SMLOUVA O DÍLO NA ZHOTOVENÍ STUDIE A PROJEKTU K ÚZEMNÍMU SOUHLASU (ÚZEMNÍMU ROZHODNUTÍ)

Smlouva o dílo sice nemá předepsanou formu písemnou, zákonodárce nechává na vůli smluvních stran, jak se postarají o smluvní upevnění smluvního vztahu. Písemná forma je vyžadována pouze v zákonem stanovených příkladech a za situace, kdy si alespoň jedna strana smlouvu v písemné formě přeje. 

POZOR: v současném stavu naší společnosti mnohdy nepostačuje ani písemná forma, takže ústní formu důrazně nedoporučujeme!!!

 

Úvodem:

Velkým problémem při vytváření smluvních vztahů na zhotovení projekové dokumentace (jakékoli) je ochrana autorských práv, kterou definuje Zákon č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Schválením nového autorského zákona došlo tedy k naplnění závazku České republiky, který byl formulován v článcích 67, resp. 69 Evropské dohody (ve Sbírce publikována pod číslem 7/1995 Sb.), která je základním dokumentem upravujícím vztahy mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a ostatními členskými státy a zakládá přidružení České republiky ke Společenství. Od této dohody se odvíjí veškeré návazné harmonizační tendence českého národního práva s komunitárním evropským právem. Konkrétně se jedná o tyto dokumenty:

·         Směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. 5. 1991, o právní ochraně počítačových programů,

·         Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. 11. 1992, o právu na pronájem a půjčování, jakož i o některých právech příbuzných právu autorskému v oblasti duševního vlastnictví,

·         Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. 9. 1993, o koordinaci některých pravidel z oboru práva autorského a práv příbuzných právu autorskému vztahujících se na satelitní vysílání a kabelový přenos,

·         Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. 10. 1993, o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv příbuzných,

·         Směrnice Rady 96/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. 3. 1996, o právní ochraně databází.

 Autorské dílo je definováno v ustanovení §2 odst. 1 třemi základními pojmovými znaky:

1.) Musí se jednat o dílo umělecké či vědecké, a to ve smyslu základní tvůrčí kategorie díla, resp. tvůrčího ztvárnění (vyjádření) díla způsobem, aby bylo objektivně vnímatelné jako dílo literární či jiné dílo umělecké či vědecké

2.) Dílo jako takové musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, umělecké či vědecké jakožto činnosti duševní

3.) Dílo musí být vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě nezávisle na tom, zda trvale nebo pouze dočasně, jakož i na rozsahu díla, účelu, či významu, tedy bez jakékoli relevance času, rozsahu, účelu i významu.

            POZOR: I když současné znění autorského zákona vůbec výslovně neužívá zcela běžně používaný pojem „autorské dílo“, nýbrž pouze pojem dílo, vyplývá z jednotlivých

POZOR: i když mnoho lidí o tom pochybuje (hlavně když vidí výsledek), je projektová dokumentace nepochybně autorským dílem

POZOR: ochrana autorských práv nezahrnuje běžné konstrukce (skladby podlah, detaily apod.) ale pouze architektonicky originální návrh (exteriér, v případě originálního návrhu i interiér)

POZOR: ČKA (česká komora architektů) doporučuje kontinuitu tvorby díla, ten, kdo vytvořil architektonický návrh, by tedy měl pokračovat v dalších pracích a vytvořit kompletní projekt. ČKAIT toto nepožaduje. Pokud tedy bude např. projekt k územnímu rozhodnutí (včetně předchozí studie) vytvářet jeden projektant, navazující projekt ke stavebnímu povolení by měl podle ČKA vytvářet tentýž. Podle ČKAIT toto není nutné.

POZOR: § 5 vymezuje autora jako osobu fyzickou, která dílo vytvořila. Právnická osoba může být tedy vždy jen odvozeným subjektem práva autorského. Je  zde explicitně vyjádřena myšlenka, že jen fyzická osoba může vyhovovat požadavkům kladeným §2, neboť vlastní tvůrčí činnosti není právnická osoba schopna.

