&& & &&&&Z&ámek Loučeň&&&& &&Včera(3.8.) jsem byla s rodinou na v&ýletě v Loučni. Vřele v&šem tento z&ámek doporučuji! Sice je z&ámek st&ále v rekonstrukci, ale prohl&ídky se již dělaj&í. Prohl&ídka je moc hezky vymy&šlen&á..prov&áz&í jakoby posledn&í komorn&ík, kter&ý přežil sv&émo p&ána( Alexandra Thurn-Taxise) a mluv&í o tom, jak jeho p&án žil, co v&šechno dok&ázal atd. Dokonce se zde sm&í zdarma fotit a může se použ&ívat z&ámeck&ý n&ábytek i na sezen&í,protože jsou to pouze repliky(on to totiž neni origin&ál n&ábytek, protože ten byl rozkraden nebo poničen). && &&Tak&é z&ámeck&ý park je st&ále je&ště nedodělan&ý, ale už teď velmi hezk&ý. A je zaj&ímav&ý hlavně pro děti, protože mohou vyzkou&šet 10 bludi&šť různ&ého typu.&& &&&Historie:& && &&1223& Nejstar&š&í zm&ínka o Loučeni& &1352& Prvn&í zm&ínka o faře na Loučeni& &1371& Jan Kapr z Třevače uv&áděn jako majitel loučeňsk&ého panstv&í& &1376& Zdeněk z Nadslavi majitelem loučeňsk&ého panstv&í& &1433& Loučeň drž&í Zdeněk Loučeňsk&ý z Kopidlna& &1510& Loučeň z&ísk&ávaj&í Křinečt&í z Ronova& &1618& Česk&ým stavovsk&ým povst&án&ím začala třicetilet&á v&álka& &1622& Bylo loučeňsk&é panstv&í V&áclavu Berkovi z Dub&é zkonfiskov&áno za &účast na post&án&í a z&ísk&áv&á je Adam z Vlad&štejna& &1704 - 1713& Arno&št hrabě z Vlad&štejna stav&í loučensk&ý z&ámek dle projektu F.M. Kaňky& &1756& Karel Egon kn&íže z Fuuml;rsternberka vlastn&í loučeňsk&é panstv&í& &1775& V Čech&ách selsk&é povst&án&í& &1786& Loučeňsk&á z&ámeck&á kaple pov&ý&šena na lok&áln&í& &1808& Maxmili&án Josef Thurn-Taxis z&ísk&áv&á z&ámek Loučeň a př&íslu&šn&á panstv&í& &1813& Loučeňsk&ý z&ámek host&í rakousk&ého c&ísaře Franti&ška I. A rusk&ého velkokn&ížete Konstantina& &1831& Karel Anselm Thurn-Taxis se uj&ím&á panstv&í a měn&í barokn&í charakter zahrad na př&írodně krajin&ářsk&ý anglick&ý park& &1831& Karel Anselm zakl&ád&á dobrovick&ý cukrovar& &1834& postaven &úřednick&ý dům, dne&šn&í Z&ámeck&ý hotel Maxmili&án& &1844& Na Loučeni otevřena po&štovn&í sběrna& &1857& Hugo Maxmili&án Thurn-Taxis se st&áv&á major&átn&ím p&ánem, zakl&ád&á ovocn&é &školky, na pol&ích zav&ád&í meliorace, regulace, hlubokou orbu; stav&í parn&í pilu a parn&í ml&ýn, pal&írnu; přičinil se o stavbu železničn&ích trat&í & do Mlad&é Boleslavi a Jič&ína& &1861& Po&štovn&í sběrna na Loučeni pov&ý&šena na po&štovn&í &úřad& &1866& Postaven dřevěn&ý most spojuj&íc&í z&ámeck&é budovy s parkem& &1870& postaven cukrovar na Vlkavě& &1875& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis se žen&í s Mari&í princeznou & z Hohenlohe& &1875 - 1884& Bedřich Smetana žije v Jabkenic&ích a často koncertuje & na loučeňsk&ém a mcelsk&ém z&ámku& &1880& Bedřich Smetana věnuje dueto Z domoviny Alexandrovi Thurn-Taxis& &1889& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis se st&áv&á posledn&í major&átn&ím p&ánem na Loučeni& &1899& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis zahajuje provoz na řepařsk&é dr&ážce Vlkava-Ronov-Sudečky& &1906& Loučeň pov&ý&šena na městys& &1906& Motocyklov&ý z&ávodn&ík Podsedn&íček byl řidičem auta Mercedes, kter&é patřilo princi Erichovi Thurn-Taxis ve Mcel&ích& &1910& Marie Thurn-Taxis zve Ericha Maria Rilkeho na loučeňsk&ý z&ámek& &1911& modernizace z&ámku #150; zavedena elektřina z vlastn&í energetick&é stanice; později povolen rozvod na dal&š&í veřejn&é budovy& &1911& založena &šlechtitelsk&á řepařsk&á stanice v Semčic&ích& &1923& prodloužena řepařsk&á dr&ážka do d&élky 16km& &1924& Alexandr Thurn Taxis věnoval budovu sirotčince pro mě&šťanskou &školu na Loučeni& &1936& Druh&á cesta Alexandera Thurn-Taxis do Afriky& &1929& Byl sez&óně zpř&ístupněn z&ámek Loučeň veřejnosti, zejm&éna sb&írky & z loveck&ých v&ýprav Alexandera Thurn-Taxise& &1930& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis podnik&á cestu na Kan&ársk&é ostrovy& &1935& Alexander Thurn-Taxis věnoval Jabkenickou myslivnu Společnosti Bedřicha Smetany& &1939& Alexander Jan Vincenc um&ír&á& &1939& rozdělen&í panstv&í na č&ást mcelskou a loučeňskou& &1945& z&ámek zkonfiskov&án& &1949& z&ámek přeb&ír&á Fond soci&áln&í p&éče MD& &1963& z&ámek pře&šel do majetku Severoz&ápadn&í dr&áhy v Praze& &1951& otevřeno v&ýcvikov&é středisko ČSD pro v&ýpravč&í a Dělnick&á &škola ČSD& &1959 - 1960& Odborn&é železničn&í učili&ště& &1968& z&ámek přeb&ír&á &ústředn&í dopravn&í institut MD& &1969& z&ámek opravena obnoven zanedban&ý park& &1995& z&ámek s parkem d&án do privatizace& &2001& z&ámek v majetku společnosti Loučeň a.s. (zdroj: zamekloucen.cz)& && & |