&Jak nejl&épe zabr&ánit nebo se vyhnout střetu s nezn&ám&ým &"agresivn&ím&", &"bojov&ým&" no prostě na volno pohybuj&íc&ím se psem?&&&& &&&&&&Vět&šina lid&í nem&á schopnost v časně reagovat na mimiku těla a hlavy ps&ího jedince. Proto doporučujeme v&šem sv&ým z&ákazn&íkům i čten&ářům těchto p&ár rad jak předch&ázet těmto problematick&ým situac&ím. &1) &Vždy zachov&ávejte klid a nenechte zv&ítězit ve va&š&í mysli chaos a strach.&
I když m&áte strach z kontaktu s ciz&ími psy!& &
2) Nenechte se od okol&í nutit do situace kterou asi nezvl&ádnete. &
3) Snažte se při kontaktu s majitelem volně pob&íhaj&íc&ího psa v&ést diskusi bez tlaků a zv&ý&šen&ého hlasov&ého projevu. &
4) Nikdy na ciz&í volně se pohybuj&íc&í psy nepouž&ívejte ž&ádn&é fyzick&é ani verb&áln&í n&ásil&í. T&ím rozum&ím: ned&ávat ž&ádn&é povely, nekomunikovat zrakem, nehrozit rukou a ani klackem, nekopat, nepouž&ívat paralizery (nervov&é plyny, pepřov&é spreje, slzn&ý plyn). &
5) Pes instinktivně vede &útok na nohy, tř&ísla, dutinu bři&šn&í, prsn&í svalstvo, krk a obličej. Z&ákus do ruky je pro něj při &útoku na &"vetřelce&" nepřirozen&ý. &
6) Při pocitu, že na V&ás již pes &útoč&í zachovejte klid, zpomalte a zastavte pohyb, postavte se bokem tak, aby &útok psa nepo&škodil životně důležit&á m&ísta tř&ísla, dutinu bři&šn&í, prsn&í svalstvo, krk a obličej. T&ím to postojem dok&ážete odvr&átit z 80 % &útok. &
7) Nekřičte, nem&ávejte rukama snažte se st&át nehnutě a to i přesto, že do v&ás pes kou&še! Pes se t&ímto kon&án&ím snaž&í vyprovokovat V&ás k pohybu, aby mohl d&ál pokračovat v &útoku. Jestli že se nebudete pohybovat &"nejste kořist&" a pes na V&ás nebude d&ále &útočit. &
8) &Pes nikdy s&ám o sv&é vlastn&í vůli ne&útoč&í na &nepohybuj&íc&í se& &"kořist&"!& &&P.S. My lid&é jednejme spolu navz&ájem jako mysl&íc&í bytosti, kter&é chtěj&í dos&áhnout oboustrann&é dohody a ne jen genocidy zv&ířat pro na&ši neschopnost! &&&NEGATIVN&í PODMĚTY PRO &úTOK PSA NA ČLOVĚKA& &&Četl jsem čl&ánek v p&átečn&ím den&íku Večern&í Praha &" Pepř vyr&áb&í nebezpečn&é psy&" pana V&áclava RAUFERA. &&V tomto čl&ánku autor ukazuje jak jsou lid&é v na&š&í společnosti neschopni komunikace a snaž&í se ře&šit situace nestandardn&ími postupy tekut&ými střelami (pepřov&ý sprej) kter&é, ale mohou vytvořit pr&ávě mnoho negativn&ích vjemů u ps&ího jedince. Jsou v něm tak&é miln&é informace, jako jsou zku&šenosti &"kynologick&ého figuranta&" nebo, že &"Stoprocentn&í recept jak se vyhnout střetu se zkažen&ým psem, podle kynologů neexistuje.&".Každ&á situace m&á sv&á ře&šen&í, ale jen odborn&ík V&ám ji dovede spr&ávně popsat a vysvětlit. &
Ne každ&ý kynolog je odborn&ík a pojem kynologick&ý figurant je nesmyslem (člověk zab&ývaj&íc&í se v&ýcvikem psa figurant). Pro upřesněn&í je to člověk kter&ý vytv&ář&í iluzi &útočn&íka při aktivizaci psa (obran&ách, kous&án&í), při t&éto činnosti použ&ív&á ochrann&é pomůcky! &&A protože jsem odborn&ík, tak jsem uvedl jak se zachovat při střetu s ciz&ím volně pob&íhaj&íc&ím psem v čl&ánku &"Jak nejl&épe zabr&ánit nebo se vyhnout střetu s nezn&ám&ým &"agresivn&ím&", &"bojov&ým&" no prostě na volno pohybuj&íc&ím se psem?&" a pro n&ázornost uvedu několik negativn&ích vjemů z &útoku člověka pepřov&ým sprejem na psa. &&Pes si bude spojovat bolest s m&ístem a podobn&ým člověkem kde se mu stala: &
a) nebude tam cht&ít chodit, bude se b&át . &
b) nebude se b&át tam chodit, bude hledat v tom m&ístě &"&útočn&íka&" člověka podobaj&íc&ího se velikost&í postavy , pohybem těla, pachem, barvou oblečen&í a hlasem. &
c) bude se kdekoliv projevovat aktivně při podobn&ých zrakov&ých, pohybov&ých a zvukov&ých vjemech jako měl &"&útočn&ík&" člověk s tekutou střelou, pepřov&ým sprejem! &
T&ím se rozum&í např&íklad: rychl&ý pohyb ruky do vydut&é kapsy, lahvička s deodorantem a zvuk plynu při průchodu tryskou deodorantu. &
Může potom napadat i nevinn&é, ale pes se jen br&án&í! Je jen logick&é zabr&ánit demagogii, hysterii o chovech, a chov&án&í spr&ávně domestikovan&ých ps&ích ras i jedinců. &
&"Nemohu pochopit jak se můžeme takhle hloupě chovat. Vždyť automobily denně &útoč&í na děti, chodce, cyklisty, motocyklisty a zv&ířata, ale nikdo sebou nenos&í kladivo pro př&ípad, že k němu nějak&é auto přijede do takov&é bl&ízkosti, aby se c&ítil v ohrožen&í, a proto mu rozbil kladivem čeln&í sklo nebo poranil řidiče. &"Př&í&ště si už d&á to auto vět&š&í pozor!&" &&A zde je zm&íněn&ý čl&ánek:&
&Pepř vyr&áb&í nebezpečn&é psy&&
Večern&ík Praha - 15.3.2002&
Použ&ív&án&í sprejov&ých prostředků k prevenci - v&ýchově psů - je nebezpečn&é &&Jeden ze dvou posledn&ích &útoků psů na lidi skončil smrt&í sedmilet&ého d&ítěte a veřejnost zachv&átil strach ze čtyřnoh&ých obyvatel metropole. Mnoz&í Pražan&é se pro př&ípad ohrožen&í ozbrojuj&í obrann&ými spreji. Někteř&í je v&šak stř&íkaj&í psům do čenichu preventivně, aniž je pes ohrožuje. To je v&šak podle kynologů časovanou bombou, kter&á se může zle vymst&ít. &
Praha - Prodejcům se zbraněmi a obrann&ými prostředky stoupaj&í tržby. Obzvl&á&šť velk&á popt&ávka je zejm&éna po nervově paralytick&ých a pepřov&ých sprej&ích. Občan&é se netaj&í t&ím, že je použ&ívaj&í zejm&éna proti psům velk&ých plemen.&" Prod&ávaj&í se opravdu hodně. Občas se lid&é svěř&í, že je stř&íkaj&í psům do oč&í, když na ně &štěkaj&í přes plot,&" uvedla Marie Vy&štajnov&á z prodejny se zbraněmi a loveck&ými potřebami v Hybernsk&é ulici. Někteř&í lid&é je tak&é nam&ísto obrany použ&ívaj&í ve jm&énu prevence př&ímo na ulic&ích.&" Kdykoliv se ke mně nebo k m&ému pudlovi přibl&ížil vět&š&í pes, stř&íknul jsem mu pepř&ák do čenichu. Alespoň si pro př&í&ště bude pamatovat, že si m&á držet odstup,&" pochlubil se Josef Kut&ílek z Chodova, b&ýval&ý zastupitel Prahy 4. Podle odborn&íků je v&šak takov&éto ře&šen&í kontraproduktivn&í a v konečn&ém důsledku se může otočit proti nevinn&ým lidem.&" Po z&ásahu pepřov&ým sprejem je pes paralyzovan&ý až na jednu hodinu. Každ&á nepř&íjemn&á zku&šenost s lidmi se mu v&šak nesmazatelně vryje do paměti. Při nejbliž&š&í situaci, kter&á se bude podobat t&é, v n&íž utrpěl bezdůvodn&é napaden&í od člověka, se probud&í agresivita i v naprosto bezprobl&émov&ém zv&ířeti,&" řekl kynologick&ý figurant David Egermeier, kter&ý m&á kromě jin&ého zku&šenosti s v&ýcvikem psů proti demonstrantům v Belgii. Podobn&ým způsobem se agresivita ve psech probouzela už v dob&ách totality.&" Plynov&é prostředky neexistovaly, použ&ívali jsme hrst syrov&ého hrachu nebo r&ýže. I flegmatick&ého psa to dok&áže rozzuřit. Po zku&šenosti s pepř&ákem se z něj stane buď b&ázliv&ý, nebo agresivn&í pes. Oboj&í je stejně nebezpečn&é,&" řekl Egermeier. Stoprocentn&í recept, jak se vyhnout střetu se zkažen&ým psem, podle kynologů neexistuje. V drtiv&é vět&šině v&šak funguje pravidlo ned&ívat se mu do oč&í a klidn&ým krokem se mu vyhnout. &
VáCLAV RAUFER &&

