Jak travi pes

traveni

&Ty jsi ale střevo!&Tohle &úslov&í občas sly&š&íme a občas použijeme směrem k potomkovi, abychom dali najevo, že je NN neboli neschopn&ý ne&šika.&
Jenže str&ávit krmen&í tak, aby bylo tělu ku prospěchu, to je cel&á věda a nikdo ne&šikovn&ý by to nedok&ázal. B&ýt střevem to znamen&á b&ýt předev&š&ím pohotov&ý, pracovit&ý a ne&únavn&ý.&
Pes nejdř&íve krmen&í uc&ít&í a uvid&í. Mozek zavel&í: „K žr&ádlu připravit!&' a na tento povel se začnou d&ít věci. V tlamě se začnou vylučovat sliny. U masožravců maj&í jedin&ý &úkol, „promazat&' hrdlo a j&ícen, aby potrava snadno vklouzla do žaludku. Zuby pes krmen&ý doma př&íli&š nevyuž&ív&á, protože jako &šelma je zvykl&ý neztr&ácet čas a polykat velk&é kusy. Kdo ve smečce zav&áh&á, ... V př&írodě zuby slouž&í k uloven&í kořisti a k trh&án&í kusů, ne k pečliv&ému rozžv&ýk&án&í. Zlobit se na psa, že hlt&á, „když mu to nikdo nebere&', je zbytečn&é, m&á to v krvi.&
Po spolknut&í spadne sousto do žaludku. Tam se začne vylučovat siln&á žaludečn&í kyselina (soln&á neboli chlorovod&íkov&á). Ta je souč&ást&í obrann&ého a tr&ávic&ího syst&ému. Br&án&í tělo před vstupem bakteri&í (doslova je vylept&á) a aktivuje tr&ávic&í enzym zvan&ý pepsin, kter&ý umožňuje nastř&íh&án&í dlouh&ého b&ílkovinn&ého řetězu na men&š&í kousky. &škroby a tuky na sv&é nůžky teprve čekaj&í. Nastř&íh&án&í b&ílkovin v žaludku trv&á 3-5 hodin. Žaludek ale postupně pou&št&í natr&ávenou potravu d&ále do tenk&ého střeva.&
Tenk&é střevo je dlouh&á a pečlivě smotan&á hadice. Stěna hadice je tvořena svaly, kter&é maj&í za &úkol střevem různě houpat a h&ýbat, aby se uvnitř obsah pěkně prom&ích&ával a pohyboval. Zevnitř je tato stěna pokryt&á tzv. enterocyty, což je ciz&í n&ázev pro neuvěřitelně v&ýkonn&é pracovn&íky. Pos&ílaj&í do boje dal&š&í enzymy-střihače. Tentokr&át nejen na b&ílkoviny, ale i na tuky a &škroby. &úkolem enzymů je rozložit jednotliv&é živiny na mal&é kousky, kter&é se snadno vstřeb&ávaj&í přes střevo do krve. Tak zodpovědn&ý &úkol nelze nechat jenom na jednom org&ánu. A tak pom&áh&á i slinivka bři&šn&í se svou pankreatickou &šť&ávou, což je opět enzymatick&ý koktejl. V dutině tenk&ého střeva se tak objev&í enzymy trypsin, peptid&áza, lip&áza, amyl&áza, sachar&áza, malt&áza a spoustu dal&š&ích „&áz&' (to je pozn&ávac&í znamen&í enzymů, konč&í na -&áza). Jejich vylučov&án&í se spust&í už v okamžiku, kdy se s potravou je&ště pere žaludek.&
Stranou nezůst&ávaj&í ani j&átra, kter&á pos&ílaj&í do střeva žluč. Ta působ&í na tuky jako jar. Utvoř&í z nich malinkat&é kuličky a střihači pak maj&í snadnou pr&áci.&
Společn&ými silami žaludku, tenk&ého střeva, jater a slinivky jsou b&ílkoviny, &škroby i tuky nastřih&ány na mal&é kous&íčky. B&ílkoviny na kousky o 2-3 aminokyselin&ách, tuky na glycerol a mastn&é kyseliny a &škroby na jednotliv&é cihličky gluk&ózy.&
A opět se hlas&í ke slovu enterocyty, kter&é dychtivě čekaj&í na &ústřižky. Lapaj&í je z natr&áven&é ka&še a pos&ílaj&í do krve. Zn&í to jednodu&še, ale jsou to stovky reakc&í během jedn&é vteřiny. Něco enterocyty vyb&íraj&í naprosto c&íleně podle objedn&ávky těla (třeba miner&áln&í l&átky), něco vstřeb&ávaj&í bez omezen&í. Něco už před odesl&án&ím zpracuj&í, třeba opět skl&ádaj&í tuky. Jsou to vlastně takov&é mal&é tov&árničky.&
Krev z oblasti střev přech&áz&í do jater. J&átra pak maj&í za &úkol celou tu hromadu &ústřižků roztř&ídit, opětovně poskl&ádat na b&ílkoviny - tuky - &škrob, &škodliviny zne&škodnit a poslat do odpadu. Maj&í toho na starosti tolik, že si zaslouž&í samostatnou kapitolu.&
A co n&ám po takov&é řeži v tenk&ém střevě zbude? Nestraviteln&ý balast (vl&áknina, celul&óza) a voda. Vodou ov&šem zv&íře mus&í taky &šetřit. Proto se naředěn&ý balast přesouv&á střevem tlust&ým, kde se voda vstřeb&á zpět a ven pak vych&áz&í pouze l&ástky nestraviteln&é. Proto je množstv&í trusu ukazatelem stravitelnosti krmiva. Ale pozor, stravitelnost krmiva m&á sv&é hranice. Pokud se maj&í zbytky potravy posunovat směrem ven, mus&í se tlust&é střevo h&ýbat. A pr&ávě vl&áknina čili balast střevo lecht&á, a t&ím ho uv&ád&í do pohybu. Nav&íc na sebe v&áže vodu nutnou k naředěn&í zbytků, aby je bři&šn&í svaly byly schopny vytlačit Proto v př&írodě pes žere svou kořist celou, včetně obsahu střev a žaludku, aby potřebn&ý balast z&ískal ( žere hlavně b&ýložravce, kteř&í maj&í vnitřnosti pln&é tr&ávy).&
Zd&álo by se, že tlust&é střevo oproti sv&ému tenk&ému př&íbuzn&ému m&á snadn&ý život. Jak se to vezme. Prostor tlust&ého střeva je totiž polem bitevn&ím. Cel&é střevo obsahuje hodně bakteri&í, ale zejm&éna v tom tlust&ém jich je v&íc než dost. (Proto n&ám odmala v&štěpovali, že si m&áme po WC m&ýt ruce). Napadlo v&ás někdy, proč si je tam tělo drž&í? Zajistit, aby ve střevě nebyly, je v př&írodě nemožn&é (jen si vzpomeňte, že nejv&íc psovi chutn&á shnil&á my&š), a tak tu vznikl kompromis: ve střevě bakterie žij&í ve vz&ájemn&ém souladu a v určit&ém počtu, aniž by &škodily. Dalo by se ř&íct, že ty hodn&é (třeba laktobacily) drž&í na uzdě ty zl&é. Nav&íc jsou schopn&é občas ustřihnout nějak&ý kous&íček ze zbytků potravy, kter&ými se pak buňky tlust&ého střeva živ&í. A př&ítomnost bakteri&í m&á je&ště jeden v&ýznam. Cel&é tlust&é střevo je &úplně protkan&é policejn&ími stanicemi b&íl&ých krvinek, kter&é mapuj&í ter&én a br&án&í vstupu nepovolan&ým bacilům. Na z&ákladě jejich zpr&ávy tělo vyr&áb&í obrann&é l&átky (hezky česky protil&átky). Př&ítomnost bakteri&í v tlust&ém střevě tak umožňuje organismu osahat si protivn&íka je&ště před bojem a připravit si dostatek munice.&
&