POZOR: Doba ochrany majetkových autorských práv je v délce 70 let

 

Objednatel firma:

Problematika smlouvy o dílo je  obsažena v § 536 až 565 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Tímto se  samozřejmě nevylučuje použití občanského zákoníku na vztahy, s nimiž obchodní zákoník nepočítá.

Objednatel občan (občané)

Problematika smlouvy o dílo je  obsažena v § 631 až 656 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku

Co smlouva obsahovat musí:

Smluvní strany:

Smluvními stranami jsou subjekty, které spolu smlouvu uzavírají a stvrzují toto alespoň svými podpisy. Na straně jedné je to objednatel (kdo dílo objednává a snad i zaplatí) a na straně druhé zhotovitel (kdo dílo snad i zhotoví).

·         Objednatel je fyzickou nebo právnickou osobou, která si objednává provedení díla

·         Objednatel je občan (skupina občanů, většinou manželé)

POZOR: u smluv na zhotovení projektů je objednatel skoro vždy nazýván klient, tento název bude užíván i v tomto případě

POZOR: u smluv na zhotovení projektů je zhotovitel skoro vždy nazýván architekt, tento název bude užíván i v tomto případě

POZOR: objednatel je někdy nesprávně nazýván investor nebo stavebník (stavebník je výraz stavebního zákona)

POZOR: zhotovitel je někdy nesprávně nazýván dodavatel

POZOR: Smlouvu musí podepsat osoba (osoby), které jsou k tomuto oprávněné. U fyzické osoby je to fyzická osoba, u právnické je nutné ověření v obchodním rejstříku (internetový náhled je na portálu justice.cz ). U manželů musí smlouvu podepsat oba manželé (bezpodílové vlastnictví), nebo podle předmanželské smlouvy), Uvádíme nejčastější varianty (u firem) jakožto ukázky:

a.    Zastupování a podepisování:
Společnost navenek zastupuje představenstvo. Jménem představenstva jedná a za společnost se podepisuje předseda představenstva, tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis.

b.    Způsob zastupování:
Společnost mohou zastupovat všichni členové představenstva, a to každý samostatně.
Způsob podepisování: K napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí vždy dva členové představenstva své podpisy.

c.    Způsob jednání za společnost:
Jménem společnosti jednají jednatelé společnosti a to samostatně. Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel
společnosti.

d.    Způsob jednání jménem společnosti: Společnost je zastupována jednateli. Jednatel zastupuje společnost samostatně. Je oprávněn samostatně podepisovat, a to tak, že připojí svůj podpis k názvu firmy strojem či rukou napsanému nebo vytištěném

e.    Způsob jednání: Zastupuje a podepisuje společnost společně s dalším prokuristou.

f.      Způsob jednání: Jménem společnosti jednají a podepisují společně všichni členové představenstva v případech vyžadovaných zákonem nebo společně vždy dva členové představenstva. Člen představenstva pověřený výkonem funkce generálního ředitele, funkce finančního ředitele nebo funkce výkonného ředitele některé z divizí, může po dobu výkonu této funkce jednat a podepisovat jménem společnosti v rozsahu vyplývajícím z organizačního a podpisového řádu společnosti spolu s další osobou oprávněnou dle těchto řádů, je-li to těmito řády vyžadováno. Za společnost jednají a podepisují též zaměstnanci společnosti v rozsahu vyplývajícím z organizačního a podpisového řádu společnosti. Podepisování jménem společnosti (za společnost) se děje tak, že k vytištěné, otištěné nebo jinak napsané firmě společnosti připojí svůj podpis osoby, oprávněné jednat jménem společnosti (či za společnost) s uvedením funkce, za kterou podepisují.

POZOR: Smlouvu musí podepsat osoba (osoby), které jsou k tomuto oprávněné (viz výše).

POZOR: Zhotovovat dílo by měl mít na zhotovení díla oprávnění (v případě projektové dokumentace předkládané úřadům autorizaci)

POZOR: na projekční práce nepředkládané úřadům nemusí mít zhotovitel autorizaci

 

Předmět smlouvy o dílo:

Předmětem smlouvy o dílo je vždy zhotovení díla tak, jak je specifikováno ve smlouvě.  