&Napadne-li v&ás pes s alespoň z&ákladn&ími soci&áln&ími n&ávyky &(tzn. rozum&í povelu &'k noze&', &'sedni&', &'hodn&ý&', &'přines&', &'FUJ!&' ...) &- &m&áte spoustu možnost&í &útok psa odvr&átit. Předev&š&ím takov&ý pes &útok naprosto zřetelně &signalizuje& - vrčen&í, vyceněn&é zuby, zježen&á srst, tělo napjat&é k &útoku .... a na druh&é straně VY (nebo va&še děti), jako potenci&áln&í nepř&ítel. A pokud ho nepřesvědč&íte že &'j&á skutečně nejsem nepř&ítel&', doopravdy skoč&í a kousne. Ve ps&ích smečk&ách existuje pravidlo (v&ážně ho m&ám odzkou&šen&é a semin&ář mi jej jen potvrdil), že např. slab&š&í člen smečky se silněj&š&ímu &'omlouv&á&' za &'sv&é proviněn&í&' jak&ýmsi &'omluvn&ým půlkruhem&'. NEUT&íKEJTE! ... pes v&ás přestane vn&ímat jako NEPŘ&íTELE a začne v&ás br&át jako KOŘIST! A ... už jste někdy zkou&šeli ut&éct psovi? Klidn&ý hlas a &'omluvn&ý půlkruh&' je to, co psa se &soci&áln&ími n&ávyky& odvr&át&í od skoku a kousnut&í. Mal&é, nedokončen&é kolečko, s kouzelnou &'mantrou&': &'Hodn&ý, hodn&ý, sedni, SEDNI ...!&' a sklopenou hlavou, m&á VELKOU &šanci na &úspěch! &Odstra&šuj&íc&í př&íklad& - NIKDY! na takov&ého psa neberte hůl či klacek ... napřažen&á ruka a řev je pro vydr&ážděn&ého psa POVELEM K &úTOKU! Pes se &soci&áln&ími n&ávyky& povelům rozum&í a těžko se LEKNE ZASTRA&šOVáN&í! Hranice mezi STRACHEM (&útěk) a VZTEKEM (&útok) je u psa tak tenk&á, že sebemen&š&í podnět se může st&át spou&štěčem než&ádouc&í reakce (v Teorii katastrof se tomu tu&š&ím ř&ík&á Bifurkačn&í množina). Takže pokud na takov&ého psa &'natref&íte&', raději popadněte děcko za ruku, klidn&ými pohyby i hlasem &'se omluvte&', moc se mu ned&ívejte do oč&í a bez &úrazu vykliďte &'boji&ště&'. Nesnažte se se psem &'rychle skamar&ádit&', zvl&á&ště pokud nen&í u setk&án&í př&ítomen majitel. &&

