SMLOUVA NA VÝKON STAVBYVEDOUCÍHO
POZOR: stejně jako u smluv na zhotovení stavby musí stavbyvedoucí (podnikatel) tuto smlouvu nechat zkontrolovat právníkem, neboť i zde je připravit smluvní podmínky jednostranně výhodné pro zhotovitele (mandanta, příkazce).
Z hlediska stavebního zákona můžeme rozdělit dvě varianty působení stavbyvedoucího při výstavbě:
Odborné vedení provádění stavby svépomocí
Půjde-li u stavby realizované svépomocí o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, nepostačuje stavební dozor a stavebník je povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Poprvé je v zákonném předpisu definován pojem stavbyvedoucí. Podle § 134 odst. 2 je to fyzická osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Odborné vedení provádění stavby může tedy vykonávat jen osoba s příslušnou autorizací.
POZOR: Jak vyplývá z textu výše, zabezpečuje stavbyvedoucí odborné vedení stavby se všemi důsledky!!!. Každý oprávněný by si měl uvědomit, že se jedná o mimořádně náročnou práci, protože pracuje s nekvalifikovanou osobou, která ho navíc neposlouchá, protože jej platí. S výjimkou rodinných vazeb tuto práci nedoporučujeme, protože zodpovědnost je jak z hlediska kvality, tak i zajištění BOZP a PO.
POZOR: v případě, že se stavbyvedoucí pro toto rozhodne, měl by veškerá rizika vzít v úvahu při stanovení odměny!!!
Možnosti smluvních vztahů:
· Smlouva podle občanského zákoníku (pro občana) – příkazní smlouva (nejběžnější)
Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost
· Stavbyvedoucí je zaměstnancem stavebníka (i občan může někoho zaměstnat). Tato varianta je ale naprosto výjimečná
· Jiná forma podle občanského zákoníku (stavbyvedoucí v tomto případě nemusí být podnikatel, stačí být autorizovanou osobou). Také tato varianta je výjimečná.
Touto variantou se dále nebudeme zabývat, avšak řešení je obdobné jako pro zhotovitele
Odborné vedení provádění stavby – zhotovitel stavební podnikatel
Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 160 odst. 1 stavebního zákona).
Možnosti smluvních vztahů:
· Smlouva podle občanského zákoníku (pro občana) – příkazní smlouva (nejběžnější)
Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost
· Stavbyvedoucí je zaměstnancem stavebníka (i občan může někoho zaměstnat). Tato varianta je naprosto výjimečná
· Jiná forma podle občanského zákoníku (stavbyvedoucí v tomto případě nemusí být podnikatel, stačí být autorizovanou osobou). Také tato varianta je výjimečná.
POZOR: Stavbyvedoucí může být pouze osoba s příslušnou autorizací. Osoby, které vykonávají na stavbě vedoucí funkce, by neměly být nazývány stavbyvedoucím (vedoucí výstavby, manager mnoha druhů)
Povinnosti ze zákona
Při určení obsahu, rozsahu činností a způsobů provádění funkce stavbyvedoucího se může (a v případě dvou níže uvedených bodů musí) vycházet ze Stavebního zákona:
Dle § 153 Stavebního zákona je:
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
POZOR: Ten, který bude stavbyvedoucího pro svého zaměstnavatele či mandanta vykonávat bez dostatečně podrobně popsané náplně práce, si musí uvědomit, že kromě výše uvedených dvou bodů není nikde stanoven popis jeho práce.
Varianty výkonu – pracovně právní vztah
Pracovně právní vztah vzniká pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ustanovení § 34 Zákoníku práce. Pracovní smlouva, kterou je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.
V pracovní smlouvě, kterou obě strany uzavřou, by nemělo být pouze uvedeno, že pracovník je přijímán pro výkon technického dozoru stavebníka.
