Vycvik Privolani 2

Privolani

& Mnoho majitelů psů je přesvědčeno, že přivol&án&í psa je stejn&ý cvik jako každ&ý jin&ý a že se d&á naučit na kter&émkoli cviči&šti. Předem je třeba si ř&íci, že zde se o cvik vůbec nejedn&á, pokud už nepracujeme na předpisov&ém předsed&án&í a posl&éze přisednut&í k noze. Přivol&án&í je o kontaktu mezi psovodem a jeho psem a jestliže nefunguje, je to jen důkaz, že psovod pro sv&ého psa nen&í zdaleka t&ím nejsilněj&š&ím podnětem.&
&
Kde hledat př&íčinu t&é &'neposlu&šnosti&'? Asi se nezm&ýl&ím, když nap&í&ši, že vět&šina takto &'postižen&ých&' majitelů chov&á sv&ého psa doma, tedy v bytě. Jednou jsem napsal, že nejsem př&ítelem chovu psů v bytě a sesypala se na mne spr&ška ostr&ých n&ázorů, že snad nemohu b&ýt ani pejskař, když nech&ám toho chud&áka i v zimě v kotci. Zřejmě ti pisatel&é přehl&édli, anebo jsem to opět &špatně vysvětlil, že tyto str&ánky jsou věnov&ány chovu a v&ýcviku služebn&ích a pracovn&ích psů. Samozřejmě že nem&ám nic proti držen&í psa v bytě, a zvl&á&ště jedn&á-li se o společensk&á plemena, ale jestliže m&ám r&ád koně, a j&á je r&ád m&ám, nevezmu si ho přece do bytu. Kůň patř&í do v&ýběhu a večer do ma&štale. Tam je mu v&šude dobře a tak&é to přisp&ív&á k jeho dobr&ému zdravotn&ímu stavu. To sam&é plat&í o pracovn&ím psovi. Pes ust&ájen&ý venku je otužil&ý a t&ím i odoln&ý vůči každ&ému počas&í, m&á lep&š&í osrstěn&í a je tak připraven pracovat za každ&ého počas&í. Jestliže si někdo mysl&í, že v zimn&ích měs&íc&ích je l&épe vz&ít psa na noc do bytu, aby mu chudinkovi nebylo venku zima a r&áno ho opět vystrč&í na zahradu, tak vězte, že k zdravotn&ímu stavu sv&ého psa př&íli&š nepřisp&ív&á, pokud mu př&ímo ne&škod&í.&
&
Když uv&áž&íme, že venku je v zimn&ích měs&íc&ích kolem -10°C a v bytě kolem +20°C, pak si lehce spoč&ít&áme, jak&ý teplotn&í rozd&íl mus&í organismus psa překon&ávat, a pokud to neodnese d&ých&án&í, pak ledviny zcela určitě. Kdo bere v zimě na noc domů vlka, li&šku, srnu, zaj&íce a ostatn&í srstnatou zvěř? A zeptejte se jich, kolikr&át v životě nav&št&ívili veterin&árn&í o&šetřovnu! A to v&šichni zm&íněn&í zdaleka nemaj&í zaji&štěn pravideln&ý př&ísun kvalitn&í potravy s patřičn&ým obsahem tuků, aby se mohli l&épe zahř&át. Ale to jsem malinko odbočil od probl&ému, kter&ému se chceme věnovat, a t&ím je to inkriminovan&é přivol&án&í.&
&