Netvrd&ím, že přech&ázej&íc&í odstavec naprosto stoprocentně může odvr&átit v&šechny ps&í &útoky na člověka. Pouze zv&ý&š&í va&ši &šanci vyv&áznout bez pokous&án&í. V životě se bohužel objevuj&í př&ípady, kdy za&útoč&í i vydr&ážděn&ý pes se &soci&áln&ími n&ávyky&, anebo, což je podstatně hor&š&í, pes, kter&ý nebyl vychov&áv&án vůbec - teď m&ám na mysli v&šechny ty psy z &'bojov&ých plemen&' vlastněn&é nezodpovědn&ými majiteli. Je&ště než se pust&ím do popisu reakce při tomto &'typu agrese&' je třeba uv&ést, že jenom minimum psů je cvičeno na &útok proti člověku - předev&š&ím služebn&í psi a jistě bychom na&šli i &'amat&éry&' cvič&íc&í sv&ého &'mil&áčka&' na obranu sebe či zahrady, domu ... a takov&í psi by spolehlivě NIKDY neměli přij&ít do kontaktu &'na volno&' s jin&ým člověkem nebo dokonce s dětmi. Jenže i takov&é př&ípady se st&ávaj&í .... &&

Předpokl&ádejme, že se v&ám nepodařilo ps&ímu &útoku předej&ít, nebo, že bůhv&í odkud najednou vyběhl nějak&ý pes a bez rozmyslu po v&ás skočil. Budu muset opět rozdělit možn&ý průběh do dvou situac&í - ta prvn&í, relativně jednodu&š&š&í je, že &pes kousnul jednou& a s v&ýhružkami se st&áhl &'na postrann&í č&áru&', kde ček&á na va&ši reakci. Rozhodně se mu to nepokou&šejte &'vr&átit&', naopak využijte situace - tento pes to vid&í tak, že v&ás naprosto jasně varoval a d&áv&á v&ám &šanci ustoupit. USTUPTE, a až budete v bezpeč&í, ře&šte situaci s Městskou polici&í. &&

Ov&šem &nejtragičtěj&š&í dopady& m&á soustavn&ý a opakovan&ý &útok ps&ích čelist&í. A přid&áte-li k tomu např. je&ště v&áhu psa (co třeba 60i kilov&ý rotvajler?), zb&ýv&á v&ám v podstatě již jedin&é. Zachr&ánit nejdůležitěj&š&í č&ásti sv&ého těla. Na semin&áři jsme nacvičovali pozici, při kter&é &útoč&íc&í pes nem&á skoro ž&ádnou &šanci prokousnout v&ám např. krk. Bohužel jsem u sebe neměl fotoapar&át, takže se polohu pokus&ím popsat slovně. Pokleknete tak, abyste se h&ýžděmi dot&ýkali pat - č&ímž by se v&ám pes neměl dostat na slabiny. Sbal&íte se do vaj&íčka - temenem hlavy se dot&ýk&áte země, nosem vlastn&ích kolen. Sepnete ruce na z&átylku a co nejsilněji se &'semknete do sebe&'. Měli byste m&ít chr&áněnou hlavu, obličej, krk, břicho, stehna a slabiny - nab&íz&íte ke kousnut&í &'pouze&' paže. Osobně si sice moc neum&ím představit jak se takto br&án&í např. osmilet&é děcko zrovna tomu 60i kilov&ému rotvajleru a hodně jsem o tom po semin&áři přem&ý&šlel. Projel jsem si na webu v&šechny možn&é str&ánky zab&ývaj&íc&í se ps&ími &útoky a dostal se k tomuto z&ávěru - zd&á se to b&ýt jedinou &šanc&í .... POKUD OV&šEM &NEJSTE NA &úTOK PSA PŘIPRAVENI DOPŘEDU!& &&

A k tomu douf&ám snad &'hromadně&' nedojde. Abychom museli děti pro voln&é hran&í si venku, v parku, na hři&šti ... vybavit tzv. &PEPŘáKEM&. Tento volně dostupn&ý sprej je &účinn&ý i na psy, stř&íknut&í do obličeje &útoč&íc&ího psa v&ás či děti spolehlivě zachr&án&í. Dilema m&ám sp&í&še mor&áln&í (po v&ýplachu oč&í je pes v poř&ádku, ov&šem pokud se je&ště někdy dostane do voln&ého kontaktu s ciz&ím &'vetřelcem&', už v&ám ned&á &šanci &pepř&ák& vůbec vyt&áhnout z kapsy). To dilema spoč&ív&á v tom, že se mi nechce přistoupit na to, abychom děti m&ísto kybl&íčky, lopatičkou, m&íčem ... apod., vybavovali prostředky pro sebeobranu. To je jako bychom přistoupili na to, že svět je již tak nebezpečn&ý, že nen&í možn&é se v něm volně pohybovat. I když si samozřejmě um&ím představit situaci, že např. v&á&š soused je tak nezodpovědn&ý, že donekonečna nech&áv&á pob&íhat sv&ého vlč&áka mezi dětmi, na domluvu m&á jen sam&é &'&úsmě&šky&', policie strk&á hlavu do p&ísku ... potom, pokud vůbec d&ítě pust&íte ven, je &pepř&ák& v&íce než na m&ístě. Jenže &POZOR!& Tento prostředek rozhodně neslouž&í pro &preventivn&í z&ásah& proti nějak&ému volně pob&íhaj&íc&ímu psu, kter&ý si v&ás prostě přiběhl očichat. Nechte si ho až bude skutečně &'ouvej&' a cvakaj&íc&í čelisti v&ás ohrožuj&í na životě (k tomuto prostředku . &&

