PES a VEDRO !!!

&&Pes v parn&ém l&étě&&&&

&Zdrav&í psi daleko l&épe sn&á&šej&í chladno než teplo. Ps&í kůže obsahuje minim&áln&í množstv&í potn&ích žl&áz, kter&é maj&í velk&ý v&ýznam pro termoregulaci a ochlazov&án&í povrchu těla. Psi jsou tak odk&áz&áni na ochlazov&án&í pomoc&í zrychlen&ého povrchn&ího d&ých&án&í, při kter&ém doch&áz&í k termoregulaci prostřednictv&ím odpařov&án&í vody z povrchu d&ýchac&ích cest. &&&

&V tepl&ém ročn&ím obdob&í proto kromě chlupat&ých a tmavě zbarven&ých psů nejv&íce trp&í psi s chronick&ými d&ýchac&ími probl&émy a psi s vrozen&ými přek&ážkami v d&ýchac&ích cest&ách (boxer, buldok, mops, pekingsk&ý pal&ácov&ý ps&ík...). Tak&é kardiaci sn&á&šej&í nejhůře letn&í obdob&í a jsou při vysok&ých letn&ích teplot&ách schopni daleko men&š&ích v&ýkonů než obvykle. Např&íklad chronick&ým degenerativn&ím onemocněn&ím chlopn&í nejčastěji b&ývaj&í postižena plemena Kaval&íra King Charles &španěl, kokr&španěl, pudl, mal&ý kn&írač nebo jezevč&ík.&&&

&Během letn&ích veder bychom měli proch&ázky se psem časově přeorganizovat, a to i v př&ípadě, že n&á&š pes je mlad&ý a zdrav&ý. Důkladněj&š&í venčen&í s běh&án&ím a aportov&án&ím budeme směrovat na časn&é r&áno a pozdn&í večer, kdežto poledn&í a odpoledn&í proch&ázky omez&íme jen na dobu pro psa nezbytně nutnou. Pokud m&áme možnost v&ýběru, vol&íme stinn&á m&ísta, a jestliže můžeme psa dopravit na travnat&ý v&ýběh pod stromy jinak než pě&šky, u&šetř&íme ho alespoň bolestiv&ých sp&álenin na tlapk&ách a n&ám odpadne nutnost jejich o&šetřov&án&í. Stejně, jako p&ál&í na&še bos&á chodidla rozp&álen&ý asfalt, p&ísek nebo betonov&á plocha, tr&áp&í i nohy ps&í. Pod bal&ónky pol&št&ářků se objev&í velik&é puch&ýře a kůže odpadne do živ&ého podkož&í. Pro zv&íře je to velmi bolestiv&é a stav si zhor&šuje l&íz&án&ím postižen&ých m&íst. Nav&íc mal&á plemena psů se pohybuj&í těsně nad sluncem rozp&álenou zem&í, vrstvou vzduchu hork&ého několik des&ítek stupňů. Při prvn&ích n&áznac&ích &únavy, kdy si pes sed&á nebo zved&á tlapy, odm&ít&á nab&ízen&é hry, slin&í nad svou obvyklou m&íru, je du&šn&ý nebo dokonce ka&šle, proch&ázku přeru&šte. Pes si svou z&átěž limituje s&ám, pokud v&šak nen&í ke zv&ý&šen&é aktivitě provokov&án jin&ými psy. Pokud k přehř&át&í dojde, což se projev&í v&ýrazn&ým tlukotem srdce, v těž&š&ích př&ípadech neschopnost&í pohybu, průjmem, zvracen&ím a teplotou přes 40C (měřeno v konečn&íku), je nutn&é psa urgentně ochladit. Veterin&áři nedoporučuji koupele ve vodě, protože je to nevhodn&é z hlediska d&életrvaj&íc&í &účinnosti zchlazov&án&í. Nejvhodněj&š&í je zabalit psa do mokr&ých ručn&íků, zapnout na něj stoln&í ventil&átor, je-li k dispozici, a zač&ít zv&íře chladit např. namrazen&ými bal&íčky zeleniny z mraz&áku. Zv&íře je dobr&é přev&ézt urychleně na prohl&ídku k veterin&áři. Na klinice jsou pro zchlazen&í kritick&ých pacientů použ&ív&ány obklady z namrazen&ého gelu (což je obdoba mražen&é zeleniny) a chladn&é nitrožiln&í infuse tekutin. Pozor na přehř&át&í tehdy, kdy se k hork&ým teplot&ám přid&á v&ítr a člověk i pes se tak c&ít&í b&ýt v tepeln&é pohodě.&&&

