SMLOUVA NA VÝKON TDS
POZOR: stejně jako u smluv na zhotovení stavby musí TDS tuto smlouvu nechat zkontrolovat právníkem, neboť i zde je snahou mnoha stavebníků (zejména v případě zahraničních firem či stavebníku z řad právníků) připravit smluvní podmínky jednostranně výhodné pro stavebníka (mandanta, příkazce).
Možnosti smluvních vztahů:
· Smlouva podle občanského zákoníku (pro občana) – příkazní smlouva (nejběžnější)
Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost
· Smlouva podle zákoníku práce - TDS je zaměstnancem stavebníka (i občan může někoho zaměstnat). Tato varianta je běžná zejména u stavebníků - firem
· Smlouva podle obchodního zákoníku – smlouva mandátní
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena.
· Smlouva podle obchodního zákoníku – smlouva o kontrolní činnosti
Smlouvou o kontrolní činnosti se zavazuje vykonavatel kontroly provést nestranně zjištění stavu určité věci nebo ověření výsledku určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení a objednavatel kontroly se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.
Tato smlouva se hodí zejména pro jednorázovou kontrolu, nikoli pro dlouhodobou činnost
Povinnosti TDS ze zákona
POZOR: Žádný zákonný předpis nestanovuje povinnosti ani pracovní náplň TDS. Při určení obsahu, rozsahu činností a způsobů provádění funkce stavbyvedoucího se může (a v případě dvou níže uvedených bodů musí) vycházet ze Stavebního zákona:
Kontrolní a dozorovou činnosti související s výkonem technického dozoru stavebníka provádějí osoby oprávněné k této činnosti objednatelem stavby. Činnost TDS musí být proto předmětem smluvních, nebo pracovněprávních vztahů mezi objednatelem stavby (investorem, stavebníkem) a právnickou nebo fyzickou osobou, která tuto činnost bude vykonávat. Mělo by však platit, že „technickým dozorcem“ (tj. osobou oprávněnou stavebníkem k výkonu technického dozoru) pro danou stavbu bude ustanovena taková osoba, která má prokazatelné znalosti a zkušenosti s prováděním obdobných staveb, třebaže to Stavební zákon nevyžaduje. Investor by měl ustanovit technického dozorce již před uzavřením smlouvy se zhotovitelem o provedení stavby, tak aby znal potřeby a požadavky TDS a mohl je již přímo uplatnit ve smlouvě o dílo. Oprávnění k výkonu technického dozoru, (jmenování technickým dozorcem), by mělo mít vždy písemnou formu, přičemž kopii oprávnění by měl investor zaslat bez zbytečného odkladu zhotoviteli
Varianty výkonu – pracovně právní vztah
Pracovně právní vztah vzniká pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ustanovení § 34 Zákoníku práce. Pracovní smlouva, kterou je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.
V pracovní smlouvě, kterou obě strany uzavřou, by nemělo být pouze uvedeno, že pracovník je přijímán pro výkon technického dozoru stavebníka.
Odpovědnost ze zákona
Odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je několik druhů:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nutnými předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:
· porušení právní povinností na straně zaměstnance,
(je zapotřebí připomenout § 301 písm. c) Zákoníku práce stanovující, že zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni)
· vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
· příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
· zavinění na straně zaměstnance (úmysl nebo nedbalost).
Pro zaměstnance je samozřejmě výhodné, že zaměstnavatel, který chce na něm uplatnit náhradu škody, musí prokázat současnou existenci všech čtyř předpokladů.
Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti (tj. neúmyslně) je omezena částkou rovnající se čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Pokud by ji však způsobil úmyslně nebo v opilosti či pod vlivem návykových látek, toto omezení pro výši náhrady škody neplatí. Navíc může zaměstnavatel v těchto případech požadovat i úhradu další jemu vzniklé škody, např. ušlého zisku.
Podílí-li se na vzniku škody několik zaměstnanců, na každého z nich připadne povinnost uhradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. V případě odpovědnosti za škodu způsobenou z nedbalosti vyrobením zmetku je výše náhrady škody limitována částkou nejvýše poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Povinnost nahradit škodu může zaměstnanci vzniknout i tehdy, pokud ji sám přímo nezpůsobí. Zaměstnavatel může na zaměstnanci, který nezakročil proti hrozící škodě ani na ni neupozornil, ačkoliv by tím jejímu vzniku bylo zabráněno, požadovat, aby přispěl k úhradě vzniklé škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, není-li možno ji uhradit jinak. Rozsah náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Převezme-li zaměstnanec odpovědnost za svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za případný schodek v plném rozsahu. Předpokladem vzniku této odpovědnosti je uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti. Hmotná odpovědnost musí mít písemnou podobu a lze ji uzavřít jen pro takové hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu atd.). Ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musejí být splněny tyto předpoklady:
· písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu .
· musí se jednat o takové předměty, které zaměstnanec sám výlučně používá a má možnost zabezpečit jejich ochranu. Jde o nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty (např. kalkulačky, přenosné počítače, fotoaparáty apod.).
· škoda ve formě ztráty svěřeného předmětu,
· zavinění, které se předpokládá, zaměstnavatel je neprokazuje
Zaměstnanec se této odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
POZOR: Ztrátu svěřených předmětů je zaměstnanec povinen hradit zaměstnavateli v plné výši, omezení výší výdělku neexistuje.
Varianty výkonu – obchodně smluvní vztah
Odpovědnost za škodu
V případě vzniku škody se náhrada řídí příslušnými ustanoveními Obchodního či Občanského zákoníku. Objednatel dozorových činností musí prokázat, že mu zaviněním TDS škoda vznikla (vyčíslení ztráty) a tuto škodu je TDS povinen uhradit..
Obvykle ovšem půjde o nezjištění vadného plnění zhotovitele či jiná opomenutí. Při uzavírání smluv by proto TDS měl otázkám odpovědnosti věnovat mimořádnou pozornost.
POZOR: TDS může (a měl by) odpovídat za to, že bude řádně provádět svoji práci a odhalí nedostatky v práci zhotovitele, ale nemůže odpovídat za to, že zhotovitel neudělá chybu. Spoluzodpovědnost TDS za práci zhotovitele (toto vykutálení právníci – tedy všichni právníci) často navrhují do smluv) nutno odmítnout, protože toto nelze ovlivnit ani při vynaložení odborné péče a splnění všech povinností.
POZOR: výše náhrady škody (na rozdíl od zaměstnance) není nijak limitována
Trvalý či občasný dozor
V zásadě rozlišujeme při výstavbě dva způsoby provádění kontroly a dozoru.
Při trvalém dozoru je pracovník (zaměstnanec či podnikající fyzická či právnická osoba) TDS denně přítomen na staveništi, zpravidla po celou pracovní dobu. Zejména u velkých investičních akcí je trvalý dozor zárukou nerušeného průběhu výstavby, protože na požadavky zhotovitele může TDS reagovat bezprostředně a také všechny věcné nedostatky jsou zjišťovány okamžitě, přičemž k nápravě dochází neprodleně.
Na menších stavbách jsou zpravidla kontrolní činnosti TDS vykonávány v režimu občasného dozoru. Pracovníci dozoru jsou na staveništi přítomni v čase určeném jim uzavřenou smlouvou. Při občasném dozoru je zejména nutné stanovit:
· způsoby rychlého předání zjištěných skutečností (závad) dalším partnerům
· postup při mimořádných událostech, k jejichž řešení je zapotřebí kratšího času než je standardní doba určená smlouvou.
POZOR: výraz „občasný“ či „trvalý“ technický dozor stavebníka nemá žádnou oporu v zákonných předpisech a je jej tedy nutné definovat ve smlouvě se zhotovitel
TDS doplňuje pravidelnou kontrolu také nepravidelnou kontrolou, namátkovým dozorem. Pravidelná kontrola se zejména osvědčuje v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Při takové kontrole jsou nacházeny a odstraňovány chyby, jež na pracovištích nastaly od poslední kontroly. Pravidelnou kontrolu vyžaduje plnění časového plánu i čerpání finančních prostředků.
V režimu namátkového dozoru pracují dnes státní orgány České republiky, ve vyspělých státech je obvyklý pravidelný dozor. V případě zjištění neodstraňovaných nedostatků je frekvence kontrolních návštěv na staveništi častější a protože za každou takovou kontrolu „mimo pořadí“ musí navštívená stavba zaplatit nemalou peněžní sumu, jde také o účinný druh sankčního opatření.