POZOR: Nedoporučuje se zmocnit architekta k dávání pokynů zhotoviteli stavby (toto ale navrhuje většina architektů)

Většina smluv rozděluje zhotovení projektu do několika fází, protože mezi nimi (a většinou i během nich) je třeba součinnosti klienta a také vyjádření příslušných orgánů

První fáze:

·         Studium podkladů, kontrola místa stavby, obstarání podkladů (pokud se nejedná o stejného architekta jako u předchozích fázích)

·         Provedení (v součinnosti s klientem) průzkumných prací (dle podmínek)

·         Zhodnocení stavu, zpráva klientovi o možnostech výstavby z hlediska konstrukčního systému a dalších omezení vyplývajících z územního souhlasu

·         Po odsouhlasu klientem zhotovení návrhu nosné konstrukce a dalších podrobných technických řešení.

POZOR: Je nutné požadovat v úvodních fázích projektu (studie či projekt k územnímu rozhodnutí) variantní řešení nejdůležitějších konstrukcí a provést jejich posouzení z hlediska předpokládané doby výstavby a zejména ceny, ale i s ohledem na ostatní vlivy, zejména druh zhotovitele (stavba svépomocí, malá či velká stavební firma) či klimatické podmínky během výstavby, Ukažme si na jednoduchém příkladu – návrh stropní konstrukce porovnání z hlediska mnoha parametrů záměrně vynecháme cenu, která bude pro každého zhotovitele odlišná. Záměrně neporovnáváme tvarovou přizpůsobivost apod.:

1.    Skládaný strop:

Popis: DSCN0180

Vhodná varianta pro svépomoc či velmi malou firmu (velká pracnost), doba výstavby mimořádně dlouhá (až do odstranění podpor), závislost na klimatu velká (betonáž tenké vrstvy), cena materiálů malá (relativně)

2.    Monolit:

Popis: DSCN2890

Vhodné pro střední či velkou firmu (systémové bednění, armování, doprava a ukládání betonu), menší pracnost, doba výstavby střední, závislost na klimatu střední, cena materiálů malá (až nabednění)

3.    Panely:

 

Popis: DSCN2854

Vhodné tam, kde je nedaleko výrobna a kde lze použít jeřáb, doba výstavby mimořádně krátká, závislost na klimatu malá, cena materiálů vyšší.

A takto (tedy ale vysoce odborně, ukázka byla zobrazena tak, aby měla maximální vypovídací schopnost)by měl porovnávat varianty projektant vždy a zdůvodňovat nejvhodnější řešení!!!

·         Zpracování koncepčního rozpočtu a garance maximální ceny

 

POZOR: garance ceny je jedním z nejdůležitějších částí smlouvy, které se architekti většinou vyhýbají. Doporučuje se metodika rozpočtů podle ÚRS nebo RTS v CÚ (cenová úroveň ceníku, který je již k dispozici, i když skutečná cena bude odlišná) s dohodnutou výší specifikací a dohodnutými VRN. Tak je jednoznačně spočítatelná cena díla vždy se stejným výsledkem

 

POZOR: pokud bychom cenu garantovanou srovnávali se skutečně dosaženou, je velmi těžko dokazatelné, že vybraná firma má cenu odpovídající.

 

Druhá fáze:

·         Po odsouhlasu klientem zhotovení projektu k stavebnímu povolení nebo ohlášení v rozsahu nutném pro získání stavebního povolení, minimálně však v rozsahu Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

 

POZOR: v případě požadavku (plynoucího z územního rozhodnutí) je někdy požadován projekt k provádění stavby (příloha 2. k vyhlášce č. 499/2006 Sb). Tento nemusí být předložen k získání stavebního povolení, ale musí být ke kontrolním prohlídkám stavby stavebním úřadem. Potom je vhodné tuto část PD nechat zpracovat (nejčastěji současně s projektem ke stavebnímu povolení)

 