Odpovědnost ze zákona
Odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je několik druhů:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nutnými předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:
· porušení právní povinností na straně zaměstnance,
(je zapotřebí připomenout § 301 písm. c) Zákoníku práce stanovující, že zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni)
· vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
· příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
· zavinění na straně zaměstnance (úmysl nebo nedbalost).
Pro zaměstnance je samozřejmě výhodné, že zaměstnavatel, který chce na něm uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř předpokladů.
Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti (tj. neúmyslně) je omezena částkou rovnající se čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Pokud by ji však způsobil úmyslně nebo v opilosti či pod vlivem návykových látek, toto omezení pro výši náhrady škody neplatí. Navíc může zaměstnavatel v těchto případech požadovat i úhradu další jemu vzniklé škody, např. ušlého zisku.
Podílí-li se na vzniku škody několik zaměstnanců, na každého z nich připadne povinnost uhradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. V případě odpovědnosti za škodu způsobenou z nedbalosti vyrobením zmetku je výše náhrady škody limitována částkou nejvýše poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Povinnost nahradit škodu může zaměstnanci vzniknout i tehdy, pokud ji sám přímo nezpůsobí. Zaměstnavatel může na zaměstnanci, který nezakročil proti hrozící škodě ani na ni neupozornil, ačkoliv by tím jejímu vzniku bylo zabráněno, požadovat, aby přispěl k úhradě vzniklé škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, není-li možno ji uhradit jinak. Rozsah náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Převezme-li zaměstnanec odpovědnost za svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za případný schodek v plném rozsahu. Předpokladem vzniku této odpovědnosti je uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti. Hmotná odpovědnost musí mít písemnou podobu a lze ji uzavřít jen pro takové hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu atd.). Ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musejí být splněny tyto předpoklady:
· písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu .
· musí se jednat o takové předměty, které zaměstnanec sám výlučně používá a má možnost zabezpečit jejich ochranu. Jde o nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty (např. kalkulačky, přenosné počítače, fotoaparáty apod.).
· škoda ve formě ztráty svěřeného předmětu,
· zavinění, které se předpokládá, zaměstnavatel je neprokazuje
Zaměstnanec se této odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
POZOR: Ztrátu svěřených předmětů je zaměstnanec povinen hradit zaměstnavateli v plné výši, omezení výší výdělku neexistuje.
Varianty výkonu – obchodně smluvní vztah
V případě obchodně smluvních vztahů uzavírá fyzická podnikající osoba (jedná se o konkrétní osobu, i když teoreticky stavbyvedoucí může nabízet i právnická osoba), která bude provádět funkci stavbyvedoucího se zhotovitelem stavby smlouvu podle příslušných ustanovení Obchodního zákoníku.
Varianta
smlouvy je pouze jedna a to podle obchodního zákoníku (pro firmu) – mandátní
smlouva. Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho
účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů
jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit
mu za to úplatu.
Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za
to, že úplata byla smluvena
POZOR: Každá stavba musí mít stavbyvedoucího, na každé stavbě musí být jeden stavbyvedoucí. Pokud je zakázka rozdělena do více staveb, každá musí mít svého stavbyvedoucího
POZOR: Stavbyvedoucí, na jehož stavbě se provádí práce, které neodpovídají jeho kvalifikaci (druh autorizace) si na tyto práce musí přizvat autorizovanou osobu patřičného zaměření (dle autorizačního zákona)
Odpovědnost za škodu
V případě vzniku škody se náhrada řídí příslušnými ustanoveními Obchodního zákoníku. Zhotovitel (mandant) musí prokázat, že mu zaviněním stavbyvedoucího škoda vznikla (vyčíslení ztráty) a tuto škodu je stavbyvedoucí povinen uhradit..
Obvykle ovšem půjde o nezjištění vadného plnění zhotovitele či jiná opomenutí. Při uzavírání smluv by proto TDS měl otázkám odpovědnosti věnovat mimořádnou pozornost.
