Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Očekávali byste rozumné uvažování od měkkýšů? Zřejmě by nemělo smysl komunikovat s hlemýžděm či škeblí, zato učenlivé a hravé chobotnice by vás překvapily. Patří totiž mezi nejchytřejší obyvatele moře a vědci si dosud marně lámou hlavu, kde se taková inteligence v primitivní nervové soustavě bezobratlých hlavonožců bere.
Zprávy o neobyčejném chování mořských měkkýšů s osmi chapadly přinesl už proslulý oceánograf Jacques-Yves Cousteau. „Na mělčině severovýchodně od Poquerolles jsme objevili celé město chobotnic,″ napsal v jedné ze svých knih. Typické obydlí hlavonožců mělo střechu tvořenou plochým kamenem, podepřeným dvěma sloupy ze skály nebo dokonce z cihly, pokud ji ve vodě objevili. „Skutečnost, že chobotnice dokáže shromáždit vhodný materiál, nadzvednout balvan a podržet ve výši, dokud jej nepodloží kamenem nebo stavebním hranolem, značně mění dosavadní představy o její inteligenci,″ prohlásil francouzský vědec.
Podmořští sběratelé
Z přírody známe mnoho případů, kdy si živočich buduje složité konstrukce ke hnízdění či úkrytu. Chobotnice však nestavějí podle jednotného schématu daného instinktem. Svá obydlí si přizpůsobují okolnostem. Pokud se rozhodnou přebývat ve skalní dutině, nahrnou před ni větší kameny, které pomocí chapadla snadno promění v bezpečné dveře. V písečném dně zase umějí vytvářet z drobnějších oblázků jakési klenuté okrouhlé studny.
Na Korsice badatelé objevili dokonce chobotnice, které si svůj soukromý prostor ve štěrbinách skal ohrazovaly plochými kameny ve tvaru čtverce či kosočtverce. Některé výzkumy navíc prokázaly, že hlavonožci při stavbě svých úkrytů projevují i jakési estetické cítění. Podobně jako někteří ptáci vybavují své domovy třpytivými sklíčky, starými žárovkami a vůbec vším lesklým, co mořské dno nabízí.
Lekce z geometrie
Zatímco potápěči jsou už dávno o vysoké inteligenci chobotnic přesvědčeni, vědcům toto poznání trvalo přece jen déle. Jejich úkolem je přece skutečnost nejen popsat, ale především experimentálně ověřit.
Prvním překvapivým zjištěním bylo, že hlavonožci se velice rychle učí a je možné u nich vypěstovat podmíněné reflexy. Badatelé nabízeli pokusným obřím měkkýšům společně s potravou různé předměty, přičemž některé vydávaly nepříjemnou elektrickou ránu. Ukázalo se, že když jinak docela zvědavá chobotnice takovou věc objevila v dalším pokrmu, už se jí nedotkla.
Pomocí jiných experimentů vědci odhalili, že hlavonožci rozlišují geometrická tělesa jako válce, hranoly či koule a spolehlivě určí dokonce také druh jejich povrchu. Odborníkům nezbývá než obdivovat schopnosti chobotnic, které si poradí i se složitými problémy. Rakouský etolog Hans Fricke například popsal hlavonožce, který dokázal manipulovat s průhlednými přepážkami oddělujícími jednotlivé části akvária.
Barevná řeč těla
Zdánlivě jednoduchý nervový systém těchto mořských živočichů má ve skutečnosti na starosti překvapivě hodně práce. Především je nutné spolehlivě ovládnout pohyb osmi chapadel a stovek přísavek na nich. Jednoduché určitě není ani ovládání pigmentových buněk v kůži, díky nimž mohou obří měkkýši rychle měnit barvu těla.
Tato schopnost je užitečná nejen pro splynutí s podkladem, ale barevné variace také naznačují duševní rozpoložení chobotnice. Podle zbarvení poznáme, zda je právě na lovu, jestli má hlad, nebo je zrovna nasycená. Vědci jsou přesvědčeni, že barvy těmto výjimečným tvorům slouží jako prostředek komunikace.
Chobotnice si hraje
Velice zajímavé je i zjištění jednoho z největších světových odborníků na život hlavonožců Jima Cosgrova z Muzea přírodní historie v kanadské Victorii. Jednou umístil do akvária malou plastikovou lodičku. Chobotnice ji okamžitě objevila a začala ji zkoumat. Po chvíli zjistila, že pokud se věc dostane do proudu bublin ze vzduchovacího strojku, začne stoupat k hladině. Celé odpoledne pak trávila tím, že lodičku stahovala do hlubin, strkala mezi bubliny a bavila se tím, jak pluje vzhůru.
I když o chobotnicích kolují různé hrůzostrašné historky, ve skutečnosti jsou velmi hravé. Navíc většina biologů se dnes shoduje, že patří k nejinteligentnějším stvořením světových oceánů. Někteří dokonce tvrdí, že právě hlavonožci budou nástupci člověka a jednou ovládnou tuto planetu.