Pracovní náplň TDS
Jak již bylo konstatováno na samém začátku je třeba říci, že přesné popisy činností a náplň práce technického dozoru stavebníka (TDS) nejsou nikde zákonně či normativně stanoveny. Při uvažování o práci TDS musíme ale vždy vycházet ze skutečnosti, že TDS je vlastně jakýmsi odborným zástupcem objednatele stavby. Rozhodnutí o tom, při kterých činnostech a jakým způsobem bude TDS objednatele zastupovat, tedy jaká bude konkrétní náplň práce TDS, závisí pouze na objednateli stavby. Obvyklý rozsah a náplň práce TDS se během doby již zhruba ustálil a tak pracovní smlouvy zaměstnanců vykonávajících funkci
Protože náplň práce není řešena žádnými zákonnými předpisy a i v profesních sdruženích je jí věnováno minimum prostoru, budeme se jí věnovat podrobně, i když vše nemusí být ve smlouvě podrobně rozebráno
Technický dozor stavebníka by měl alespoň prověřit úplnost předávané projektové dokumentace. K tomu dnes především poslouží příslušné přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Kontrola dokumentace se však nemůže soustředit pouze na „formální“ úplnost, je zapotřebí také posoudit věcnou správnost návrhu a požadovat po zhotoviteli dokumentace nápravu zjištěných nedostatků. Včasné zásahy ulehčí a zrychlí práci při vlastní stavbě.
POZOR: odhalit všechny chyby projektové dokumentace není prakticky možné, protože by to znamenalo (zjednodušeně řečeno) vše znovu oponentsky navrhnout a posoudit. Tuto práci může vykonat pouze tým zkušených projektantů a náklady se pohybují ve výši cca 30 – 50% z ceny projektu!
V souvislosti s projektovou dokumentací je velmi nutné rovněž stanovit rozsah a obsah dokumentace, podle které bude zhotovitel stavební dílo provádět. Jak ukazují zkušenosti, pracují mnohé stavební firmy podle dokumentace, která není určena k použití při realizaci stavby. Často zejména chybí dílenské a výrobní výkresy, které je pro svou potřebu zhotovitel povinen zajistit. Věci mohou dospět až do situace, že se výztuž železobetonových konstrukcí provádí a ukládá, aniž by byly zpracovány nezbytné výkresy (a ze zákona tyto jsou součástí dodavatelské dokumentace). Rozsah a obsah realizační dokumentace by proto měl být vždy součástí závazků zhotovitele stavby ve smlouvě o dílo
POZOR: Pokud chybí potřebná dokumentace, je kontrolní činnost TDS nemožná, nebo pouze formální, protože ji nemá TDS podle čeho provádět, neboť kontrola je vlastně konfrontace skutečnosti s předpoklady.
POZOR: Třebaže vlastní práce technického dozoru by měla být koncentrována na kontrolní činnosti v průběhu provádění stavby, je nesporné, že včasné přizvání TDS k přípravě realizace přinese investorovi značné výhody. Bohužel toto většina investorů nerespektuje
Další práce TDS před zahájením výstavby:
· Vedení výběrového řízení na zhotovitele PD (všechny stupně)
· Vyhodnocení nabídek
· Sestavení smlouvy o dílo na zhotovení projektů (celých smluv či technických částí)
· Účast na všech projednáváních
· Kontrola projektů (všechny stupně), navrhování změn
· Převzetí projektů (kompletní či jen po odborné stránce), potvrzení podkladů pro financování
· Kontrola vlastnických vztahů pozemků či budov
· Zastupování zákazníka (příkazník, mandant), zaměstnavatel) během řízení (územní či stavební)
· Vedení výběrového řízení na obstarání zhotovitele
· Vyhodnocení nabídek (kromě veřejných zakázek)
· Sestavení smlouvy o dílo (celé smlouvy či technických částí)
· Účast na jednáních, zastupování zákazníka
· Spolupráce při zajištění odběrných míst (např. el. energie, vody, kanalizace, ale i záborů apod.)