POZOR: výše náhrady škody (na rozdíl od zaměstnance) není nijak limitována
POZOR: stavbyvedoucí nemusí být trvale přítomen na stavbě (ale i v případě nepřítomnosti nese zodpovědnost) a může být stavbyvedoucím na více stavbách
Pracovní náplň
Pracovní styk s ostatními účastníky výstavby
Soustavný pracovní styk s technickým dozorem stavebníka (dále jen TDS), s autorským dozorem generálního projektanta (dále jen AD) a s orgány státní správy na stavbách. V rámci svého oprávnění (především dle smlouvy o dílo) ve spolupráci s TDS a autorským dozorem projektanta řeší změny proti původní projektové dokumentaci vyvolané objektivními příčinami (např. jiné než předpokládané geologické podmínky, náhrady materiálů spod.), chybami v projektové dokumentaci, změnami proti původním časovým plánům atd. Taktéž průběžně předává zakryté konstrukce objednateli.
Řízení vlastního průběhu výstavby
Řízení vlastního průběhu výstavby zahrnuje především tyto činnosti:
·
Zajišťování,
objednávání či nárokování materiálů, konstrukci a dílů na základě výpisů
materiálů provedených zpracovatelem projektové dokumentace, zhotovitelem
v rámci výrobní přípravy, či samostatně zjišťovaných. Přitom musí dbát,
aby byl k dispozici včas, avšak nebyl zbytečně skladován. V případě
objednávání včetně přepravy musí dbát na hospodárnost při přepravě.
Stavbyvedoucí se musí orientovat ve výrobních kalkulacích (jak výpisech
materiálů, tak mzdových záležitostech a nasazení mechanismů. U dodaného
materiálu zajišťuje kvantitativní
i kvalitativní převzetí, správné složení, uložení a ochranu uloženého
materiálu (z hlediska ochrany před povětrností, kriminálními živly a časových
posloupností následného zabudování). Zde je třeba upozornit na dodržení pokynů
výrobce či distributora při manipulaci, dopravě, skladování a zabudování
materiálů z hlediska možnosti reklamací. Pomáhá řídit inventarizaci
materiálů (či sám ji řídí). Stavbyvedoucí se musí orientovat ve stavebních
materiálech jak z hlediska kvantitativního, tak také kvalitativního
(poznat množství a jakost, odhalit při převzetí závady). V případě, že
z hlediska jeho znalostí a kvalifikace není schopen odhalit event.
nedostatky, měl by si při přebírání pozvat znalou osobu. Stavbyvedoucí musí
znát veškeré technologické postupy, které se týkají jím řízené části díla i
technologické postupy subzhotovitelů pro možnost jejich kontroly
· Zajišťování potřebných pracovníků, řízení a hodnocení jejich práce. Stavbyvedoucí musí s dostatečným předstihem nárokovat (u vedeni firmy) nebo zajistit potřebný počet pracovníků podle potřebných profesí, řídit jejich činnost a zajistit rozdělení mzdových prostředků (mzdy úkolové za provedené práce, mzdy časové - dle odpracovaných hodin, mzdy podílové procentní - podíl ze zisku firmy či z fakturované částky či jejich kombinace).
·
Zajišťování nebo
nárokování potřebných stavebních mechanismů, (opět ve spolupráci
s vedením firmy) jejich optimální využíváni, uložení a ochrana s event.
potřebnou údržbou. Podle provedených prací nebo doby nasazeni potvrzuje výkony,
event. fakturaci za mechanismy.
· Vlastní průběh výstavby stavbyvedoucí řídí podle smluvních podmínek, projektové dokumentace a technologických postupů zpracovaných pro každou práci na stavbě realizovanou.
Kontrola práce subzhotovitelů, potvrzování jejich finančních záloh a faktur.