Jako ve spoustě dal&š&ích konfliktn&ích situac&í, značně snižuje riziko ps&ího &útoku &prevence&. A to je velk&á &šance pro va&še děti. Pokus&ím se lehce shrnout p&ár bodů (předev&š&ím pro ty děcka): &&

- i když je pes za plotem, nedr&ážděte ho (tohle dělaj&í děcka docela často, cestou do &školy pravidelně křič&í, někdy i bu&š&í klackem do plotu, a psa dr&ážd&í ... co se asi stane až se jednou potkaj&í i mimo plot?) &&

- nevstupujte do ps&ího teritoria (děti občas vlezou sousedovi &'na jablka&' protože si s jeho psem běžně hraj&í třeba při venčen&í a maj&í pocit, že se znaj&í ... na to ten pes vcelku &'ka&šle&', spolehlivě bude svoj&í zahradu br&ánit ...) &&

- vyskytuje-li se ve va&šem okol&í volně pob&íhaj&íc&í pes i s majitelem, nebojte se poprosit: &'Dobr&ý den, m&áte kr&ásn&ého psa. Ale j&á tady m&ám děti a m&ám o ně strach, můžete si ho, pros&ím, vz&ít na vod&ítko?&' (tohle se snad ned&á odm&ítnout i kdyby &šlo o malt&éz&áka kter&ý se boj&í mot&ýla) &&

- při nenad&ál&ém setk&án&í s c&íz&ím psem je důležit&é zachovat KLID! (hodně psů kousne prostě ze strachu), zdvořil&á ignorace je na m&ístě i když pes třeba vrt&í ocasem (to může znamenat klidně i to, že se na &útok tě&š&í) &&

- nepořizujte si do panel&ákov&ého bytu 3+1 dobrmana nebo podobn&é plemeno (nezvl&ádnete ho venčit a dřive či později bude pes tak traumatizovan&ý, že kousne i člena rodiny, nemluvě o sousedech) &&

Pokud jste se dočetli až na toto m&ísto, patř&íte mezi &'otrl&é&' čten&áře - o ne&šťastn&é ps&í agresi je toho na webu v&ážně &'tuny&'. A třeba patř&íte i mezi lidi, kteř&í maj&í psy r&ádi a za v&šemi těmi &útoky psa na člověka vid&íte chyby či nezodpovědnost majitelů. Mysl&ím, že m&áte pravdu - při jasn&ém dodržen&í pravidel je na světě dost m&ísta pro lidi i psy. A nav&íc .... kdože je to nejlep&š&í př&ítel člověka? &&