&&Kdy může nastat během tr&áven&í probl&ém? Jak jste si v&šimli, cel&ý proces je takov&á řetězov&á reakce. Jednotliv&é kroky na sebe navazuj&í. Pokaz&í-li se něco hned na zač&átku, je to &špatně cel&é. Pokud se vylučuje třeba u star&š&ích psů m&álo kyseliny v žaludku, jsou &špatně nastř&íhan&é b&ílkoviny a nav&íc přežij&í bakterie. Do střeva se pak dostanou vět&š&í kusy b&ílkovin než obvykle a to je na četu střihačů př&íli&š velk&é sousto. Cel&ý proces tr&áven&í je naru&šen&ý, protože zb&ývaj&í vět&š&í kousky, než jsou schopny buňky střevn&í sliznice ulovit. A ty vět&š&í kousky u sebe drž&í vodu a střevo je z toho v&šeho cel&é nepokojn&é, h&ýbe se velmi rychle, protože se toho chce zbavit a na světě je bolen&í břicha a průjem.&
Stejně to dopadne, když je porucha v j&átrech, slinivce nebo střevech. J&átra mohou vylučovat m&álo žluči, slinivka i sliznice střeva může b&ýt postižena z&ánětem a tak nevytv&ář&í enzymy-střihače a potrava je natr&ávena pouze č&ástečně a spěch&á z těla ven. Tady je pak skutečně nezbytn&é db&át rady veterin&árn&ího l&ékaře, kter&ý vždy doporuč&í buď hladovku nebo dietu, ať už r&ýži-mrkev nebo nějakou speci&áln&í, podle zdravotn&ího stavu.&
A velk&ým nebezpeč&ím jsou bakterie ve střevě. Jak již bylo řečeno, ve zdrav&ém střevě existuje rovnov&áha, kdy střevn&í bakterie žij&í ve vz&ájemn&ém souladu a v určit&ém počtu.&
Pokud ov&šem tuto rovnov&áhu zvr&át&íme, někter&é bakterie toho využij&í, namnož&í se, zdivoč&í a napadnou střevn&í buňky. V&ýsledek na sebe ned&á dlouho čekat - &špatn&é tr&áven&í a průjem, tělo se snaž&í zbavit se nezvan&ých hostů co nejdř&íve. Ke zvratu rovnov&áhy stač&í poměrně m&álo, třeba n&áhle změnit krmen&í. Nemluvě o krmivu zkažen&ém nebo m&írně řečeno pro psa neobvykl&ém (třeba zmrzlina nebo z&ákusek se &šlehačkou). Někdy stač&í hladovka, někdy je nutn&é vyčistit střevo antibiotiky a zač&ít znovu osidlovat a osazovat bakterie. Můžeme tomu rychle napomoci živou jogurtovou kulturou, protože obsahuje laktobacily, kter&é jsou hodn&é a ostražit&é. Ne&škod&í a drž&í ostatn&í zkr&átka.&
Deset rad pro dobr&é tr&áven&í:&
&

