Nadory mlecne zlazy Nove

Nadory

&&&&

N&ádory ml&éčn&é žl&ázy &&&&&&&&

&&N&ádory ml&éčn&é žl&ázy se u psů vyskytuj&í stejně často jako u lid&í. Možn&á v&ás překvap&í že rakovina ml&éčn&é žl&ázy je nejčastěj&š&í n&ádorov&é onemocněn&í u fen. Stejně jako v hum&ánn&í medic&íně v&íme o př&íčin&ách vzniku v&šech forem rakoviny ml&éčn&é žl&ázy u psů jen m&álo. Rakovina ml&éčn&é žl&ázy je velmi v&ážn&ý probl&ém a neměl by uniknout pozornosti majitelů psu&& &

&&&& &&&&& & &

N&ádor ml&éčn&é žl&ázy& & &

&&& & &&& & &&& & &&& & &&&
Ať hovoř&íme o lidech nebo o psech rozdělujeme n&ádory na malign&í a benign&í. Benign&í n&ádory nejsou životu nebezpečn&é a vět&šinou jsou spojov&ány s kůž&í a s n&í spojen&ými tk&áněmi. Malign&í n&ádory, pokud nejsou l&éčeny, způsob&í smrt postižen&ého jedince. Vět&šinou jsou tyto n&ádory roz&š&ířeny na vnitřn&ích org&ánech. Smrt pacienta způsob&í t&ím že buď znič&í tk&áň kter&á je pro život nezbytn&á nebo j&í sv&ým rychl&ým růstem vytěsn&í tak že nemůže norm&álně fungovat. Jako př&íklad uveďme n&ádor kter&ý znič&í nebo nahrad&í jatern&í tk&áň. Pak se může roz&š&ířit do plic a sv&ým růstem zatlačuje plicn&í tk&áň tak až pacient nemůže d&ýchat.&
&
&Rizikov&é faktory v&ývoje rakoviny ml&éčn&é žl&ázy& &
Rakovina ml&éčn&é žl&ázy je nejčastěji zji&štěna u fen star&š&ích osmi let, ov&šem v&ýskyt i u dvoulet&ých fen nen&í v&ýjimečn&ý. Stejně jako u lid&í může toto onemocněn&í postihnout i samce, ale tento př&ípad je velmi vz&ácn&ý. U někter&ých plemen jako Bostonsk&ý teri&ér, Pudl a Kokr&španěl se toto onemocněn&í vyskytuje častěji než u jin&ých. Z nezn&ám&ého důvodu je v&ýskyt u plemen Čivava a Boxer pod průměrem.&
&
Kastrace může v&ýrazně sn&ížit riziko v&ýskytu rakoviny ml&éčn&é žl&ázy. U fen kter&é byly kastrov&ány před prvn&í ř&íj&í je rakovina ml&éčn&é žl&ázy velmi vz&ácn&á. Feny kter&é byly kastrov&ány po prvn&í ř&íji ale před čtvrtou, nebo do 2,5 let věku je v&ýskyt niž&š&í než u fen kter&é nebyly kastrov&ány. Kastrace v pozděj&š&ím věku nem&á na v&ýskyt n&ádorov&ého onemocněn&í ml&éčn&é žl&ázy vliv. Předpokl&ád&á se že eliminace nebo redukce někter&ých hormon&áln&ích faktorů snižuje v&ýskyt tohoto onemocněn&í i u nekastrovan&ých fen. Tyto faktory se budou pravděpodobně t&ýkat estrogenu, progesteronu, podobn&ého hormonu nebo kombinace těchto hormonů.&
&
&Zji&štěn&í n&ádorov&ého onemocněn&í ml&éčn&é žl&ázy u psů& &
Pokud se u psa objev&í n&ádorov&é onemocněn&í ml&éčn&é žl&ázy je poměrně snadno zjistiteln&é pouh&ým prohmatem ml&éčn&é žl&ázy. Tyto n&ádory se jev&í jako mal&é zatvrdlinky velikosti hr&á&šku př&ímo pod kůž&í. Jsou velmi tvrd&é a pod kůž&í se nepohybuj&í. Velmi rychle rostou, jejich velikost se za měs&íc zdvojn&ásob&í.&