AGRESIVITA 2&&

Ačkoliv je agresivita u psa velmi nepř&íjemn&ým probl&émem, je třeba si připomenout, že agresivita patř&í do norm&áln&ího reperto&áru chov&án&í &šelem psovit&ých - bez agresivity by pes nemohl přež&ít, umožňuje mu lovit, zařadit se do hierarchie smečky, ubr&ánit sebe, sv&é teritorium i potomky před napaden&ím. Při porozuměn&í a n&ápravě agresivn&ího chov&án&í mus&íme pochopit a rozli&šit odli&šn&é druhy agresivity, kter&á m&á mnoho různ&ých forem a vyvol&ávaj&íc&ích př&íčin a teprve pak zvolit adekv&átn&í postup při přev&ýchově konkr&étn&ího agresivn&ího psa. A protože pr&ávě agresivita je jeden z nejčastěj&š&ích probl&émů v soužit&í člověka se psem, budeme se j&í věnovat ob&š&írněji a rozeb&írat jednotliv&é druhy a př&íčiny agresivn&ího chov&án&í psa a z těch budeme vych&ázet při hled&án&í n&ápravn&ých postupů. &
&
Při spr&ávn&ém posouzen&í agresivn&í reakce sv&ého psa mus&íme předev&š&ím pozorně sledovat a spr&ávně rozezn&ávat sign&ály, kter&é vys&íl&á a velmi důležit&é je tak&é vn&ímat souvislost agresivity s prostřed&ím a situac&í, kde se projevuje. Při zanedb&án&í jak&éhokoli projevu agresivn&í reakce může doj&ít k jej&ímu stupňov&án&í .A jako ve v&šech př&ípadech, je předch&ázen&í probl&ému lep&š&í než jeho ře&šen&í. Vět&šinou lidi nevn&ímaj&í nebo neum&í dek&ódovat prvn&í varovn&é sign&ály, kter&é pes vys&íl&á sv&ým chov&án&ím - často je&ště dlouho před t&ím než poprv&é za&útoč&í a z vlastn&ího &útoku psa jsou často doslova ohromeni. Mnoho z nich se c&ít&í zrazeno ve sv&é důvěře ve psa, od kter&ého takovou reakci nečekali, protože vědomě či podvědomě oček&ávaj&í ve ps&ím chov&án&í logiku a z&ákonitosti chov&án&í lidsk&ého. Řada lid&í na ps&í agresi pak neadekv&átně zareaguje strachem či agres&í nam&ířenou ke psu a cel&ý probl&ém se prohloub&í a zacykl&í a teprve pak hledaj&í pomoc odborn&íka. Přestože lid&é věrně pop&í&šou chov&án&í psa, m&álokdy jsou si vědomi spou&štěc&ích mechanizmů ve sv&ém vlastn&ím chov&án&í a nedok&áž&í zevnitř uchopit celou situaci tak, jako zku&šen&ý extern&í pozorovatel z řad veterin&árn&ích etologů, etopedů a kynologů. Proto je opravdu nutn&á osobn&í n&áv&štěva u odborn&íka, kterou nen&í radno odkl&ádat. Čas pracuje v takov&ém př&ípadě vždy proti v&ám, než&ádouc&í agresivn&í reakce psa se prohlubuje a upevňuje. Pojďme se nyn&í tedy zaměřit na konkr&étn&í druhy agresivit a pod&ívat se na možnost jejich korekce:&
&
&Agresivita obrann&á - způsoben&á strachem&&
&
S touto agresivitou se setk&áv&áme u psů přich&ázej&íc&ích do &útulku velmi často. Pokud pes nemůže ut&éci z prostřed&í, kter&é vn&ím&á jako ohrožuj&íc&í, je přirozen&é, že přech&áz&í do obrann&é agresivity. Takov&ý pes vět&šinou zauj&ím&á charakteristick&ý přikrčen&ý postoj, někdy vyhrb&í středn&í č&ást trupu, pes m&á vtažen&ý mezi nohy, někdy &úplně přilepen&ý ke břichu, u&ši přitisknut&é k hlavě a pysky stažen&é vzad, pes d&áv&á najevo, že se bude br&ánit, pokud si bude myslet, že mus&í a napadne každ&ého, o kom si mysl&í, že jej ohrožuje.&
&
Psa je napřed potřeba si ochočit a vzbudit jeho důvěru. V &útulku ho ponech&áme určitou dobu o samotě, kdy m&á čas sezn&ámit se s prostřed&ím, ve kter&ém se nach&áz&í a uklidnit se. Snaž&íme se s n&ím nav&ázat dobr&ý kontakt pomoc&í krmen&í a na proch&ázk&ách upevňujeme svoje postaven&í lehk&ým v&ýcvikem, pokud už se n&ám podařilo nav&ázat se psem kontakt. D&ále postupujeme stejně, jako je uvedeno v kapitole o b&ázlivosti - postupn&ým přivyk&án&ím psa na podněty, kter&ých se ob&áv&á a bud&í v něm agresi a to tak, aby během přivyk&án&í k agresi nedo&šlo, jinak je potřeba cel&ý proces opakovat znova.&&

