Palmy

Představitelé této čeledi jsou nejlepšími zástupci pokojových rostlin zdobných listem.

Čeleď arekovitých.
Představitelé této čeledi jsou nejlepšími zástupci pokojových rostlin zdobných listem, i když nejlepší stanoviště pro palmu není v pokoji, ale v zimní zahradě. Ve své domovině palmy dorůstají ohromných rozměrů, například listy mohou být dlouhé 15 -17 m a 2 m široké. Nicméně mnohé palmy jsou poměrně nenáročné, a díky jejich pomalému růstu je možné jejich pěstování v domácích podmínkách. Podle tvaru listů se palmy dělí na palmy se zpeřenými listy (kokosovník, datlová palma, howea, chamaedorea aj.) a palmy s vějířovitými listy (chamerops, trachycarpus, livistonie aj.).
Většina palem pěstovaných v pokojových podmínkách potřebuje poměrně prostornou místnost, nejlépe obývací pokoj nebo halu. Ani nevelké palmě nesmí nic překážet v růstu.
Osvětlení: Místnost, v níž umístíme palmu musí být světlá, s dobrým slunečním osvětlením. Nejlepší je jasné rozptýlené světlo, protože ne všechny palmy dobře snášejí přímé sluneční záření, většina z nich vyžaduje zastínění, pro něž je dostačující tylová záclona na okně. Palmu rozhodně nelze umístit do tmavého rohu pokoje.
Teplota: Palmy tropického původu vyžadují přezimování v mírně teplé nebo teplé místnosti. Palmy subtropického původu necháme raději přezimovat v chladných místnostech. Všechny palmy špatně snášejí průvan, zvláště nebezpečný je pro ně studený vzduch pronikající v zimě do místnosti při větrání ventilačním okénkem. Na chlad jdou velice citlivé kořeny palem, proto nádoby s palmami nestavíme na studený parapet nebo na podlahu s mramorovou dlažbou.
Palmy určené do teplých místností - areka, kokos, chamaedorea, cariota, phoenix roebelinii – potřebují v místnosti vysokou teplotu a vzdušnou vlhkost.
Palmy určené do místností s mírnou teplotou jsou howea (howea belmoreana, howea forsteriana), rhapis, sabal aj.
Palmy určené do chladných místností jsou chamaerops, brahea, washingtonia, trachycarpus aj.
Zálivka: Všechny palmy, dokonce i ty, které pocházejí ze suchých oblastí, mají rády vláhu, proto je v létě zaléváme hojně, téměř každý den, v zimě mírně. Zemina musí být stále vlhká, ale ne mokrá. Konkrétní množství zálivky závisí na teplotě vzduchu. Například při přezimování ve velmi chladné místnosti s teplotou kolem 5 – 7°C zaléváme palmu velmi málo a velmi zřídka, nebo zálivku nahradíme rosením.
Vlhkost vzduchu: Palmy potřebují pravidelné rosení, zejména v létě, ale i v zimě ve vytápěné místnosti. V suchém vzduchu palmy velmi trpí a ztrácejí dekorativní atraktivitu (viz níže). Voda na rosení musí být teplá, listy rosíme z obou stran.

Přesazování palem
Půda – 2 díly lehké hlinito-drnité zeminy, 2 díly humózní listovky, 1 díl rašelinového substrátu, 1 díl zetlelého hnoje, 1 díl písku a trochu dřevěného uhlí. To je velmi výživná směs. V chudších půdách budou palmy špatně růst. Přesazování provádíme na jaře. Mladé palmy do 3 let věku přesazujeme každoročně, starší než 3 roky po 3 – 5 letech. Palmy přesazování nemají příliš rády, ale je-li provedeno správně, snášejí ho dobře. Jednou z podmínek správného přesazení je výběr odpovídající nádoby. Před jejím nákupem si prohlédneme kořenový systém rostliny: jestliže se kořeny rozrostly do šířky směrem ke stěnám květináče, použijeme květináč nový, s větším průměrem. Rostou-li kořeny převážně svisle tj. do hloubky květináče, musí být nový květináč vyšší. Objevíme-li při přesazování nemocné nebo poškozené kořeny, odstraníme je, aniž bychom poškodili zdravé tkáně. Před přesazením se do květináče umístí dobrá drenáž a na její povrch dáme zetlelý koňský nebo kravský hnůj v 3 – 8 centimetrové vrstvě, v závislosti na věku rostliny a rozměru nádoby. Poté rostlinu dáme do květináče a zasypeme ji zeminou, kterou trochu utěsníme. Po přesazení palmy, dokonce ani ty, které mají rády slunce, nedáváme na přímé sluneční světlo. První dva týdny po přesazení zaléváme mírmě. Jestliže kořeny palmy hodně vyčnívají z květináče, obložíme je mechem. Protože se dospělé palmy přesazují po několika letech a živiny spotřebovávají rychle, doporučuje se každoročně (pokud to umožňuje kořenový systém), odstranit nejvíce vyčerpanou svrchní vrstvu půdy a nahradit ji čerstvou výživnou zeminou (může být se zetlelým hnojem, který na rozdíl od čerstvého nepáchne).