Psi, kteř&í od &štěněč&ího věku jsou chov&áni doma, nemaj&í v přev&ážn&é vět&šině jednoho majitele, psovoda, kter&ý mu zajist&í tu patřičnou v&ýchovu. Na zakoupen&é &štěně působ&í v&šichni, od dět&í poč&ínaje a dědečkem konče. Dětem slouž&í jako hračka a snaž&í se ho i vycvičit, mamince vět&šinou přiděl&áv&á pr&áci, protože to věčn&é vyt&ír&án&í loužiček a odstraňov&án&í hrom&ádek z koberce, to aby se jeden zbl&áznil, a je&ště se nesm&í zapomenout na pravidelnou př&ípravu krmen&í. &'Co že ř&íkal ten chovatel, že mu m&áme d&ávat?&' Tat&ínek zast&áv&á př&ísn&ého v&ýcvik&áře, děda tomu rozum&í v&íc, protože byl u psů na vojně, a chud&ák &štěňulda nev&í, kam se m&á před t&ím př&ívalem l&ásky schovat. Na vych&ázku jdou společně, nebo každ&ý zvl&á&šť, v&šichni mu d&ávaj&í povely, každ&ý samozřejmě jin&ý a ps&ík naprosto samozřejmě neposlouch&á nikoho.&
&
Jestliže i v&á&š ps&ík vyrůst&á v takov&ém nebo podobn&ém prostřed&í, už pros&ím dotazy t&ýkaj&íc&í se přivol&án&í nepos&ílejte, s t&ím se opravdu ned&á nic dělat. Smiřte se s t&ím, že budete cel&ý život chodit se sv&ým psem na vod&ítku a pustit jej proběhnout bude opravdu obrovsk&é riziko. Buď v&ám ho napadne jin&ý pes, protože ten v&á&š neum&í ve smečce komunikovat (nikdy se mu neumožnilo, aby si s ostatn&ími psy mohl hr&át z obavy, že už ho nikdo nepřivol&á), anebo jej v tom nejhor&š&ím př&ípadě přejede prvn&í auto, kter&ému se dostane pod kola.&
&
Ovladatelnost psa, a k tomu přivol&án&í zcela z&ákladně patř&í, je to nejdůležitěj&š&í, co mus&í nov&ý majitel psa zvl&ádnout. To, zda si pes um&í na povel sednout, lehnout, vst&át, jestli um&í přek&ážky a vzorn&é obraty na vod&ítku u nohy psovoda, je naprosto druhořad&é, protože pokud psa nepřivol&áme, nem&áme s č&ím cvičit. K čemu n&ám je nacvičovat aport, když s n&ím k n&ám pes stejně nepřijde? Kvalitn&ímu přivol&án&í mus&íme podř&ídit komplet celou předv&ýchovu.&
&
Prvn&ím předpokladem &úspěchu je, aby se psem tuto činnost prov&áděl pouze a zcela bez v&ýhrad jeden člověk. Nikdo jin&ý nesm&í d&ávat psovi ž&ádn&é povely, a ř&ík&ám-li ž&ádn&é, mysl&ím t&ím ž&ádn&é! Ani pochvalu, ani př&íkazy a ani z&ákazy. Toto pr&ávo m&á pouze psovod. To zvl&á&ště v poč&átc&ích mus&í b&ýt z&ákon! Abych mohl nacvičovat přivol&án&í, mus&ím dopř&át sv&ému ps&íkovi dostatečnou volnost. Voln&ý pohyb v př&írodě nesm&í b&ýt ps&íkovi vz&ácn&ý. Prvn&í předpoklad je překonat s&ám v sobě obavu, že jakmile ps&íka uvoln&ím z vod&ítka, tak mi uteče. Ps&íka si přeb&ír&áme od chovatele vět&šinou ve st&ář&í 7-8 t&ýdnů a jeho fyzick&é schopnosti pro jak&ýkoli &útěk jsou minim&áln&í. N&á&š ps&ík vyrůstal ve smečce &štěňat, a teď najednou m&á pouze n&ás, kam by ut&íkal? Bude se samozřejmě držet u n&ás.&
&