&S teplotou souvis&í tak&é vlhkost vzduchu. Pro psy i lidi plat&í pravidlo, že č&ím je vět&š&í relativn&í vlhkost vzduchu, t&ím hůře sn&á&š&í organismus teplotn&í v&ýkyvy. Při vysok&é vlhkosti selh&ávaj&í mechanismy ochlazov&án&í těla prostřednictv&ím odpařov&án&í vody z d&ýchac&ích cest nebo potu a organismus se snadněji přehř&ív&á.&&&

&Pokud pes trp&í oběhov&ými pot&ížemi, m&á velk&ý vliv na jeho kondici tak&é tlak vzduchu. Negativně na něj působ&í jak&ákoliv prudk&á změna atmosf&érick&ého tlaku, přičemž nejhor&š&í vliv m&á zejm&éna jeho n&áhl&é zv&ý&šen&í. V&ýrazn&é sn&ížen&í atmosf&érick&ého tlaku vede ke zhor&šen&ému okysličov&án&í krve v plicn&ím krevn&ím řeči&šti, což mus&í organismus kompenzovat usilovněj&š&ím d&ých&án&ím. Tyto stavy pozorujeme hlavně ve vysok&ých nadmořsk&ých v&ý&šk&ách, kde i zdrav&ý jedinec vyžaduje určitou dobu adaptace na nov&é poměry tlaku vzduchu a koncentrace kysl&íku v atmosf&éře.&&&

&Je-li &špatn&á biometeorologick&á předpověď, mohou majitel&é psů pozorovat zhor&šen&í zdravotn&ího stavu - apatii, &únavu, poleh&áv&án&í, snadn&é zad&ých&áv&án&í - i u sv&ých nemocn&ých či star&ých psů. Extr&émn&í nebo n&áhl&é v&ýkyvy teploty, vlhkosti nebo tlaku vzduchu maj&í nemal&ý vliv i na imunitn&í syst&ém a obranyschopnost organismu vůči infekc&ím. Nejv&íce infekčn&ích onemocněn&í d&ýchac&ích cest se sice objevuje při chladn&ém a sychrav&ém počas&í, zejm&éna na podzim, v zimě a v předjař&í, ale pozor d&áv&áme i tehdy, umožn&íme-li psovi př&ístup do klimatizovan&ých prostor v domě nebo v autě. Ide&áln&í teplota v klimatizovan&é m&ístnosti se m&á li&šit od venkovn&í maxim&álně o 5 C.&&&

&Bakterie, kter&é mohou zhor&šit odolnost psa vůči vysok&ým letn&ím teplot&ám, se r&ády množ&í během stresov&ých situac&í. Někter&é z faktorů, kter&é působ&í na&šemu psovi stres, už určitě zn&áme. Může to b&ýt i jak&ákoliv změna prostřed&í a přesun zv&ířete, ale patř&í mezi ně i v&ýrazn&é kol&ís&án&í teploty a vlhkosti vzduchu.&&&

&Dal&š&ím faktorem, kter&ý ovlivňuje adaptaci psa na vysok&é teploty, mohou m&ít i alergick&á onemocněn&í. Mezi typick&é alergie tohoto ročn&ího obdob&í patř&í předev&š&ím alergie na někter&é pyly.&&