Odkud pochází mléko (život jedné krávy)
Jako u všech savců - tedy také u nás lidí - produkují mléčné žlázy krav mléko teprve po narození telete. Toho člověk využil a chová krávy jako takzvaná užitková zvířata: polovina všech zemědělců v Německu provozuje mléčnou výrobu. Abychom se naučili lépe chápat postupy v tomto druhu chovu užitkových zvířat, chtěli bychom zde popsat život mladé krávy - říkejme ji \'Heidi\':
Heidi přichází na svět
Je počata, narozena a vychována ve stinném světě mléčné produkce. Nyní, ve věku osmnácti měsíců má být oplodněna, aby přivedla na svět telátko. Její chovatel proto koupí hluboce zmrazené sperma od takzvaného špičkového býka, kterého si vybral ze zásilkového katalogu jedné oplodňovací stanice. Vidíme: doby vesnických zvířat jsou pryč. V roce 2001 bylo například semenem jednoho jediného holštýnského býka (\'Lake\') oplodněno 65.000 krav. Tento býk patří k výkonostně silné rase, tzn. jeho děti dávají hodně mléka a hodně masa. Teď ale zpátky k Heidi: poté, co musela spolykat několik hormonálních preparátů, aby se drahé sperma jistě ujalo, překousne trpělivě technickou proceduru oplodnění z plastikové stříkačky.
Poté to pokračuje podobně ,jako u nás lidí: embryo vyroste během cca devíti měsíců v telátko. Ve věku 27 měsíců přivádí Heidi na svět statné mládě jménem Alfons. Váží úžasných 40 kilogramů, pozoruhodný výkon pro jeho mladou matku, která by, počítáno podle lidských měřítek růstu, byla stará asi patnáct let!
Ale štěstí mladé matky netrvá dlouho. Po dvou hodinách chovatel Heidi její novorozeně sebere, aby ho - jak se to naučil - vychovával kojeneckou lahví, protože jen tak je zajištěn kolosální přísun mléka (zvířecí mléko) v dostatečném množství a kvalitě ve vhodný čas. Heidi už svého syna nikdy neuvidí. Ten je odděleně vychováván, vykrmován a v něžném věku několika týdnů přepraven k řezníkovi, který roztrhá mozek tohoto děťátka kovovým čepem a pověsí malé tělíčko za nohu, rozřízne krční tepnu řeznickým nožem a ještě teplé tělo po vykrvácení naporcuje.
Části mrtvoly dítěte si budou lidé rádi kupovat, protože jsou jemné a světlé a oni je připravují jako delikatesy k oslavám v kruhu rodiny nebo k návštěvám hostů: jako Curyšské řízečky, jako telecí pečeni, jako telecí medailonky atd.
Heidin \'život\' pokračuje
Pro matku nabírá život svůj obvyklý průběh. Dojí ji ráno a večer. Přes třicet litrů denně. Nemůže ani potěšit své telátko vlastním mlékem, dokonce ji nedojí ani člověk, ale tuto práci zastává stroj: pět minut v šest hodin ráno, pět minut v šest hodin večer, mezitím vegetuje Heidi v příliš úzké stáji sama pro sebe, společně se svými osudovými soukmenovkyněmi. Má neustále hlad a žízeň, protože její enormní mléčný výkon ji vysiluje. A třičtvrtiny svého žrádla jí pouze proto, aby mohlo její tělo produkovat mléko.
Její prostor na ležení, ve kterém leží 12 hodin denně, aby mohla přežvykovat nebo spát, je jen o málo větší než postel nás lidí. Výběh ve stáji, kterou sdílí s padesáti až dvěmasty kolegyněmi, je pokryt exkrementy, protože si nemohou nikde jinde ulevit. Pod roštovým výběhem je velká sběrná jímka na kejdu, která všechno zachycuje - strašně smrdí a je plná much a jiného dotěrného hmyzu...
Pak opět k dojení, pak opět něco sníst, pak přežvykovat, pak opět spát, pak opět vše od začátku, dennodenně. Heidi nechápe, co s ní její chovatel dělá. Neví, že by s normální trávou a bylinami a normálně sajícím telátkem dávala téměř polovinu mléka, aniž by byla tělesně a psychicky vyždímaná. Na místo toho dostává posilující krmení, což by sama od sebe nikdy nejedla, avšak bez tohoto krmiva by slabostí už nedokázala vstát. Její chovatel ví velmi dobře, že život na louce by byl pro Heidi optimální, avšak ten ji chce využívat jako vysoce výkonnou krávu, jako i ostatní chovatelé, kteří se živí produkcí mléka. A tím pro něho krmení, dojení, vyhánění a zahánění dobytka a vzdálenost pastvin představuje neřešitelné problémy. Heidi tedy zůstává pořád ve stáji.