&&&

Pokud je pes agresivn&í při čes&án&í nebo u veterin&áře, při ani před v&ýkonem ho nehlad&íme a nechl&áchol&íme a rovněž jej za agresivitu netrest&áme. Postupně ho uč&íme se v&ýkonu podrobit bez odporu pomoc&í systematick&é desenzibilizace. Uč&íme psa nechat si otevř&ít tlamu, při či&štěn&í oč&í zač&ín&áme v okol&í oči, kter&é hlad&íme tamponem, u čes&án&í na m&ístech, kter&é je mu př&íjemn&é, u tlapek a citliv&ých m&íst ho jemně hlad&íme rukou a postupně zvy&šujeme podnět, ale nikdy ne do t&é m&íry, aby do&šlo k agresi. Za dobr&é chov&án&í při v&ýkonu pejska odměn&íme speci&áln&ím pamlskem, ke kter&ému jindy nem&á př&ístup. Je nezbytn&é, aby majitel psa byl s&ám přesvědčen, že to, čemu se pejsek podrobuje, je pro jeho dobro a je to nutn&é. Klidn&á sebedůvěra majitele a nevyhnutelnost z&ákroku psa přesvědč&í, aby v&ýkon přetrpěl. Nesm&íme dopustit, aby se pes naučil, že když zavrč&í, kousne a uteče, tak se mu toto chov&án&í vyplat&í a v&ýkonu se vyhne.&
&
Když nen&í čas na psa takto postupně připravit na o&šetřen&í, mus&íme předev&š&ím zajistit, aby nedo&šlo k &úrazu. Při veterin&árn&ím o&šetřen&í takov&ého vystra&šen&ého pejska nezb&ýv&á než nasadit n&áhubek nebo fixačn&í n&áhubek z obvazu. Majitel&é sv&é pejsky často velmi podceňuj&í a nevěř&í, že by mohli kousnout, když to doposud neudělali. Pokud v&šak strach psa překroč&í určitou mez, kterou m&á každ&ý pejsek v sobě nastavenou jinak, pochopitelně za&útoč&í, neboť se přesvědčen, že bojuje o svůj život a může za&útočit velmi razantně. Vyplat&í se n&ám proto d&át důraz na prevenci a psa znehybnit a opatřit dobře utažen&ým měkk&ým ko&š&íkem. Pokud psa sami neudrž&íte, domluv&íte se s něk&ým, kdo v&ám pomůže, protože v ordinaci je často pouze veterin&ář, kter&ý se bude zab&ývat vlastn&ím v&ýkonem.&
&
V &útulku je často vidět psy, kteř&í jev&í strach z určit&é osoby, někteř&í psi nen&ávid&í muže, jin&í ženy, někter&ý pes nem&á r&ád děti a jin&í reagovali zase na lidi s berlemi a dokonce jeden pes agresivně zareagoval po nasazen&í si slunečn&ích br&ýl&í majitelem, jakmile si je p&án sundal, pes se okamžitě uklidnil. Zde se vět&šinou jedn&á o nepř&íjemnou zku&šenost, kterou pes s učinil s určit&ými lidmi, proto se snaž&íme ho um&ístit do jin&ého prostřed&í a k jin&ým lidem, nežli takov&ým, kteř&í by v něm vzbuzovali agresi. Někdy se st&áv&á, že pes je agresivn&í jen na určit&ého člena rodiny. Osoba, na kterou pes reaguje strachem, by neměla psa nutit do společn&ých činnost&í - her, proch&ázky a měla by počkat, až pes s&ám projev&í z&ájem si hr&át nebo j&ít ven a už vůbec by neměla psa trestat. Tato osoba by měla b&ýt tak&é tou, kter&á přin&á&š&í př&íjemn&é podněty, tedy krmen&í a hlazen&í, ostatn&í členov&é rodiny od pamlsků a mazlen&í na čas upust&í. Po nav&áz&áni kontaktu by tento člověk měl zač&ít pozvolna s v&ýcvikem pomoc&í odměn, aby si u psa upevnil sv&é postaven&í. Při agresivn&ímu chov&án&í k dětem může původ agresivn&ího chov&án&í psa souviset nejen se &špatn&ými zku&šenostmi psa s dětmi a dospěl&ými, kteř&í na psa nepřiměřeně reagovali v př&ítomnosti dět&í, ale tak&é s přecitlivělost&í psa na hluk, b&ázlivost&í a n&ízk&ým prahem reaktivity. &
&
&Agresivita pro z&ísk&án&í v&ýhod &
&&
Mnoho ofenzivně agresivn&ích psů se v norm&áln&ích situac&ích chov&á stejně př&átelsky, jako ostatn&í psi - r&ádi se mazl&í, hraj&í si a podobně. Agresivn&í způsoby chov&án&í slouž&í napřed ke zkou&šce vlastn&í s&íly - agresivn&í reakci vět&šinou prov&ázej&í různě stupňovan&á gesta hrozby - strnul&ý pohled, v&ýhružn&ý postoj, vrčen&í, ceněn&í zubů koutky stažen&é směrem dopředu, hrab&án&í zeminy zadn&ími nohami, zvednut&á hlava, &široce otevřen&é oči, lehce ohrnut&é pysky, zv&ýrazněn&é a dobře viditeln&é oboč&í, vztyčen&é u&ši, ocas vysoko nesen&ý nebo v horizont&áln&í poloze při &útoku, naježen&á srst. Probl&ém se projevuje často tehdy, kdy pes děl&á nějakou pro něho zaj&ímavou a důležitou činnost, ve kter&é je ru&šen nebo m&á potřebu demonstrovat sv&é v&ýsadn&í postaven&í. Postupně se učen&ím v těchto situac&ích agresivita psa prohlubuje, pes již nevrč&í a nehroz&í, ale rovnou napad&á. &
&
Mnoho lid&í reaguje buďto strachem a snahou se konfrontaci se psem vyvarovat a raději mu ustoup&í nebo naopak konflikt ře&š&í tresty a okřikov&án&ím, č&ímž se probl&ém prohlubuje d&ále, pes na agresi ze strany člověka reaguje agres&í je&ště vět&š&í a utvrzuje se d&ále v přesvědčen&í o sv&é nadřazenosti nad p&ánem. Majitel obvykle nen&í připraven se se psem utkat a po prvn&ích několika pokous&án&ích raději ustoup&í.&
&
Bohužel se tak&é často st&áv&á, že majitel, kter&ý si se sv&ým psem nev&í rady, zaplat&í nemal&é pen&íze za v&ýbornou v&ýcvikovou &školu. Je mu před&án pes, kter&ý bezvadně zvl&ádne s v&ýcvik&ářem každ&ý povel a chov&á se n&áležitě podř&ízeně vůči člověku. Ale pokud pes přijde zpět do rodiny, ve kter&é se v chov&án&í k němu nic nezměnilo, opět nedobrovolně převezme funkci vůdce smečky. Může pak neposlu&šn&é členy smečky i citelně trestat. Pokud by se vr&átil k v&ýcvik&áři, kter&ého považuje za nadřazen&ého, bude ho bezv&ýhradně poslouchat.&&

