Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Na vrchu Plešivec nedaleko Hořovic působí záhadná energie. Podle odborníků se kdysi dávno musela nějakým vlivem přeměnit z kladné na zápornou. I když před mnoha staletími sloužil vrchol jako důležité shromaždiště starých Keltů, dnes se výstup na 654 metrů vysokou horu nedoporučuje zvláště citlivým lidem. Mohou totiž pociťovat velkou úzkost a strach.
Na sklonku devatenáctého století bylo na pravém břehu řeky Litavky objeveno jedno z největších keltských hradišť na našem území o rozloze 56 hektarů. Zdejší osídlení zřejmě sahá až několik set let před počátek letopočtu. Archeologové tady dodnes nacházejí keramiku, různé bronzové ozdoby, hroty šípů a oštěpů. Všechny nálezy svědčí o tom, že staré opevněné sídliště bylo významným společenským centrem.
Vrchol Plešivce býval v keltských dobách nejen sídlem, ale především význačným obětištěm. Těžko dnes posoudit, zda si ho druidové zvolili právě pro proudící zápornou energii, nebo zda negativní síla vznikla až vlivem utrpení nesčetných obětí.
Slet čarodějnic
Doplňme však, že Plešivec má vlastně dva vrcholy – kromě hlavního je zde ještě Malý Plešivec. Oba nejvyšší body jsou spojeny tři metry širokým valem zarostlým vegetací. A právě tuto přímku považují někteří badatelé za hlavní centrum veškeré negativní energie. Výzkumy pomocí virgule odhalily na spojnici obou vrcholů nejmohutnější vyzařování temné síly.
Podle místních pověstí však sídlil na Plešivci ještě dávno před Kelty ohnivý drak, který vzlétal právě z římsy mezi oběma kopci. Čarodějnice si údajně zvolily vrchol kopce za místo svých sletů. A také sám ďábel zde kul své nečisté pikle - zbylo po něm jen místo zvané Čertova kazatelna, které dnes naštěstí poskytuje turistům úžasný rozhled. Říká se také, že tu přebývá duch Fabiana, patrona brdských lesů. Zvolil si prý Plešivec za místo, kde pečlivě ošetřuje svou zahrádku kouzelných bylin.
Energie z hlubin
Další zajímavostí je takzvaný plešivecký viklan, který stojí v lese na jihozápadním úpatí kopce. I když po zásahu blesku někdy před sto lety se ulomil jeden z jeho kamenných čepů, svůj význam podle expertů dodnes neztratil. Tkví v hlubokých znalostech našich předků, kteří věděli, že negativní energie nashromážděná v podzemí se musí nějakým způsobem uvolnit. Usazení viklanu nebo vztyčení menhiru jim umožnilo zemský povrch propíchnout a osvobodit tak skryté síly hlubin. Ty pak způsobily nabití obřího kamene energií. Jako důkaz o její exiatenci slouží přítomnost elektrického náboje, který se tam dá změřit. To ale možná mění představu některých badatelů, kteří se domnívají, že takové kameny a jejich seskupení pro naše předky měly především astronomický význam. Podle jiných učenců tedy mohlo tedy jít o jakési zásobníky zemské energie. A náš viklan je možná jednou z nich.