Vytýčení stavby
Povinnosti účastníků výstavby jsou při vyměřovacích pracích upraveny zákonem č.200/1994 Sb. o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Rušená vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, upřesňovala požadavek stavebního zákona v § 29, odst.2:
O provedeném vytyčení a o stabilizaci pevných bodů vyhotoví ten, kdo vytýčení provedl, vytyčovací protokol, který musí být ověřen podle zvláštního předpisu
Vytýčení stavby je obsaženo ve vytyčovacích výkresech, které jsou součástí projektu pro stavební povolení. Prvotní vytýčení stavby však není dodávkou projektanta ani součástí dodávky zhotovitele a ze zákona je zabezpečuje stavebník. Pokud jsou vytyčovací údaje uvedeny v souřadnicovém systému JTSK (jednotná trigonometrická síť katastrální), je možnost chyby vzniklé nedorozuměním, či chybou v projektu snížena na minimum. Pokud ale je vytýčení nové stavby vztaženo ke stávajícím objektům, je třeba si ověřit, že je pro vytýčení užito v dokumentaci skutečně uvažovaných modulárních os nebo líců zdiva, atd. Je třeba vytýčit hranice pozemků i u těch staveb, kde se to nezdá nezbytné a nikdo z účastníků výstavby to nepožaduje. Zpravidla se ukáže, že povrchové znaky zdánlivých hranic pozemků – ploty, cesty, okraje zeleně apod., neodpovídají katastrální mapě. Lze si tím ušetřit řadu potíží a následných nepříjemností se sousedy.
V prováděcí vyhlášce č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, která zatím zůstává v platnosti, pojednává celý § 14 o problematice staveniště, případně jeho oddělených pracovišť. Zde se v § 14 odst. 5 dozvídáme, že: Podzemní, energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v prostoru staveniště musí být polohově a výškově vyznačeny před zahájením stavby. Zároveň je v zákoně č. 183/2006 v § 161 v této souvislosti uložena vlastníkům technické infrastruktury povinnost poskytovat stavebníkovi v tomto případě nezbytnou součinnost.
Předání a převzetí staveniště
Osoby oprávněné ze strany stavebníka předání staveniště provést i osoby oprávněné zhotovitelem staveniště převzít a stvrdit tuto skutečnost podepsáním zápisu by měly být po vzájemné dohodě stanoveny již předem ve smlouvě o dílo
Předání a převzetí pracoviště by pak mělo probíhat v následujících krocích:
A. Předběžné úkony, které musí provést předávající (TDS):
1. Vytýčení prostorové polohy odborně způsobilými osobami a vypracování vytyčovacího protokolu, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem.
2. Vyznačení podzemních inženýrských sítí na staveništi jejich příslušnými správci.
3. Vyznačení těchto sítí na celkové situaci.
Technický dozor stavebníka zpravidla ještě předběžně projedná zajištění odběru potřebných energií a medií pro stavbu a zajištění odkanalizování staveništního zařízení. Správci sítí musí předávajícímu přesně určit jednotlivá místa připojení na sítě (odběrná místa). Podmínky připojení na sítě a odběru projednává potom již zhotovitel
POZOR: zde je nesoulad mezi zákonnými předpisy, kdy na jedné straně vytýčení sítí je povinností stavbyvedoucího, na straně druhé objednatele, tedy konkrétně TDS
B. Předání a převzetí zápisem, který obsahuje následující body:
1. Vymezení staveniště (pracoviště) hraničními body. (Vymezení staveniště je vhodné provést předem spolu s vytýčením prostorové polohy). Podle potřeby se zápis doplňuje jednoduchým náčrtkem.
2. Stanovení způsobu oplocení či ohrazení, případně jiné ochrany bezpečnosti osob pohybujících se v sousedství staveniště.
3. Předání kopie vytyčovacího protokolu a předání pevných měřičských bodů zhotoviteli. Je vhodné doplnit zápis dohodou se zhotovitelem o technickém řešení ochrany předaných měřičských bodů.
4. Předání situace s vyznačenými inženýrskými sítěmi a jinými zjistitelnými podzemními překážkami na staveništi.
5. Předání vyznačených sítí a podzemních překážek v terénu zhotoviteli. V případě, že se na staveništi sítě ani překážky nenachází, je zapotřebí tuto skutečnost výslovně v zápise uvést.
6. Stanovení odpovědného pracovníka zhotovitele, který před zahájením zemních prací ověří na staveništi inženýrské sítě, podzemní prostory, prosakování nebo výron škodlivých látek a stanoví opatření k zajištění bezpečnosti práce. Tento pracovník zajistí na terénu potřebné vyznačení ochranných pásem tras podzemních vedení inženýrských sítí a vyznačení jiných překážek.
7. Upozornění na objekty, které je nutné ochránit před staveništním provozem. (Budovy, technická zařízení, stromy, keře aj.). Stanovení případných ochranných pásem a technického řešení způsobu ochrany.