Prvn&í vych&ázky budeme tr&ávit pouze spolu bez jak&ýchkoli ru&šiv&ých vlivů. Neměli by tam b&ýt ani lid&é, ani zvěř a ani jin&í psi. Jin&ý př&ípad je, m&áme-li doma v&íce psů a vych&ázky jsou ve smečce, ale t&ím se dnes nebudeme zab&ývat, to je stejně př&ípad již zku&šen&ých psovodů. Doraz&íme-li na vybran&ý ter&én, buď na vod&ítku anebo autem, uvoln&íme psa z vod&ítka a nech&áme mu absolutn&í volnost. Jdeme na proch&ázku a ps&íka nič&ím neovlivňujeme. Nemluv&íme na něj a ani mu ned&áv&áme ž&ádn&é povely. Jen se snaž&íme, aby se pes pohyboval před n&ámi, abychom jej měli st&ále na oč&ích. Někter&á &štěňata se snaž&í zavěsit psovodovi na paty anebo se mu neust&ále motaj&í pod nohama. Nev&š&ímejte si ho a vůbec ho nekontaktujte, ono ho to po určit&é době přestane bavit a určitě si nějak&ý objekt pro svou pozornost vybere. Běž&í-li &štěně před n&ámi, po určit&é době sami změn&íme směr a aniž bychom na něj volali, nech&áme ho, aby to samostatně zjistil. Ps&ík zpozoruje, že psovod jde jinam než on, a s&ám změn&í směr sv&ého v&ýběhu. Nemus&íte ho za to chv&álit, dejte mu najevo, že takov&éto chov&án&í berete jako naprostou samozřejmost. Během proch&ázky se stane, že &štěňulda k v&ám přiběhne, aniž byste na něj volali. Vůbec si toho nev&š&ímejte a klidně mu dejte najevo, že o jeho př&ítomnost nestoj&íte.&
&
Běh&á-li ps&ík dostatečně dlouho, zavolejte na něj jm&énem a vyslovte př&ívětiv&ým t&ónem povel &'ke mně&'. Už při zavol&án&í jm&éna by měl pes živě zareagovat a vydat se směrem k v&ám. Jestliže pes přiběhne, okamžitě jej radostně pochvalte, pomazlete se s n&ím, př&ípadně odměňte rychlou reakci pamlskem. Ž&ádn&é předpisov&é předsed&án&í, ž&ádn&é upravov&án&í polohy. Je jedno, jak k v&ám pes přiběhne, je důležit&é, že přiběhne co nejrychleji. Můžete t&éž naznačit, že jste mu chtěli jenom přerovnat obojek anebo sundat nějakou nečistotu z kož&í&šku, aby měl &'pocit&', že jste ho nevolali zbytečně. Okamžitě po tomto &úkonu dejte ps&íkovi volno a opět ho nechte samostatně běhat. Pokud by reakce va&šeho psa po přivol&án&í nebyla dostatečně rychl&á, můžete buď změnit polohu, sednete si na bobek, anebo se d&áte na &ústup opačn&ým směrem od psa. Nikdy se nesnažte psa chytat anebo nah&ánět! Jen opravdu rychlou reakci odměňujte pamlskem.&
&
Je-li pes od v&ás př&íli&š vzd&álen a nejev&í o v&ás z&ájem t&ím, že se občas mrkne, kde je psovod, můžete se mu schovat za nejbliž&š&í keř anebo strom a sami vyčkejte jeho reakce. Po chv&íli ps&ík zjist&í, že je v ter&énu s&ám a počne psovoda hledat. Může se st&át, že při běhu zpět v&á&š &úkryt přeběhne a va&ši maličkost přehl&édne. Nechte ho v klidu potr&ápit, ať si pěkně p&án&íčka najde. Po chv&íli v&ás objev&í, a pak můžete projevit společnou radost ze shled&án&í. Sami uvid&íte, že v př&í&št&ích minut&ách se jeho r&ádius pohybu sn&íž&í na men&š&í vzd&álenost a jeho ohl&ížen&í po v&ás bude častěj&š&í. Inu v&í, že by mu zmizela obživa, a na to si d&á setsakramentsk&ý pozor.&
&
Tak takov&ý je postup prvn&ích vych&ázek; budete-li jej pečlivě dodržovat, jistě se dopracujete ke k&ýžen&ému v&ýsledku.&
&