&
Pes m&á norm&álně pět žl&áz na každ&é straně břicha, každ&á m&á svou bradavku. Přestože se n&ádor může objevit na kter&ékoli žl&áze, nejčastěji postihuje čtvrtou nebo p&átou žl&ázu. Jakmile se u feny objev&í prvn&í n&ádor vět&šinou nal&éz&áme nov&é &útvary v poměrně kr&átk&é době (asi devět měs&íců) na jin&ých m&ístech. Když vy&šetřujete va&šeho psa je nutn&é prohmatat v&šechny žl&ázy, ale nejpečlivěji pr&ávě čtvrt&ý a p&át&ý p&ár. Tento postup se určitě vyplat&í, tyto p&áry jsou vět&šinou obaleny vět&š&í vrstvou tuku a proto je těž&š&í n&ádory objevit.&
&
&N&ádory ml&éčn&é žl&ázy psů.&&
Existuje mnoho typů n&ádorů ml&éčn&é žl&ázy u psů. Přibližně polovina z nich je benign&ích a polovina malign&ích. Nejčastěj&š&ím benign&ím typem n&ádoru je v podstatě směsice několika druhů tk&áňov&ých buněk. Nejroz&š&ířeněj&š&ím typem je n&ádor obsahuj&íc&í jak žl&ázov&é tak pojivov&é tk&áně. Nejčastěj&š&ími typy malign&ích n&ádorů jsou karcinomy nebo adenocarcinomy.&
&
&Metast&áze&&
Pokud nen&í rakovina ml&éčn&é žl&ázy l&éčena, rakovinov&é buňky metastazuj&í (roz&šiřuj&í se) do jin&ých č&ást&í těla např&íklad jater nebo plic. Rakovina metastazuje do jin&ých č&ást&í těla tak že se odděl&í jednotliv&é rakovinn&é buňky a putuj&í lymfatick&ými cestami. Lymfatick&ý syst&ém zahrnuje jak lymfatick&é cesty tak uzliny. Uzliny se nach&ázej&í jak v podpaž&í (axil&árn&í) tak v tř&íslech (inguin&áln&í). Rakovinov&é buňky z n&ádoru na ml&éčn&é žl&áze se lymfatick&ými cestami dostanou do těchto uzlin. Z prvn&ího až třet&ího p&áru putuj&í tyto buňky do axil&árn&ích uzlin, ze třet&ího, čtvrt&ého a p&át&ého p&áru do ingvin&áln&ích uzlin. V uzlin&ách se vytvoř&í nov&é n&ádory a ty pak roz&šiřuj&í rakovinn&é buňky do dal&š&ích org&ánů jako třeba plic, jater a ledvin. V těchto org&ánech rostou n&ádory do takov&ých rozměrů že tyto nemohou d&ále norm&álně fungovat.&
&
Jakmile se zjist&í zhoubn&ý n&ádor v lymfatick&ých uzlin&ách je progn&óza velmi nepř&ízniv&á neboť je t&éměř jist&é že se n&ádor v průběhu dvou let znovu objev&í na nějak&ém m&ístě těla. Celkov&ý průběh nemoci je sice individu&áln&í ale doba od prvn&ího objeven&í se n&ádoru do smrti je mezi 18 a 36 měs&íci. Toto je velmi dlouh&á doba a proto je tak&é chirurgick&á metoda l&éčby tak &úspě&šn&á. Spousta psů kteř&í touto nemoc&í trp&í a nikdy se nel&éčili tak&é zemřou dř&íve než jejich n&ádor začne ohrožovat životně důležit&é funkce.&
&
&L&éčba&&