krmte kvalitn&ím krmivem, až př&íli&š často plat&í, že co u&šetř&íte za krmen&í, utrat&íte za veterin&árn&í z&ákroky,&

nepod&ávejte zbytečně velkou denn&í d&ávku, pokud se odchylujete od doporučen&í v&ýrobce o 20 %, zvolte jinou kategorii (vy&š&š&í z&átěž),&

krmte pokud možno ve stejnou dobu a nezapomeňte na čistou vodu k pit&í,&

po nakrmen&í nechte psa v klidu ( což nen&í tak snadn&é, často m&á pes po krmen&í velmi dobrou n&áladu a nenech&á nikoho a nic na pokoji),&

pokud je pes rozru&šen&ý nebo unaven&ý, počkejte s krmen&ím, až se zklidn&í nebo si odpočine, 24 hodin bez potravy je&ště nikoho nezabilo ( vět&šinou se ozve moudr&á matka př&íroda a unaven&ý nebo rozčilen&ý pes prostě nežere, ale neplat&í to vždycky),&

pokud pes jednor&ázově zvrac&í nebo m&á průjem a nem&á teplotu ani nen&í nějak sklesl&ý, nechte ho 24 hodin jen o vodě, dal&š&ích několik dnů pak denn&í d&ávku rozdělte na 2-3 porce, můžete přidat lž&íci živ&ého jogurtu,&

pokud pes čas od času zvrac&í nebo m&á průjem bez teplot a skleslosti, zamyslete se nad každ&ým soustem, kter&é mu d&áv&áte a uk&ázněte sami sebe (to by člověk nevěřil, kolik a co z n&ás pes jen tak nen&ápadně vyloud&í),&

pokud je bez teplot a skleslosti, ale m&á del&š&í dobu řid&š&í stolici, změňte značku krmen&í, pokud to nepomůže, zkuste kvalitn&í krmen&í typu senzitiv,&

každ&ý přechod ze značky na značku mus&í b&ýt postupn&ý: doporučuji 5-7 dnů, kdy na jedn&é straně ub&ír&áte star&ého krmen&í a na druh&é straně přid&áv&áte nov&é ( jinak je veta po rovnov&áze ve střevě),&

pokud pes zvrac&í nebo m&á průjem a k tomu teplotu nebo d&áv&á najevo, že nem&á n&áladu na nic a na nikoho, stopněte prvn&í auto k veterin&árn&ímu l&ékaři. Zejm&éna u onemocněn&í slinivky bři&šn&í je třeba co nejdř&íve odborně zas&áhnout,&

nepřekrmujte!, doporučen&í v&ýrobce je pouze orientačn&í. Každ&ý měs&íc psa buď zvažte nebo mu nahmatejte žebra: nesm&í b&ýt vidět, ale mus&íte je bez n&ámahy naj&ít. Z vlastn&í zku&šenosti určitě v&íte, že hubnout nen&í jen tak, mnohem lep&š&í je vůbec neztloustnout. A obezita je vstupenkou do klubu nemocn&ých, dř&íve nebo později to začnou vzd&ávat j&átra a k nim se solid&árně hned přid&á i slinivka bři&šn&í. A pak ledviny a srdce a klouby a nakonec cel&ý pes.&