Stavbyvedoucí koordinuje v zájmu stavby jako celku průběh prací poddodavatelů. Předává subzhotovitelům staveniště, kontroluje množství a kvalitu provedených prací. Přebírá dokončenou subdodávku a před proplacením potvrzuje množství provedených prací jako podklad pro finanční vyrovnání. V případě vadných praní subzhotovitelů (pokud se vyskytuji) zjišťuje, zda jsou v dohodnutém termínu odstraněny a v případě prodlení dává informace k uplatnění finanční sankce (zde se řídí smlouvou o dílo podepsanou mezi dodavatelem a poddodavatelem). Z tohoto důvodu by měl znát základy technologických postupy subzhotovitelů, aby rozpoznal jejich nedodržení, a měl by mít k nahlédnutí i veškeré subzhotovitelské smlouvy o dílo.
Vyhotovování podkladů pro provedeni finančních záloh a faktur.
Stavbyvedoucí v dohodnutých termínech zjišťuje množství provedených prací a dává podklady pro zaplacení finanční záloh (pokud se provádějí) nebo faktury (v případě dokončeni zakázky). Z tohoto důvodu stavbyvedoucí musí znát zásady rozpočtování a způsob stanovování cen ve smlouvě..
Sledování a aktivní ovlivňování hospodářských výsledků stavby.
Toto znamená spolupráci při tvorbě výrobních kalkulací a navrhování jejich změn a doplňků. Sledování a aktivní ovlivňování hospodářských výsledků stavby, spolupráce při tvorbě výrobních kalkulací event. spolupráci při jejich vypracovávání, navrhováni jejich změn a doplňků. Průběžným sledováním nákladů materiálových, mzdových, nákladů na mechanismy a ostatních nákladů, porovnáváním výrobních faktur a kalkulací sleduje hospodářské výsledky stavby. V případě odchylek od kalkulaci zjišťuje příčiny rozdílného hospodařeni a dává podnět ke změnám ve výrobní kalkulaci. Jelikož stavbyvedoucí je spolu s mistrem je většinou trvale přítomen při realizaci díla, může nejlépe posoudit správnost příslušných kalkulačních položek, přičemž by měl kalkulacím dobře rozumět i když výrobní kalkulace většinou pochopitelně neprovádí, neboť jsou též určeny ke kontrole jeho práce. Obdobně trvale hodnotí plnění úkolů operativního plánu a časového plánu jím svěřené stavby (či části stavby).
Sestavování a vyhodnocování operativních plánů stavby.
V souladu s časovým plánem výstavby vypracovává operativní plány výstavby tak, aby s minimálními výrobními náklady bylo při dodržení termínů výstavby dosaženo maximálního zisku (plynulé nasazeni pracovních sil, využití mechanismů, vhodný průběh prací z hlediska ročních období spod. Při tomto využívá svých podrobných znalostí jednotlivých stavebních procesů.
Vedeni stavebního deníku předepsaným způsobem
Stavební deník je jedním ze základních dokladů stavby. Vedení stavebního deníku podrobně popisuje Vyhl. 499/2006 Sb. V příloze č. 5.:
Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě:
Identifikační údaje
· název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací,
· místo stavby,
· obchodní firma, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení):
o zhotovitele (resp. zhotovitelů částí stavby)
o stavebníka (investora)
o projektanta
o poddodavatelů
· jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti,
· jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor (jsou-li tyto dozory zřízeny),
· jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona,
· údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn,
· seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.),
· změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby.
Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.
Záznamy ve stavebním deníku
Pravidelné denní záznamy obsahují :
· jména a příjmení osob pracujících na staveništi,
· klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav,
· popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup,
· dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování,
· nasazení mechanizačních prostředků.
Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech:
· předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli),
· zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek,
· nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů,
· seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích,
· údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí,
· zvláštní opatření při bouracích a pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod.,
· manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady,
· geodetická měření,
· montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí,
· provoz a užívání mechanizačních prostředků,
· výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly),
· opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod.,
· provádění a výsledky kontrol všech druhů,
· souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.),
· odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace,
· skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.),
· dílčí přejímky ukončených prací,
· provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.),
· škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření,
· předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí,
· odstranění vad a nedodělků,
· výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a 134 stavebního zákona),
· výsledky činnosti autorizovaného inspektora,
· zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště,
· nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologické nálezy.
