Slohová práca žiaka ZŠ

.. moji rodičia...

&K&r&ásny sloh od zn&ámej z čiech - s jej s&úhlasom ho uverejňujem a venujem v&šetk&ým mam&ám&&&& & &&&Slohov&á pr&áce ž&áka Z&š na t&éma:&
Moji rodiče&& &
&
Rodiče se děl&í na dvě č&ásti: matku a otce. Matka se je&ště rozděluje na ženu v dom&ácnosti a v zaměstn&án&í. Doma se potom je&ště skl&ád&á z manželky, matky, kuchařky, ukl&ízečky, pradleny, z&ásobovačky, &účetn&í, vychovatelky;ostatn&í si nepamatuji, ale m&áma toho um&í vyjmenovat v&íc, jako např. služka, otrok a jin&é.&
Matka se vyznačuje t&ím, že se z&ázračně nach&áz&í na v&íce m&ístech najednou, um&í v jedn&é chv&íli myslet na sto věc&í, přičemž deset věc&í děl&á současně.&
&
Vid&ím na vlastn&í oči, jak po n&ávratu z pr&áce d&á vařit vodu na spor&ák, zat&ímco zaděl&á na buchty. Přitom j&í běž&í pračka, do kter&é chod&í vyměňovat pr&ádlo, mně vym&ý&šl&í věty oznamovac&í, t&ázac&í a rozkazovac&í a na&š&í Olinku zkou&š&í z velk&é n&ásobilky. Že potom přebal&í mal&ého Karl&íka a uděl&á mu Sunar s krupic&í si ani nev&šimnu;Dvě oči mi na to nestač&í.&
&
Když potom zasedneme k večeři, v&šechno je připraven&é na stole, j&á m&ám na tepl&ák&ách za&šit&é nov&é d&íry, Olina m&á umyt&é vlasy a pr&ádlo vis&í na balkoně. Potaj&í si m&ámu prohl&íž&ím. M&áma m&á opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z pr&áce, m&á v jedn&é velkou a malou kabelku, v druh&é dvě s&íťovky s n&ákupem a v třet&í;ne, vždyť jsem už pov&ídal, že m&á jen dvě ruce, ale nese i Karl&íka ve fusaku.&
&
Otec se neskl&ád&á ani nerozděluje. Nach&áz&í se v zaměstn&án&í a doma, ale doma ho najdete m&álokdy. Kromě sn&íd&án&í a večeřen&í, když sed&í u stolu, vyskytuje se obyčejně v křesle nebo na gauči a b&ýv&á zakryt&ý novinami. Zanech&áv&á po sobě vždy totožn&é stopy: rozevřen&é a převr&ácen&é noviny a cigaretov&ý popel, někdy i v popeln&íku. Na rozd&íl od m&ámy, i když m&á taky dvě ruce, přich&áz&í domů s rukama pr&ázdn&ýma. Jestli um&í n&ásobilku nev&ím, ale ps&át asi neum&í, protože mi je&ště ž&ákovskou kn&ížky nikdy nepodepsal. A ani nen&í prozkouman&é, proč patř&í do skupiny rodičů, když na rodičovsk&é sdružen&í vůbec nechod&í. &
&
Pan učitel pov&ídal, abychom se při psan&í tohoto &úkolu zamysleli nad prac&í sv&ých rodičů. Ve &škole přiděluj&í ž&áka, kter&ý ř&ádně nepracuje a neuč&í se, dobr&ému a snaživ&ému ž&ákovi, aby se od něco naučil. Tak si mysl&ím, že při svatbě přiděluj&í muže žen&ám, aby je ženy něčemu dobr&ému naučily a měly na ně dobr&ý vliv.&
&
Moji m&ámě se to zat&ím bohužel nepodařilo.& &