8. Předání předem zajištěných odběrných míst a míst napojení na inženýrské sítě. Budou-li strojní zařízení zhotovitele, či objekty zařízení staveniště jím budované, připojovány na sítě, které jsou ve správě investora (provozovatele), potom je zapotřebí stanovit odběrná (napojovací) místa a způsob měření odběru.
9. Stanovení pracovní doby v jednotlivých dnech týdne. Určení požadavků na úroveň hluku během provádění stavebních prací, požadavky na čistotu, bezprašnost atp.
10. Stanovení přístupových cest pro pracovníky a dopravu materiálu a strojů. Určení způsobu napojení staveniště na veřejnou komunikaci. Stanovení požadavků na chodníky, přechody, přejezdy a osvětlení na dotčených komunikacích.
11. Stanovení způsobu, jakým bude staveniště (pracoviště) vráceno zpět zákazníkovi. Určení požadavků na uvedení do původního, nebo projektovaného stavu, požadavky na pojištění zhotovitele.
Body 9 až 11 by měly být obsaženy již ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby. Jestliže tomu tak není, pak je nanejvýš nutné, aby byly vyjasněny nejpozději do data předání a převzetí staveniště. Velmi důležité je ovšem předání a převzetí takového staveniště pro stavební práce, na kterém bude stavební činnost probíhat souběžně s provozem investora. Všechny výše uvedené body je třeba okolnostem těchto souběžných prací přizpůsobit.
12. Určení, jakým způsobem budou pracovníci zhotovitele prokazatelně seznámeni s interními předpisy stavebníka, týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví, pohybu lidí a materiálu apod.
13. Stanovení přístupových cest na pracoviště, opatření proti případným ztrátám krádeží apod.
14. Upozornění zhotovitele na místa a zdroje ohrožení pracovníků na předávaném staveništi.
15. Dohodu o způsobu předání a převzetí potřebných ochranných pracovních prostředků a zařízení, které nejsou u zhotovitele běžné.
TDS by měl upozornit zástupce zhotovitele, že obdobně a v součinnosti s investorem musí za souběhu stavebních prací s pracemi stavebníka předávat zhotovitel vyčleněné pracoviště svému subdodavateli!
Zbývá snad jenom upozornění, že vlastní stavební práce na předaném staveništi mohou být zhotovitelem zahájeny až poté, kdy stavební povolení vydané stavebníkovi nabylo právní moci.
Věcná kontrola dodávky výrobků, prací a služeb
Komplexní věcná kontrola provedených stavebních prací sestává ze tří částí, kterými jsou:
· kontrola souladu s projektovou dokumentací schválenou v rámci stavebního řízení,
· kontrola souladu s veřejným zájmem vyjádřeným v platných právních předpisech a ve stavebním povolení
· kontrola souladu s dohodnutými technickými normami a s přijatými smluvními závazky
Vlastní činnost TDS na stavbě bude složena
· z kontroly pracovních postupů zhotovitele stavby z hlediska výsledné kvality provedených částí stavby
· z přejímání zakrývaných konstrukcí
· z přejímání dokončených prací včetně předepsaných revizních zkoušek.
Kontrola časového průběhu prací
Základem této kontrolní činnosti je časový (kalendářní) plán provádění prací, který je přijat zhotovitelem stavby jako jeho smluvní závazek. K zajištění dobrého průběhu naplánovaných prací organizuje TDS kontrolní dny na stavbě, při kterých jsou operativně řešeny vzniklé problémy, které by mohly ohrozit jak kvalitu stavby, tak zejména dohodnuté termíny
Finanční kontrola
Při finanční kontrole spočívá úloha TDS:
· v odsouhlasování a kontrole finančních částek účtovaných za provedené práce v průběhu výstavby
· v odsouhlasování navržených cen za práce provedené zhotovitelem nad rámec smlouvy o dílo.
Zápisy do stavebního deníku (a kontrola zápisů zhotovitele) obsahující zejména:
· Údaje o počasí a situace (déšť, sněžení, mlha, stav vody apod.). Důležitá je zejména kontrola naměřené maximální a minimální denní teplota, případně pravidelná měření teploty během dne vyžadovaná v technologických postupech.
· Údaje o pracovní době (případné zkrácení pracovní doby, přerušení práce s udáním důvodu). Důležitá je kontrola zejména v případě platbě hodinovou zúčtovací sazbou a také způsob, jak je ve smlouvě o dílo ošetřeno přerušení prací z hlediska objednatele či počasí
· Údaje o pracovnících – viz bod výše
· Údaje o počtu mechanizmů na stavbě a o jejich nasazení – nemá podstatný vliv na TDS.