POZOR: projekt k stavebnímu povolení (i k provádění stavby) není postačující k vlastní realizaci, je nutné zajistit vypracování podrobného projektu (např. výkresy výztuže) kýmkoli z účastníků výstavby – projektantem, zhotovitelem či třetí osobou

 

POZOR: pokud tento projekt je podkladem pro výběr zhotovitele u veřejné zakázky, nesmí obsahovat žádné obchodní názvy výrobků (podrobně popsáno ve smlouvě na zhotovení stavby)

 

·         Obstarání územního rozhodnutí včetně všech dokladů a vyjádření. Toto sice nemusí vždy dělat architekt, ale doporučuje se to, protože je velmi obtížné pro klienta dosáhnout dohody s některými (nejmenuji) orgány.

POZOR: Tato fáze musí být ukončena úspěšným získáním stavebního povolení

Třetí fáze (někdy bývá spojená s druhou):

·         Zadávací dokumentace, zejména výkaz výměr (nutné u veřejných zakázek) včetně směrného rozpočtu (pro porovnání s dohodnutou výší ceny realizace) a možné varianty řešení

POZOR: musí být dohodnuta metodika zpracování výkazu výměr a rozpočtu, protože ji žádný zákonný předpis nepožaduje. Doporučuje se metodika ÚRS nebo RTS, i když není závazná. Ukázka titulního listu, rekapitulace a položek (pouze úvod – minimální část)

 

Čtvrtá fáze:

·         Autorský dozor

 

POZOR: projektant by neměl vykonávat dozor technický, protože ten musí hájit zájmy klienta i proti architektovi!

 

POZOR: rozsah ani náplň práce není nikde zákonem stanovena, takže jak četnost návštěv, tak ostatní podmínky je třeba dohodnout

 

POZOR: U veřejných zakázek musí být autorský dozor – ale toto je povinnost stavebníka jej zajistit, nikoli architekta jej vykonávat ze zákona.  

 

§ 152 Stavebník

(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

 

Co smlouva obsahovat skoro musí:

 

Cena díla:

POZOR: ve většině smluv se cenou díla rozumí náklady na vlastní realizaci a cenou za projekt nazývají honorář. Bude to takto nazýváno také

Podle obchodního zákoníku cena (honorář) musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

Honorář tedy nemusí být za dodržení podmínek (viz výše) dohodnut, ale v tomto případě je většinou určován soudem, protože smluvní strany se skoro nikdy na výši nedohodnou.

Pro ujednání týkající se honoráře je podstatné:

·                    určit jednoznačně obsah sjednaného honoráře  (odkaz na jednotlivé výkonové fáze s rozdělením honoráře do těchto)

·                    stanovit jeho výši

·                    stanovit jeho časovou platnost  - většinou je dohodnuta bez vlivu inflace s ohledem na dobu trvání zakázky

·                    dohodnout podmínky případné změny honoráře – zejména v případě nedokončení zakázky nebo víceprací – např. většího počtu konstrukčních variant, zapracování více změn apod.

·                    dohodnout způsob uplatnění případných změn honoráře

·                     sjednat způsob ocenění případných víceprací

POZOR: Nevyplývá-li ze smlouvy nic jiného platí, že cena (honorář - stanovený jakýmkoliv způsobem) zahrnuje vše, tedy např. i DPH. Je-li úmyslem zhotovitele ke sjednané ceně (honoráři) účtovat DPH (což je velmi často, i když ne všichni projektanti jsou plátci DPH), musí to být ve smlouvě výslovně uvedeno.

Cena pevná

Užití pevné ceny na celou zakázku je výhodné a je nejběžnější. Součástí pevné ceny může být cenový rozklad i rozpočet (po jednotlivých výkonových fázích)

Cena dohodnutá jiným způsobem (honorář)

Příklady variant stanovení výše honoráře:

a)    Honorář na základě procentní sazby realizace. V tomto případě musí architekt tuto uvést do smlouvy. Jinak se jedná o stejný výsledek jako u ceny pevné (honoráře)
b)    Honorář podle HZS (hodinových zúčtovacích sazeb). Užívá se například v případě, kdy není možné odhadnout obsah a náplň všech prací 

