SMLOUVA NA VÝKON TDS
POZOR: stejně jako u smluv na zhotovení stavby musí TDS tuto smlouvu nechat zkontrolovat právníkem, neboť i zde je snahou mnoha stavebníků (zejména v případě zahraničních firem či stavebníku z řad právníků) připravit smluvní podmínky jednostranně výhodné pro stavebníka (mandanta, příkazce).
Výkon práce koordinátora BOZP se řídí zejména (nejen) těmito předpisy:
· zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění
· zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v platném znění,
· nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a
ochranu zdraví při práci na staveništích.
Možnosti smluvních vztahů:
· Smlouva podle občanského zákoníku (pro občana) – příkazní smlouva (nejběžnější) – na stavby pro občany ale nebude většinou třeba koordinátor BOZP
Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost
· Smlouva podle zákoníku práce - TDS je zaměstnancem stavebníka (i občan může někoho zaměstnat). Tato varianta je běžná zejména u stavebníků - firem
· Smlouva podle obchodního zákoníku – smlouva mandátní
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena.
Varianty výkonu – pracovně právní vztah
Pracovně právní vztah vzniká pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ustanovení § 34 Zákoníku práce. Pracovní smlouva, kterou je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.
V pracovní smlouvě, kterou obě strany uzavřou, by nemělo být pouze uvedeno, že pracovník je přijímán pro výkon technického dozoru stavebníka.
Odpovědnost ze zákona
Odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je několik druhů:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nutnými předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:
· porušení právní povinností na straně zaměstnance,
(je zapotřebí připomenout § 301 písm. c) Zákoníku práce stanovující, že zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni)
· vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
· příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
· zavinění na straně zaměstnance (úmysl nebo nedbalost).
Pro zaměstnance je samozřejmě výhodné, že zaměstnavatel, který chce na něm uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř předpokladů.
Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti (tj. neúmyslně) je omezena částkou rovnající se čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Pokud by ji však způsobil úmyslně nebo v opilosti či pod vlivem návykových látek, toto omezení pro výši náhrady škody neplatí. Navíc může zaměstnavatel v těchto případech požadovat i úhradu další jemu vzniklé škody, např. ušlého zisku.
Podílí-li se na vzniku škody několik zaměstnanců, na každého z nich připadne povinnost uhradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. V případě odpovědnosti za škodu způsobenou z nedbalosti vyrobením zmetku je výše náhrady škody limitována částkou nejvýše poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Povinnost nahradit škodu může zaměstnanci vzniknout i tehdy, pokud ji sám přímo nezpůsobí. Zaměstnavatel může na zaměstnanci, který nezakročil proti hrozící škodě ani na ni neupozornil, ačkoliv by tím jejímu vzniku bylo zabráněno, požadovat, aby přispěl k úhradě vzniklé škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, není-li možno ji uhradit jinak. Rozsah náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Převezme-li zaměstnanec odpovědnost za svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za případný schodek v plném rozsahu. Předpokladem vzniku této odpovědnosti je uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti. Hmotná odpovědnost musí mít písemnou podobu a lze ji uzavřít jen pro takové hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu atd.). Ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musejí být splněny tyto předpoklady:
· písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu .
· musí se jednat o takové předměty, které zaměstnanec sám výlučně používá a má možnost zabezpečit jejich ochranu. Jde o nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty (např. kalkulačky, přenosné počítače, fotoaparáty apod.).
· škoda ve formě ztráty svěřeného předmětu,
· zavinění, které se předpokládá, zaměstnavatel je neprokazuje
Zaměstnanec se této odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
POZOR: Ztrátu svěřených předmětů je zaměstnanec povinen hradit zaměstnavateli v plné výši, omezení výší výdělku neexistuje.
Varianty výkonu – obchodně smluvní vztah
Odpovědnost za škodu
V případě vzniku škody se náhrada řídí příslušnými ustanoveními Obchodního či Občanského zákoníku. Objednatel činností musí prokázat, že mu zaviněním koordinátora škoda vznikla (vyčíslení ztráty) a tuto škodu je koordinátor povinen uhradit..
POZOR: výše náhrady škody (na rozdíl od zaměstnance) není nijak limitována
Pracovní náplň koordinátora BOZP
· zpracování plánu BOZP pro předmětnou stavbu
· oznámení stavby inspektorátu
Práce během výstavby
Povinnosti jsou podrobně popsány v zákon č. 309/2006 Sb. a není je třeba rozebírat.
Součinnost stavebníka (mandanta, příkazce, zaměstnavatele)
Koordinátor BOZP musí obdržet veškeré potřebné podklady týkající se stavby nutné pro řádné provedení práce. V zájmu koordinátora BOZP je vytvořit jejich seznam a tyto mít jako součást smlouvy v příloze (s parafováním oběma stranami)
Stavebník musí v průběhu stavby poskytovat veškeré informace nezbytné pro výkon činnosti, o které koordinátor BOZP požádá a které budou k dispozici (dohodnout termín) a dále ve smlouvách se zhotovitele a subzhotoviteli musí zahrnout povinnou součinnost s tímto.
Odměna, platební podmínky
Varianty platby:
· Pevná výše (odměna, cena, plat) za zakázku. Užívá se zejména u veřejných zakázek
· Pevná výše za časovou jednotku (měsíc), stejně jako v předchozím bodu nutno dohodnout minimální a maximální počet návštěv
· Pevná výše za návštěvu, ostatní práce v hodinové zúčtovací sazbě, náklady dle dohody (nutno dohodnout, co je v ceně a co nikoli)
· Koordinátor BOZP je zaměstnancem (plat a ostatní dle dohody)
POZOR: aby koordinátor BOZP (nebo koordinátoři) mohl vykonávat práci odpovědně, musí tomu odpovídat odměna, která se v zemích západní Evropy pohybuje mezi 0,3 – 1% z ceny díla
Platební podmínky
Nutno dohodnout:
· Formu doručení a převzetí zálohové platby a konečného vyúčtování
· Lhůta splatnosti a forma vyplácení – hotovost, převod)
· Co dělat, když nedojde k souhlasu s výší platby
· Co dělat, když nedojde k převzetí
· Co dělat, když nedojde k úhradě
Ukončení smluvního vztahu
Ukončení může být např.:
· Ukončením zakázky, tedy splněním všech povinností obou smluvních stran (většinou dokončením stavby). Toto může být:
o Předáním stavby a předáním pracoviště (vyklizení)
o Předáním stavby a následným odstraněním vad zjištěných při přejímce (pokud jsou)
o Uplynutím dohodnutého času (tedy datem dle dohody)
o Jinak dle dohody
· Odstoupením od smlouvy jedné ze smluvních stran. Toto může být:
o Výpovědí jedné ze smluvních stran
o Odstoupením jedné ze smluvních stran
Smluvní pokuty a sankce
Většinou se jedná z viny stavebníka:
· nedodržení termínu splatnosti (běžně úrok 0,1 – 0,2 % z dlužné částky)
· nespolupůsobení
Většinou se jedná z hlediska TDS o tyto:
· neplnění povinností dle smlouvy
POZOR: smluvní sankce by měly odpovídat závažnosti porušení
Nadřízenost a podřízenost
Toto musí být určeno, pokud je na stavbě větší počet koordinátorů BOZP
Řešení sporů
S ohledem na nedobré zkušenosti je v současnosti nejvhodnější řešení pomocí soudu. I když možností jsou v zásadě tyto:
POZOR: v případě, že koordinátor BOZP nemá zkušenosti s jinými způsoby řešení sporů, doporučuje se soudní cesta