· Údaje o postupu prováděných prací. Zhotovitel zapisuje vše, co může mít výrazný a zvláště nepříznivý vliv na plynulost prací (opoždění dodávek, nedodržení jakosti spod.) a na podstatné náležitosti smluvních vztahů. Zaznamenává se přerušení prací na staveništi (s upřesněním rozsahu a doby narušení procesu) z příčin vzniklých na straně zhotovitele. U příčin vzniklých na straně stavebníka se provádí výzva, případně se uvede lhůta k odstranění příčin narušení plynulosti prací. K této výzvě se musí TDS ihned vyjádřit!
· Množství a jakost realizovaných prací (podle jednotlivých profesí včetně prací subdodavatelů) s uvedením přesného místa, kde byly práce na objektu provedeny (materiál zabudován). Pokud není dohodnuto jinak, může zápis být podkladem k fakturaci i k výpočtu víceprací.
· Údaje přijatých dodávkách materiálů, strojů a zařízení – Zde je nutné se ihned vyjádřit hlavně z hlediska jakosti
· Důležité zápisy o průběhu stavby. (Převzetí staveniště, ukončení jednotlivých částí stavby, předání staveniště k provádění dalších prací jinému zhotoviteli, zpětné převzetí staveniště k provádění vlastních prací, zahájení, přerušení nebo zastavení prací s udáním důvodu.)
· Důležité zjištěné skutečnosti. (Jakost a únosnost základové zeminy, zatřídění hornin, výskyt spodní vody - výška hladiny, přitékající množství, příp. její agresivita.) TDS musí dle těchto zápisů ihned reagovat a zajistit potřebné
· Ztížené provozní podmínky, které narušují plynulý postup výstavby, případně vedou k omezení nebo zastavení prováděných prací (přívalový déšť, husté sněžení, silný vítr, povodně atp.) – TDS musí v případě řešení tohoto ve smlouvě kontrolovat, protože to má vliv na dobu výstavby a ev. sankce
· Záznam o školení a poučení pracovníků o BOZ. (Obsah školení a seznam školených se dokumentuje v samostatném deníku BOZ.) - Důležité zejména v případě, kdy TDS je i koordinátor BOZP
· Záznamy o haváriích a úrazech včetně odkazů – kontrola, aby nedošlo k přesunu viny na objednatele
· Odchylky od schválené dokumentace se zdůvodněním a s odkazy (např. na ujednání mezi smluvními stranami, změny smluv apod.) – TDS se vyjadřuje (pouze s ohledem na svá práva), jinak informuje stavebníka
· Soupis a zdůvodnění prací, jež mohou mít vliv na zvýšení nákladů a ceny, pokud je smlouva o dílo připouští. – TDS vydává souhlas (pokud k tomuto má právo) jako podklad k dodatku smlouvy o dílo
· Výpisy z deníků poddodavatelů, pouze pokud mají význam pro ZDS, hlavně v případě, že na stavbě není generální zhotovitel.
· Požadavky na stavebníka a jeho informování - TDS vyřeší (pokud smí a umí) nebo informuje stavebníka
Zajištění podmínek pro průběh a ukončení prací, předání a převzetí dokončené stavby
TDS po dokončení organizuje předání zhotovitelem a převzetí objednatelem v termínech a rozsazích dohodnutých ve smlouvě o dílo. Zhotovitel splní svoji povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním díla objednateli v dohodnutém místě. Předmětem přejímky je převzetí prací z hlediska:
· kvality provedení,
· dodržení smluvního termínu,
· ceny prací
· a ostatních smluvních podmínek stanovených smlouvou o dílo.
TDS jakožto objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Objednatel musí bez zbytečného odkladu oznámit vady díla v době, kdy je zjistí nebo kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče. Nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. Součástí přejímky je „Prověrka jakosti stavebních prací ". Měla by být doložena protokolem nebo zápisem o jejím provedení.