Stavební deník.
Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám, obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.
Doklady k přejímce a kolaudačnímu souhlasu
Zajišťování všech potřebných dokladů (nutných či vyžádaných), koordinace s TDS při provádění kontrolních zkoušek a event. vedení záznamů o tomto (nutných či vyžádaných), koordinace s TDS při provádění kontrolních zkoušek hmot a konstrukcí, vedení záznamů o výsledcích zkoušek. Pro zdárný průběh přejímky a následné kolaudace jsou tyto doklady bezpodmínečně nutné a chybějící doklad je dodatečně obtížně zajistitelný. Seznam dokladů, kontrol a zkoušek by měl být uveden ve Smlouvě o dílo včetně údajů, kdo co zajišťuje a financuje. Uvedení ve smlouvě většinou zabrání sporům během výstavby.
Doplňování projektové dokumentace
Během výstavby podle skutečného provedení stavby nebo spolupráce se stavbyvedoucím. Veškeré změny jakýmkoli způsobem vyvolané je třeba zaznamenat do projektové dokumentace. Tyto změny zakresluje stavbyvedoucí do paré, jež bude při přejímce odevzdáno objednateli. Každá změna proti původní dokumentaci musí být zdůvodněna (většinou ve stavebním deníku). Tato činnost by měla býti upravena ve smlouvě, jinak může docházet ke sporům (doplňování projektové dokumentace je vyžadováno stavebním úřadem na stavebníkovi.
POZOR: odhalit všechny chyby projektové dokumentace není prakticky možné, protože by to znamenalo (zjednodušeně řečeno) vše znovu oponentsky navrhnout a posoudit. Toto odhalení tedy nemůže být pouze na stavbyvedoucím, i když se to někdy ve smlouvě požaduje!
POZOR: Pokud chybí potřebná dokumentace, je realizace práce pro stavbyvedoucího nemožná. Stavbyvedoucí by měl mít právo požadovat dodání všech potřebných podkladů, zejména projektové dokumentace.
POZOR: Třebaže vlastní práce stavbyvedoucího dozoru by měla být koncentrována na kontrolní činnosti v průběhu provádění stavby, je nesporné, že včasné přizvání ve fázi přípravy zakázky přinese zhotoviteli značné výhody. Bohužel toto většina zhotovitelů nerespektuje
Předání a převzetí staveniště podrobněji
Osoby oprávněné ze strany stavebníka předání staveniště provést i osoby oprávněné zhotovitelem staveniště převzít a stvrdit tuto skutečnost podepsáním zápisu by měly být po vzájemné dohodě stanoveny již předem ve smlouvě o dílo
Předání a převzetí pracoviště by pak mělo probíhat v následujících krocích:
A. Předběžné úkony, které musí provést předávající (objednatel):
1. Vytýčení prostorové polohy odborně způsobilými osobami a vypracování vytyčovacího protokolu, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem.
2. Vyznačení podzemních inženýrských sítí na staveništi jejich příslušnými správci.
3. Vyznačení těchto sítí na celkové situaci.
Technický dozor stavebníka zpravidla ještě předběžně projedná zajištění odběru potřebných energií a medií pro stavbu a zajištění odkanalizování staveništního zařízení. Správci sítí musí předávajícímu přesně určit jednotlivá místa připojení na sítě (odběrná místa). Podmínky připojení na sítě a odběru projednává potom již zhotovitel
POZOR: zde je nesoulad mezi zákonnými předpisy, kdy na jedné straně vytýčení sítí je povinností stavbyvedoucího, na straně druhé objednatele, tedy konkrétně TDS
B. Předání a převzetí zápisem, který obsahuje následující body:
1. Vymezení staveniště (pracoviště) hraničními body. (Vymezení staveniště je vhodné provést předem spolu s vytýčením prostorové polohy). Podle potřeby se zápis doplňuje jednoduchým náčrtkem.