&&&

&
Pes, kter&ý převzal vůdč&í postaven&í nevhodn&ým a nedůsledn&ým chov&án&ím sv&ého majitele, po &úpravě chov&án&í člověka pes tuto vůdcovskou roli ochotně opust&í..Pes, kter&ý m&á vrozen&é schopnosti vůdce smečky, se bude muset o na&š&í nadřazenosti přesvědčovat d&éle, ale cesta je stejn&á: Je nutn&é, aby p&án zaujal postaven&í, kter&é se od něho oček&áv&á, byl důsledn&ý a upevňoval v&ýcvikem psa sv&é postaven&í a pes se zařad&í tam, kam patř&í. T&ím rovněž vymiz&í ve&šker&é projevy agresivity P&án mus&í stanovit pevn&ý ř&ád, kter&ý pes pochop&í. Tento ř&ád v&šak mus&í dodržovat v&šichni členov&é rodiny. Nikdo z rodiny nesm&í psu dovolit ž&ádnou v&ýjimku v tom, co je zak&ázan&é. Pes mus&í b&ýt cvičen v z&ákladn&í poslu&šnosti. Proto je mnohem efektivněj&š&í a rychlej&š&í, když je v&ýcviku psa př&ítomen jeho majitel.Přev&ýchova majitele je mnohdy nejen důležitěj&š&í, ale i obt&ížněj&š&í než přev&ýchova psa.&
&
Při přev&ýchově opět uplatňujeme z&ásady systematick&é desenzibilizace - předev&š&ím vypust&íme v&šechny situace, kter&é vedly k předchoz&ím konfliktům. Zde m&á řada lid&í pocit, že doch&áz&í k tomu, že majitel vlastně ustupuje, ale nen&í tomu tak. Situace, ve kter&ých doch&ázelo k agresi, je třeba eliminovat je&ště dř&íve než se takov&á reakce u psa spust&í. Je bezpodm&ínečně nutn&é, aby nedoch&ázelo k prohlubov&án&í než&ádouc&ího chov&án&í a tyto reakce mohly postupně vyhas&ínat. Je třeba, aby pak majitel pracoval na zv&ý&šen&í sv&é pozice pr&ávě zachov&áv&án&ím pravidel a upevňov&án&ím v&ýcviku a sledovat a rozezn&ávat dobře sign&ály ps&í řeči, rozumět emočn&ímu rozpoložen&í psa a vyvarovat se poč&ínaj&íc&ímu konfliktu již v z&árodku.&
&
Pokud přece jen k agresivn&í reakci dojde, majitel nesm&í psa v tu chv&íli trestat bit&ím nebo křikem, ale odvr&ácen&ím pohledu a demonstrativn&ím odvr&ácen&ím těla a po chv&íli odchodem bez pohledu na psa a ignorov&án&ím ho. Osobně doporučuji sp&í&še pomal&ý odchod ze sc&ény tak, abyste ke psu byli natočeni bokem a mohli jste perifern&ím viděn&ím sledovat, jak se zachov&á, bohužel se mi p&árkr&át stalo, že otočit se k agresivn&ímu psu z&ády mu dalo &šanci &útok c&ílit do t&ýla. &
&
Psa je bezpodm&ínečně nutno nejen cvičit, ale tak&é dostatečně pohybově vyt&ížit a unavit. Při v&ýcviku použ&ívejte odměny a cvičte se psem nalačno. Abyste nezvy&šovali psovu hmotnost, je dobr&é si č&ást jeho krmn&é d&ávky vz&ít s sebou a d&ávat mu ji po kousk&ách za odměnu.&
&
Pokud budete psa fyzicky trestat, agresi pes bere jako v&ýzvu k boji a ten můžete snadno prohr&át. Psa mus&íte zvl&ádnout pouze t&ím, v čem projev&íte jednoznačnou nadřazenost - v my&šlen&í a ovl&ád&án&í emoc&í. Vy jste vůdce smečky, v&ás mus&í každ&ý bezpodm&ínečně poslouchat. Toto hierarchick&é uspoř&ád&án&í je pro psa přirozen&é a t&ím je schopen se ř&ídit.&
&
Siln&ý a sebevědom&ý a temperamentn&í pes, kter&ý se narodil již s předpoklady b&ýt potenci&áln&ím vůdcem smečky, by měl b&ýt vychov&áv&án zku&šen&ým kynologem. Probl&ém se vyskytuje předev&š&ím u samců a kastrace nebo aplikace progrestinu jejich chov&án&í někdy zlep&š&í. U fen naopak může doj&ít po ovariohysterektomii k dramatick&ému zhor&šen&í př&íznaků.Obvykle si takov&é psy tak&é r&ádi vyb&íraj&í lid&é, kteř&í se psy pracuj&í, protože tito psi b&ývaj&í doslova fanatiky pr&áce - často vynikaj&í ve sportovn&ím i loveck&ém v&ýcviku a jsou obl&íbeni jako psi str&ážn&í ve vojsku i psi využ&ívaj&íc&í se k pasen&í st&ád. Pokud zku&šen&ý a zodpovědn&ý chovatel takov&é schopnosti u sv&ého &štěněte vypozoruje, neprod&á takov&ého pejska nezku&šen&ému majiteli, ale vybere mu takov&ý domov, kde ho nov&ý majitel zvl&ádne a využije jeho schopnosti.&
&
Rovněž při adopci psa z &útulku je rozumn&é,d&át na radu o&šetřovatelů, kteř&í již nějak&ý čas psa pozorovali a maj&í zku&šenosti. Pokud jsou kompetentn&í a zku&šen&í, věd&í ke komu a do jak&ého prostřed&í se pes hod&í. Pokud si lid&é poradit nedaj&í, je to &škoda nejen pro ně, ale i pro psa, kter&ý pak často b&ýv&á utracen.&
&
Setkala jsem se např&íklad s velmi temperamentn&ím jagdteri&érem, kter&ého si poř&ídila rodina z města a pot&é, co je v&šechny pokousal, byl d&án na přev&ýchovu, kter&á se &úspě&šně podařila, pes byl cvičen a vr&ácen majitelům jako zvl&ádnut&ý. Po dvou t&ýdnech pokousal členy rodiny znova a skončil proto v &útulku. Psa si adoptoval myslivec, na kter&ého pes za&útočil již v &útulku, av&šak nov&ý p&án se ho nelekl a r&ázně mu vysvětlil, jak by si mezi nimi spolupr&áci představoval. Psa si odvezl domů, vyt&ížil ho loveck&ým v&ýcvikem a velmi si ho pochvaloval, pes perfektně a do roztrh&án&í těla pracoval a sv&ého p&ána miloval a agresivita vůči lidem u psa zcela vymizela. Tento pes byl pro svou neohroženost použ&ív&án taky v lovu na černou zvěř, což je obvykl&é u t&éto rasy a myslivci velmi ceněn&é. Ostatn&í psi se totiž divok&ých prasat často opr&ávněně ob&ávaj&í.&