Soustředění dokladů z přejímce a organizace kolaudace
K přejímacímu řízení, obdobně jako k vydání kolaudačního souhlasu by měl zhotovitel připravit potřebné doklady. Jsou to především:
· popis a zdůvodnění odchylek skutečného provedení stavby od ověřené projektové dokumentace s informací, zda a kdy byly tyto odchylky schváleny při kontrolní prohlídce stavby
· výkresy ověřené projektové dokumentace upravené dle skutečného provedení zakázky,
· souhrnná dokumentace geodetických prací
· geometrický plán (pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí a u staveb technické nebo dopravní infrastruktury
· zápisy o výsledcích předepsaných zkoušek a revizí (zejména revizní zprávy o elektroinstalacích, tlakové zkoušky trubních rozvodů, osvědčení o průchodnosti komínů, revize kotelen otopných soustav, výtahů atp.),
· doklad o výsledku zkušebního provozu, pokud byl prováděn,
· doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 stavebního zákona)
· jiné doklady stanovené ve stavením povolení nebo při schválení změny stavby před dokončením
O předání a převzetí prací sestaví zhotovitel předávací protokol nebo předávací zápis, kde má být uvedeno zejména:
· datum předání,
· předmět přejímky,
· soupis zjištěných vad a nedodělků,
· dohodu o opatřeních a lhůtách k jejich odstranění,
· soupis požadovaných víceprací provedených v průběhu realizace s uvedením termínu jejich provedení a způsobu úhrady,
· dohodnutá omezení pro zhotovitele a provozovatele, pokud se předává jen část stavby,
· doklady o jakosti v souladu se schváleným "Kontrolním a zkušebním plánem" akce,
· seznam příloh a dokumentů, které se předávají,
· prohlášení zhotovitele, že dodávku předává,
· prohlášení objednatele, že dodávku přejímá.
Obstarání Kolaudačního souhlasu - potřebné doklady (výstupy)
Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a náležitosti kolaudačního souhlasu podle nového stavebního zákona (§ 122 odst. 6) stanoví prováděcí právní předpis, který zatím nebyl vyhlášen.
Informační povinnost, oprávnění
TDS je většinou povinen pravidelně informovat o postupu stavby podle smluvních podmínek (denně, týdně, bez zbytečného odkladu) formou dohodnutou (osobně, mailem, faxem, písemně).
TDS je většinou oprávněn jednat o technických otázkách týkajících se stavby s projektantem, zhotovitelem, subdodavateli zhotovitele, stavebním úřadem a dalšími příslušnými orgány a organizacemi. Dále je většinou je oprávněn vydat závazné stanovisko jménem stavebníka k technickým otázkám týkajícím se stavby.
V těch bodech, v důsledku kterých by došlo k použití jiných materiálů nebo technických postupů než těch, které jsou určeny v projektové dokumentaci, nebo které by měly vliv na dispoziční řešení, kvalitu provedení, vzhled interiéru nebo exteriéru, vždy pouze po jejich předchozím písemném schválení stavebníka.
V bodech majících vliv na cenu většinou má oprávnění pouze stavebník, TDS pouze doporučuje
TDS většinou nesmí provést žádný úkon, který by měl za následek vznik zástavních, zádržných nebo jiných věcných a jiných obdobných práv třetích osob nebo jakémukoli jinému majetku stavebníka souvisejícího se stavbou. TDS odpovídá i za všechny své subzhotovitele (přizvané osoby).
Součinnost stavebníka (mandanta, příkazce, zaměstnavatele)
TDS musí obdržet veškeré potřebné podklady týkající se stavby nutné pro řádné provedení technického dozoru. V zájmu TDS je vytvořit jejich seznam a tyto mít jako součást smlouvy v příloze (s parafováním oběma stranami)
Stavebník musí v průběhu stavby poskytovat veškeré informace nezbytné pro výkon činnosti TDS, o které TDS požádá a které budou k dispozici (dohodnout termín)
Odměna, platební podmínky
Varianty platby:
· Pevná výše (odměna, cena, plat) za zakázku. Užívá se zejména u veřejných zakázek
POZOR: toto musí mít vazbu na dobu provádění, jinak je nebezpečí dlouhé doby výstavby a tím i snížení finanční výše
· Pevná výše za časovou jednotku (měsíc), stejně jako v předchozím bodu nutno dohodnout minimální a maximální počet návštěv
· Pevná výše za návštěvu, ostatní práce v hodinové zúčtovací sazbě, náklady dle dohody (nutno dohodnout, co je v ceně a co nikoli)
POZOR: toto motivuje TDS k maximu návštěv a stavebníka k jejich minimalizaci, opět nutné limitovat
· Výše kalkulovaná dle dohodnutých sazeb (HZS za čas na dopravu na a ze stavby, jiná HZS za vlastní kontrolu, jiná cena za práce v kanceláři, náklady většinou dle skutečnosti) – málo užívané, většinou u stálých partnerů
· TDS je zaměstnancem (plat a ostatní dle dohody)
Platební podmínky
Nutno dohodnout:
· Formu doručení a převzetí zálohové platby a konečného vyúčtování
· Lhůta splatnosti a forma vyplácení – hotovost, převod)
· Co dělat, když nedojde k souhlasu s výší platby
· Co dělat, když nedojde k převzetí
· Co dělat, když nedojde k úhradě
POZOR: stejně jako u zhotovení stavby je dnes běžné, že nedojde k zaplacení („placením se přichází o peníze“) a TDS musí mít na toto připraveny smluvní podmínky, zejména přerušení práce a dále ukončení smluvního vztahu!!!