2. Stanovení způsobu oplocení či ohrazení, případně jiné ochrany bezpečnosti osob pohybujících se v sousedství staveniště.
3. Předání kopie vytyčovacího protokolu a předání pevných měřičských bodů zhotoviteli. Je vhodné doplnit zápis dohodou se zhotovitelem o technickém řešení ochrany předaných měřičských bodů.
4. Předání situace s vyznačenými inženýrskými sítěmi a jinými zjistitelnými podzemními překážkami na staveništi.
5. Předání vyznačených sítí a podzemních překážek v terénu zhotoviteli. V případě, že se na staveništi sítě ani překážky nenachází, je zapotřebí tuto skutečnost výslovně v zápise uvést.
6. Stanovení odpovědného pracovníka zhotovitele, který před zahájením zemních prací ověří na staveništi inženýrské sítě, podzemní prostory, prosakování nebo výron škodlivých látek a stanoví opatření k zajištění bezpečnosti práce. Tento pracovník zajistí na terénu potřebné vyznačení ochranných pásem tras podzemních vedení inženýrských sítí a vyznačení jiných překážek.
7. Upozornění na objekty, které je nutné ochránit před staveništním provozem. (Budovy, technická zařízení, stromy, keře aj.). Stanovení případných ochranných pásem a technického řešení způsobu ochrany.
8. Předání předem zajištěných odběrných míst a míst napojení na inženýrské sítě. Budou-li strojní zařízení zhotovitele, či objekty zařízení staveniště jím budované, připojovány na sítě, které jsou ve správě investora (provozovatele), potom je zapotřebí stanovit odběrná (napojovací) místa a způsob měření odběru.
9. Stanovení pracovní doby v jednotlivých dnech týdne. Určení požadavků na úroveň hluku během provádění stavebních prací, požadavky na čistotu, bezprašnost atp.
10. Stanovení přístupových cest pro pracovníky a dopravu materiálu a strojů. Určení způsobu napojení staveniště na veřejnou komunikaci. Stanovení požadavků na chodníky, přechody, přejezdy a osvětlení na dotčených komunikacích.
11. Stanovení způsobu, jakým bude staveniště (pracoviště) vráceno zpět zákazníkovi. Určení požadavků na uvedení do původního, nebo projektovaného stavu, požadavky na pojištění zhotovitele.
12. Určení, jakým způsobem budou pracovníci zhotovitele prokazatelně seznámeni s interními předpisy stavebníka, týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví, pohybu lidí a materiálu apod.
13. Stanovení přístupových cest na pracoviště, opatření proti případným ztrátám krádeží apod.
14. Upozornění zhotovitele na místa a zdroje ohrožení pracovníků na předávaném staveništi.
15. Dohodu o způsobu předání a převzetí potřebných ochranných pracovních prostředků a zařízení, které nejsou u zhotovitele běžné.
POZOR: vlastní stavební práce na předaném staveništi mohou být zhotovitelem zahájeny až poté, kdy stavební povolení vydané stavebníkovi nabylo právní moci.
Soustředění dokladů z přejímce a organizace kolaudace
K přejímacímu řízení, obdobně jako k vydání kolaudačního souhlasu by měl zhotovitel připravit potřebné doklady. Jsou to především:
· popis a zdůvodnění odchylek skutečného provedení stavby od ověřené projektové dokumentace s informací, zda a kdy byly tyto odchylky schváleny při kontrolní prohlídce stavby
· výkresy ověřené projektové dokumentace upravené dle skutečného provedení zakázky,
· souhrnná dokumentace geodetických prací
· geometrický plán (pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí a u staveb technické nebo dopravní infrastruktury
· zápisy o výsledcích předepsaných zkoušek a revizí (zejména revizní zprávy o elektroinstalacích, tlakové zkoušky trubních rozvodů, osvědčení o průchodnosti komínů, revize kotelen otopných soustav, výtahů atp.),
· doklad o výsledku zkušebního provozu, pokud byl prováděn,
· doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 stavebního zákona)
· jiné doklady stanovené ve stavením povolení nebo při schválení změny stavby před dokončením
Odměna, platební podmínky
Varianty platby:
· Pevná výše (odměna, cena, plat) za zakázku.