Aby její mléčný výkon nepolevoval, což by od přírody nastalo, je Heidi už dva měsíce po porodu Alfonse znovu oplodněna a teď má dvojité břemeno: dávat mléko a nechat v sobě vyrůstat nové dítě. Tato nová zátěž ji nesmírně oslabuje: její vemeno se zanítí, v neposlední řadě i kvůli neustálému kontaktu s bakteriálně zatíženými exkrementy nebo naklíčeným posilujícím krmivem. Její horečku a záněty léčí zvěrolékař antibiotiky: chovatel se na Heidi zlobí, protože musí kvůli zbytkům antibiotik a hnisavým bakteriím několik dní vylévat její mléko. A kdyby se vůbec neuzdravila, musel by jí zavést k řezníkovi předčasně, což by mu momentálně přineslo příliš malé příjmy. Chce Heidino mléko. Pro něj je jen \'vemenem s trochou krávy kolem dokola\', jak moderní vysoce výkonnou krávu popisuje dr. Boehncke ze Spolkové vysoké školy Kassel. Ale jde to ještě dobře. Heidi dá život děvčátku a téměř se zhroutí, když ji seberou i toto sladké telátko. Avšak Vroni, tak se jmenuje, je jako Heidi vyvolená k tomu, stát se dojnou krávou. Vyroste na mléčné náhražce - na tuky bohaté, levné kaši, nahrazující mléko, jako Heidi tenkrát - a o dva roky později nahradí svou matku.
Pro Heidi pokračuje dennodenní rutina. Po dvou měsících dochází k novému oplodnění, dalšímu namáhavému těhotenství a pak k narození syna, Oskara. Toho vykrmí jako býka a ve věku dvou let ho odvedou k řezníkovi (jako člověku by mu bylo asi patnáct). Části jeho mrtvoly budou rozřezány nožem na jednohubky a ještě napůl krvavé je spolykají elegantně oblečení lidští pojídači užitkových zvířat, kteří si obratně otřou jeho krev ze svých rtů damaškovými ubrousky, než budou pít vybrané červené víno z křišťálových skleniček.
Heidi už nemůže
Heidi je hotová. Neustálé ždímání vampýrským dojícím strojem a tři namáhavá těhotenství za těchto tristních okolností ji unavily a otupily. Záněty vemene jsou stále častější, účty od veterináře stále vyšší, až se nakonec chovatel rozhodne nahradit Heidi její dcerou Vroni, protože je to výhodnější pro jeho rozpis zisků a ztrát.
Heidi přinesla podle jeho výpočtů svůj životní výkon téměř 30.000 litrů mléka a tím se amortizovala. Je odepsaná jak účetně tak i jako živý tvor. Poslední obrat, který s ní udělá jsou krvavé peníze od řezníka. Heidi už mu bohužel moc nevynese: části její mrtvoly jsou tuhé kvůli všem těm zátěžím, hodí se už jen na guláš, na svíčkovou nebo do salámu. Mimoto je zužitkovatelná už jen jedna třetina její živé váhy, protože spousta orgánů je nemocných a otrávených zbytky dlouholetého zneužívání medikamentů. Heidi je považována za \'starou\' krávu, ačkoliv by jako člověk nedosáhla ještě ani dvaceti let. Je jen \'disposable cow\', jak se říká v Anglii, kráva na jedno použití: po tři roky obrovské množství mléka a dobré potomky, pak nemoc a jatky.
Heidi je zlikvidována jako \'stará kráva\'
Heidi je poražena ve věku dobrých pěti let. Tento osud s ní sdílí většina dojných krav. V roce 2000 dosáhli němečtí chovatelé v mléčné produkci následujících obratů: 8,1 miliardy euro obratů s mlékem a s tím spojených 3,1 miliardy euro jatečních obratů s telaty, se skotem a starými krávami, což znamená cca 13 kg masa na hlavu a rok. Chovatele užitkových zvířat vyžadují od chovné krávy roční dojný výkon 13 : 1 v poměru k živé váze. Kdyby někdo učinil to samé s námi lidmi, tak by kojící lidská matka s váhou 60 kg musela denně dávat 2,6 litrů mateřského mléka (norm. je 0,8 litrů!!) - to jen tak k zamyšlení.
A jak myslí chovatelé užitkových zvířat? Už před 80 lety řekl profesor Kronacher z univerzity v Berlíně: \'Chov a využití vysoce výkonných zvířat se ukazuje jako samozřejmý základní požadavek přiměřeného zemědělského podniku\'. Teď tedy: pak už nikoho nic nepřekvapí...
Co je mléko?
Mléko je kojeneckou potravou savců: myší matka dává svým mláďatům 0,5 ml mateřského mléka denně. Modrá velryba krmí své mládě 500 l - a to při tom přibere 100 kg - denně. My lidé jsme s cca 800 ml za den někde uprostřed - alespoň na začátku svého života. Později pak bereme kravám jejich mléko, které by bylo určeno jejich mláděti : 331 l na hlavu a rok k pití nebo jako dále upravené produkty. Pokud se to přepočítá na denní spotřebu, dostáváme opět asi oněch 800 ml - člověk zjevně zůstává věčným kojencem...
Autor: Eliška