Vyšší moc
Standardní formulace:
Ani jedna ze smluvních stran neodpovídá druhé smluvní straně za výdaje, ztráty nebo škody vzniklé přímo i nepřímo následkem jakékoli okolnosti, na níž nemá žádný přiměřený vliv, zejména následkem následujících událostí: požáru, vichřice, exploze, povodně, stávky, havárie, obchodní blokády, války, živelné pohromy, činu společensky nebezpečného živlu, výtržnosti nebo opatření nebo žádosti státního orgánu. V případě, že kterákoli smluvní strana se z výše uvedeného důvodu ocitne v prodlení s plněním některého úkonu vyžadovaného smlouvou nebo jí bude v jeho plnění bráněno nebo jí jeho splnění bude znemožněno, pak bude po dobu prodlení zproštěna povinnosti plnění a termín pro plnění bude prodloužen bez úpravy odměny (finanční částky). Uvedené příčiny a nepředvídané události ovlivňující plnění kterékoli ze smluvních stran ji nezprostí odpovědnosti v případě, že se souběžně dopustí nedbalosti, nebo v případě, že nevynaloží řádnou péči, aby napravila vzniklou situaci a řádným způsobem a s přiměřenou rychlostí odstranila její příčinu.
Důvěrnost
Někdy zákazník vyžaduje, aby TDS bez předchozího písemného souhlasu nesdělí žádné třetí straně žádné informace vztahující se k stavbě či osobě stavebníka (firmě)
Tento požadavek má za následek omezení referencí pro TDS, avšak většinou TDS může uvádět stavbu referenční stavbu způsobem a v informačním médiu, které bude odpovídat charakteru, využití a úrovni, ale třeba neumožní identifikaci totožnosti osoby (firmy) a stavby.
Ukončení smluvního vztahu
Ukončení může být např.:
· Ukončením zakázky, tedy splněním všech povinností obou smluvních stran (většinou dokončením stavby). Toto může být:
o Předáním stavby
o Předáním stavby a následným odstraněním vad zjištěných při přejímce
o Kolaudačním souhlasem, pokud tento je po přejímce (a měl by být, protože ke kolaudačnímu souhlasu je většinou vyžadován zápis o předání a převzetí, pokud byl sepsán)
o Ukončením práce zhotovitele na nedokončené stavbě (tedy v průběhu výstavby)
o Uplynutím dohodnutého času (tedy datem dle dohody)
o Ukončením záruční doby zhotovitele
o Jinak dle dohody
· Odstoupením od smlouvy jedné ze smluvních stran. Toto může být:
o Výpovědí jedné ze smluvních stran
o Odstoupením jedné ze smluvních stran
Smluvní pokuty a sankce
Většinou se jedná z viny stavebníka:
· nedodržení termínu splatnosti (běžně úrok 0,1 – 0,2 % z dlužné částky)
· nespolupůsobení
Většinou se jedná z hlediska TDS o tyto:
· neplnění povinností dle smlouvy
POZOR: smluvní sankce by měly odpovídat závažnosti porušení
Řešení sporů
S ohledem na nedobré zkušenosti je v současnosti nejvhodnější řešení pomocí soudu. I když možností jsou v zásadě tyto:
POZOR: v případě, že TDS nemá zkušenosti s jinými způsoby řešení sporů, doporučuje se soudní cesta
Všeobecné obchodní podmínky
Bylo by vhodné, aby zejména u veřejných zakázek byly určeny tyto podmínky, aby smlouvy netrpěly extrémy z obou stran. Zatím tyto vzory smluv i všeobecné obchodní podmínky nejsou dopracované.
Ostatní
Je jich mnoho a budou postupně doplňovány