Pranostiky pro měsíc srpen
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Moc hub srpnových, moc závějí sněhových.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen začíná, co červenec končil.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Když pálí srpen,bude pálit i víno.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
4. srpna
Potí-li se Dominik, bede ještě Marek v kožiše.
Na Dominika parna - mrva marná.
7. srpna
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
10. srpna
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Na svatého Vavřince, svícen do světnice.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Vavřincův déšť - myší úroda.
Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Pěkné počasí na sv. Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
15. srpna
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
16. srpna
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Ke svatýmu Rochu bejvá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
18. srpna
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
23. srpna
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
24. srpna
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláče pomaly, fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku s oráním pospěš!
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
28. srpna
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
29. srpna
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Stětí svatého Jana, přestávají již parna.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Autor: Eliška