&
&Agresivita loveck&á&
&&
Pokud pes hon&í pob&íhaj&íc&í kočky, slepice, husy či kačeny, nejedn&á se o ž&ádn&ý projev agresivity. Jde pouze o zcela přirozen&ý loveck&ý pud, kter&ý je u každ&ého plemene i konkr&étn&ího jedince jinak siln&ý. I když si pes zvykne doma na drůbež, může mimo svůj dvorek k honěn&í ciz&ích slepic doch&ázet. Rovněž tak pes může zcela bez probl&ému začlenit do sv&é smečky dom&ác&í kočku, ale honit nebo zakusovat kočky ciz&í. &
&
Někdy takov&ý pes zaměř&í svou loveckou agresivitu i na člověka. St&áv&á se to tehdy, když se člověk pohybuje jinak, než je pes běžně zvykl&ý. Někteř&í psi nemohou odolat běžcům, lyžařům a cyklistům, jin&é dr&ážd&í nepravideln&ý a nekoordinovan&ý pohyb opilců, postižen&ých lid&í nebo nemotorn&ý pohyb dět&í a jsou i v&á&šniv&í lovci, kteř&í se zaměřuj&í na motorky a automobily. Loveck&á agresivita psů vůči mal&ým dětem je velmi nebezpečn&á, pes za&útoč&í n&áhle, razantně a bez varov&án&í. Je proto zapotřeb&í m&ít na paměti, že pes je předev&š&ím &šelma a d&ítě nikdy nechat o samotě, př&ípadně takov&ého psa nepou&štět nikdy na volno v m&ístech, kde se d&ítě může vyskytovat. &
&
Zvl&ád&án&í loveck&ých pudů je někdy velice obt&ížn&é, proto takov&é projevy mus&íme u psa zbrzdit jako kter&ékoliv jin&é než&ádouc&í chov&án&í z&ákazov&ým povelem, př&ípadně vycuk&án&ím na vod&ítku a nedovolit mu ani jako &štěň&átku honit havrany a kočky po parku a rozv&íjet tak jeho loveckou v&á&šeň, pokud pes nebude cvičen pro lov - a i takov&ý pes mus&í b&ýt odvolateln&ý od zvěře. Proto dal&š&ím nezbytn&ým cvikem je nacvičit přivol&án&í za každ&é situace, včetně přivol&án&í psa od h&árav&é fenky a zvěře a pokud se toto nenauč&í, nepou&štět ho na volno tam, kde hroz&í střet se zvěř&í. Jeho v&á&šeň by ho snadno mohla st&át život.&
&
Se psem nacvičujeme poslu&šnost nejprve na m&ístech, kde se takov&é l&ákav&é podněty nevyskytuj&í, postupně se přibližujeme a nav&štěvujeme m&ísta s v&ýskytem a poslu&šnost procvičujeme tak, aby takov&é podněty psu zev&šedněly a poslouchal i v jejich bl&ízkosti.&
&
&Agresivita vůči ostatn&ím psům&&
&
Nejčastěj&š&í př&íčinou b&ýv&á nulov&á nebo nedostatečn&á socializace psa ve &štěněc&ím věku, kdy neměl dostatek kontaktů a ostatn&ími psy. Často hraje roli i nedostatečn&ý respekt ke vlastn&ímu p&ánovi, chyby ve v&ýchově a někdy i genetick&é vlivy, kdy z&áměrn&ým &šlechtěn&ím byla bojechtivost ve psech posilov&ána. Typickou v&ýchovnou chybou majitelů zejm&éna mal&ých pejsků je, pokud nechaj&í sv&é psy vyprovokovat konflikt či projevit se vůči druh&ému psovi agresivně a pak ut&éci do bezpeč&í p&ánovy n&áruče, kde je často je&ště ček&á odměna v podobě h&ýčk&án&í a chl&ácholen&í. Takov&ý pes je nejen zdrojem četn&ých probl&émů s ostatn&ími pejskaři a jejich mil&áčky, ale tak&é často konč&í zakousnut&ím jin&ým psem, kdy se již nestač&í spasit do ochraňuj&íc&í p&ánovy n&áruče a sklid&í adekv&átn&í agresivn&í reakci na svůj &útok od silněj&š&ího psa.&
&
Psovi je třeba psovi umožnit seznamov&án&í s ostatn&ími psy. Ide&áln&í je možnost venčen&í se skupinkou pejsků nebo ps&í &školka či cviči&ště, kde zku&šen&ý v&ýcvik&ář umožn&í vz&ájemn&é seznamov&án&í psů tak, aby nedo&šlo ke zraněn&í psa ani člověka. Během několika n&áv&štěv si pes na cvič&áku sv&é m&ísto najde. Jen čast&ým stykem s ostatn&ími psy se pes uč&í jak se mezi nimi spr&ávně chovat.&
&
Procvičujte poslu&šnost opět na m&ístech, kde psi nejsou a pak postupně v men&š&í a men&š&í vzd&álenosti od psů, optim&áln&í jsou psi za plotem. Při agresi psa nikdy neutě&šujte, trest za než&ádouc&í agresivn&í chov&án&í mus&í b&ýt takov&ý, aby okamžitě přeru&šit takov&é chov&án&í (lep&š&í než okřiknut&í je trhnut&í vod&ítkem a nepř&íjemn&ý zvuk - využijte např&íklad plechovku s mincemi či hřeb&íky nebo silnou houkačku). &
&
&Patofyziologick&á agresivita&
&&
Pokud se v chov&án&í doposud klidn&ého a norm&álně reaguj&íc&ího psa projev&í n&áhl&á změna chov&án&í bez př&íčiny v souvislosti s nějakou změnou prostřed&í, vždy nech&áme psa vy&šetřit. Př&íčinou mohou b&ýt poraněn&í, nejrůzněj&š&í choroby, otrava, degenerativn&í změny aj. &&&&&&

---

Přidat komentář (0) >>>

Kontakt · Kniha návštěv · CelySvet.cz

Copyright (c) 2015 by Ketlin. Všechna práva vyhrazena!