &&&&&

Přidat komentář (0) >>>