Hnojení palem
Přihnojujeme v případě, že rostlina je zdravá a nachází se v období růstu. Je-li palma od jara na venkovním stanovišti, provádíme od května do srpna každý týden hnojivové zálivky. Je-li palma v místnosti, hnojíme po dvou týdnech. Hnojíme poté, co je zemní bal zalit a nasycen vodou. Hnojit můžeme libovolným koupeným hnojivem určeným pro palmy (kupujeme je v květinářství po poradě s prodavačem).
Hygiena: Abychom zabránili napadení palem physopody, mšicemi a jinými škůdci, je nezbytné pravidelně otírat jejich listy vlhkou houbou. Listy nevelkých rostlin je možné ponořit do teplé vody s roztokem heřmánku nebo zeleného mýdla. Po nějaké době rostlinu omyjeme čistou teplou vodou. Palmy pravidelně rosíme, v létě vynášíme na déšť nebo doma pod sprchu - pokud to rozměry rostliny dovolují.

Množení palem
Palmy můžeme rozmnožovat semeny, což je obtížné a ne vždy úspěšné. Semena palem totiž poměrně rychle ztrácejí klíčivost. Ve vyhřívané půdě vyklíčí v průměru za 20 – 30 dní (livistonie, washingtonia, sabal, trachycarpus), semena skladovaná 3 – 4 roky vzejdou za 2 – 4 měsíce. Proto kupujeme pouze čerstvá semena, nejlépe v květinářství.
Před vysazením je třeba tvrdou slupku velkých semen opatrně naříznout a nepoškodit při tom samotné semeno, malá semena s tvrdou slupkou máčíme 3 – 4 dny v teplé vodě (30 – 35°C). Semena sázíme koncem zimy nebo počátkem jara. Před setím se semena namočí na 2 – 3 dny do teplé vody. Květináče pro výsadbu sazenic nemají být vyšší než 15 cm, jinak kořeny rostou příliš do délky. Dno květináče musí mít jeden nebo několik otvorů pro odtok vody. Nejprve se do květináče dává dobrá drenáž ze směsi střepů, říčního písku a keramzitu (může být i cihlová drť nebo drobné kousky pěnového plastu), poté se nasype půdní směs složená z 1 dílu drnovky a 3 dílů hrubozrnného písklu. Na půdní směs se nasype čtyřcentimetrová vrstva říčního písku, do níž se do hloubky 2 – 3 cm zasadí palmová semena. Hustota výsadby: 3 – 3,5 cm mezi jednotlivými semeny. Aby byla zajištěna vlhkost zeminy, přikrývá se nevysokou vrstvou mechu. Optimální teplota pro vyklíčení semen je 20 – 22°C, pro subtropické palmy až 28 - 30°C. Sazenice se denně zalévají vodou pokojové teploty. Když vyklíčeným semenům vyroste první list o velikosti 8 – 10 cm, přesazují se do půdní směsi v květináčích o průmeru 9 cm, složené ze 3 dílů drnovky, 2 dílů listovky, 2 dílů humusu a 1 dílu písku. Na dno květináče se nasype dobrá drenáž. Jestliže má sazenice příliš dlouhý kořínek, spirálovitě ho stočíme a zasypeme zeminou. Zbytek semene neodstraňujeme, protože mladou rostlinu vyživuje. Půdu upěchujeme a sazenici dobře zalijeme. Květináč umístíme na teplé a světlé místo, ale bez přímého slunečního záření. První dva týdny po výsadbě sazenice zaléváme mírně, tj. po 2 – 3 dnech, později hojněji tj. každý den nebo ob den. Mladé palmy potřebují během celého roku stálou teplotu. První rok života je pro ně nejobtížnější, péče o ně spočívá v zalévání, rosení, zastiňování a ochraně před průvanem. První rok mladé palmy také potřebují vyšší teplotu než dospělé rostliny. Zálivka musí být přiměřená, protože palmy nesnášejí přemokření.

• Hlavní
• Sekce
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Kontakt