POZOR: toto musí mít vazbu na dobu provádění, jinak je nebezpečí dlouhé doby výstavby a tím i snížení finanční výše
· Pevná výše za časovou jednotku (měsíc), stejně jako v předchozím bodu nutno dohodnout minimální a maximální počet návštěv
· Pevná výše za návštěvu, ostatní práce v hodinové zúčtovací sazbě, náklady dle dohody (nutno dohodnout, co je v ceně a co nikoli)
· Výše kalkulovaná dle dohodnutých sazeb (HZS za čas na dopravu na a ze stavby, jiná HZS za vlastní kontrolu, jiná cena za práce v kanceláři, náklady většinou dle skutečnosti) – málo užívané, většinou u stálých partnerů
· Podíl na zisku firmy
· Stavbyvedoucí je zaměstnancem (plat a ostatní dle dohody)
Platební podmínky
Nutno dohodnout:
· Formu doručení a převzetí zálohové platby a konečného vyúčtování
· Lhůta splatnosti a forma vyplácení – hotovost, převod)
· Co dělat, když nedojde k souhlasu s výší platby
· Co dělat, když nedojde k převzetí
· Co dělat, když nedojde k úhradě
Důvěrnost
Skoro vždy zhotovitel vyžaduje, aby stavbyvedoucí bez předchozího písemného souhlasu nesdělí žádné třetí straně žádné informace vztahující se k stavbě či osobě zhotovitele (stavbyvedoucí „vidí“ do kalkulací, smluv a dalších důležitých materiálů)
Ukončení smluvního vztahu
Ukončení může být např.:
· Ukončením zakázky, tedy splněním všech povinností obou smluvních stran (většinou dokončením stavby). Toto může být:
o Předáním stavby
o Předáním stavby a následným odstraněním vad zjištěných při přejímce
o Kolaudačním souhlasem, pokud tento je po přejímce (a měl by být, protože ke kolaudačnímu souhlasu je většinou vyžadován zápis o předání a převzetí, pokud byl sepsán)
o Ukončením práce zhotovitele na nedokončené stavbě (tedy v průběhu výstavby)
o Uplynutím dohodnutého času (tedy datem dle dohody)
o Ukončením záruční doby zhotovitele
o Jinak dle dohody
· Odstoupením od smlouvy jedné ze smluvních stran. Toto může být:
o Výpovědí jedné ze smluvních stran
o Odstoupením jedné ze smluvních stran
Smluvní pokuty a sankce
Většinou se jedná z viny stavebníka:
· nedodržení termínu splatnosti (běžně úrok 0,1 – 0,2 % z dlužné částky)
· nespolupůsobení
Většinou se jedná z hlediska stavbyvedoucího o tyto:
· neplnění povinností dle smlouvy
POZOR: smluvní sankce by měly odpovídat závažnosti porušení
Řešení sporů
S ohledem na nedobré zkušenosti je v současnosti nejvhodnější řešení pomocí soudu. I když možností jsou v zásadě tyto:
POZOR: v případě, že TDS nemá zkušenosti s jinými způsoby řešení sporů, doporučuje se soudní cesta
Všeobecné povinnosti dané vnitřními předpisy firmy
Tyto jsou běžné u velkých stavebních firem a (většinou u zaměstnanců).
Ostatní
Je jich mnoho a budou postupně doplňovány