Chirurgick&é odstraněn&í: Jakmile se na ml&éčn&é žl&áze psa objev&í jak&ýkoli nov&ý &útvar doporučuje se, pokud pes nen&í př&íli&š star&ý, odstraněn&í. Pokud se rakovina diagnostikuje včas je v 50% př&ípadů pravděpodobn&é že se j&í podař&í &úplně odstranit. Jak velk&é množstv&í tk&áně je nutn&é odstranit z&ávis&í na &úsudku l&ékaře. Někdo odstran&í pouze n&ádor, někdy se vezme v &úvahu způsob &š&ířen&í metast&áz&í a současně s n&ádorem se odstran&í i zbytek žl&ázy a lymfatick&á uzlina. Např&íklad: když je diagnostikov&án n&ádor na druh&é žl&áze odstran&íme prvn&í až třet&í žl&ázu a axil&árn&í uzlinu na stejn&é straně. Když je diagnostikov&án n&ádor na 4. Žl&áze, odstran&íme třet&í až p&átou žl&ázu a inguin&áln&í uzlinu.&
&
Mnoho chovatelů si spojuje tuto operaci s tot&áln&í mastektomi&í u lid&í se v&šemi probl&émy s n&í spojen&ými. U lid&í tato operace znamen&á z&ásah do tk&áně pod žl&ázou, což komplikuje hojen&í. Psi maj&í celou žl&ázu i uzliny mimo sval takže do spodn&ích tk&án&í nen&í třeba zasahovat. Proto je tato operace snadněj&š&í a doba rekonvalescence krat&š&í. Tot&áln&í mastektomie u psa znamen&á odstraněn&í v&šech pěti p&árů žl&áz a v&šech čtyř uzlin. Přesto že se jedn&á o poměrně rozs&áhl&ý z&ákrok stehy vytahujeme už po 10 až 14 dnech a od t&éto doby tak&é povolujeme norm&áln&í aktivitu.&
&
Odoperovan&é n&ádory se pos&ílaj&í na rozbor aby l&ékař mohl určit jeho typ. Někter&é n&ádory nejsou zhoubn&é a tato informace zbav&í majitele psa velk&ých starost&í. Pokud se jedn&á o n&ádor zhoubn&ý bude veterin&ář psa sledovat a kontrolovat jestli se n&ádor neobjev&í nebo jestli nenaroste na jin&ém m&ístě.&
&
Mnoho veterin&ářů fenu současně s mastektomi&í i kastruje (pokud nen&í př&íli&š star&á). Vliv kastrace na sn&ížen&í rizika opětovn&ého růstu n&ádoru je v&šak st&ále kontroverzn&í.&
&
Chemoterapie a radioterapie: V hum&ánn&í medic&íně je radioterapie a chemoterapie běžn&ým postupem ve spojen&í s operac&í. Někter&é prepar&áty jako doxorubicin a dactinomycin se použ&ívaj&í i u psů. Efektivnost radioterapie dosud nebyla prok&áz&ána. V současn&é době se testuj&í i někter&é hormon&áln&í př&ípravky. V každ&ém př&ípadě je v&šak operativn&í odstraněn&í n&ádorů hlavn&ím l&éčebn&ým postupem.&
&
&Shrnut&í:&
&Každ&á fena na kter&é nen&í pl&ánovan&ý chov by měla b&ýt kastrov&ána před prvn&í ř&íj&í abychom zamezili vzniku n&ádorů na ml&éčn&é žl&áze. Chovn&é feny na kter&ých již přestaneme chovat by měli b&ýt kastrov&ány co nejdř&íve. Pokud se na ml&éčn&é žl&áze objev&í novotvary je nutn&é o t&éto skutečnosti ihned informovat veterin&árn&ího l&ékaře a nečekat jak se bude situace vyv&íjet. N&ádor mus&í b&ýt odstraněn a odebran&á tk&áň se m&á poslat na biopsii. Douf&áme že tyto informace v&ám pomohou l&épe porozumět tomuto probl&ému a pomoci jestliže se u va&š&í feny n&ádor objev&í.&&&&&&&