Změna výše honoráře

Mezi základní podmínky patří

a.    změna sazeb daně z přidané hodnoty

b.    změna jiných daňových podmínek nebo zákonných odvodů mající vliv na náklady

c.    celkový vývoj cen (dále jen inflace) v rámci národního hospodářství

 

Všechny tyto podmínky, nastanou-li v průběhu realizace díla, mohou výrazným způsobem změnit náklady zhotovitele (ve většině případů negativně), aniž ten má možnost tyto podmínky ovlivnit. Pokud si je však ve smlouvě nevymezí jako podmínky zakládající jeho právo na změnu honoráře, může nastat situace, kdy klient jakoukoliv změnu honoráře odmítne.

Vícepráce a honorář

U většiny prací projekčních nastane chvíle, kdy se vyskytnout práce a dodávky o nichž architekt tvrdí, že nejsou předmětem díla a tedy ani obsahem sjednaného honoráře. Ať se již jedná o požadavek oprávněný nebo nikoliv je vhodné ve smlouvě sjednat způsob jak budou takovéto práce v případě jejich výskytu oceněny. Bez podrobné dohody ve smlouvě se většinou strany dostanou do sporu o výši ceny víceprací. Způsobů jak tyto práce ocenit je mnoho a je na zvážení obou stran, ke kterému se přikloní. Doporučuji nad rámec dohody dohodnout HZS, jejichž množství bude před zahájením víceprací odsouhlaseno klientem.

 

Co většinou nemůže architekt přepokládat a co by mělo být hrazeno zvlášť:

 

·         Cestovní výdaje a výdaje na ubytování a stravování v případě, že cesty jsou zvlášť vyžádány klientem, zejména u autorského dozoru

·         Reprodukce, fotodokumentace, videodokumentace a jiné dokumenty pořizované na žádost klienta nad rámec sjednaný smlouvou

·         Poplatky, daně a další výdaje za vyjádření, povolení nebo konzultace, pokud nejsou součástí prací k získání územního souhlasu (rozhodnutí)

 

Co smlouva ještě obsahovat má:

Platební podmínky:

Zde se jedná především o stanovení způsobu, jak bude hrazen honorář za dílo.  

           

            POZOR: V případě smluvního vztahu dle obchodního zákoníku není ze zákona nárok na zálohy, v případě občanského zákoníku je (dle § 634 občanského zákoníku vyžaduje-li provedení díla značných nákladů, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn požadovat již během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy).

 

V zásadě si lze vybrat z mnoha variant hrazení:

·         jednorázového v den předání a převzetí díla a splněním dalších povinností (autorský dozor)

            POZOR: převzetí (a tím i dokončení) musí být podmíněno získáním stavebního povolení

·         ve splátkách,

·         se zálohami,

·         po dílčích etapách (na základě faktur).

Rovněž pokud jde o realizaci plateb  a  tedy možnosti platebního styku, je jich několik. Strany si mohou vybrat provedení plateb:

·         hladkou platbou – tedy převodem z účtu (nejčastější forma), směnkou, šekem, akreditivem a nebo kombinací všech,

·         v hotovosti,

·         poukázkou,

POZOR: Doporučujeme pozastávku, která by „motivovala“ architekta k zájmu o zakázku.

            POZOR: Provádění následných prací (to je v zájmu architekta) má být podmíněno uhrazením zálohy. Samotné neuhrazení platby ještě neopravňuje k přerušení prací.

 

            POZOR: Dle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve kterém je nastaven limit pro hotovostní platby ve výši 15.000, EUR (v případě platby v jiné měně se přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby) musí platby nad tuto částku provést bezhotovostně

 

            POZOR: Nelze doporučit platby v hotovosti bez řádného dokladu o přijetí platby (nejlepší je platba bezhotovostní), protože doložení hotovostních operací je vždy obtížné (a příjemce platby částku často zapře)

 

Jakost díla:

            Jakost prací je u projektů problémem dohodnout, Projekt by měl splňovat podmínky platných ČSN (tato jakost by měla být vyžadována u veřejných zakázek) a musí splňovat závazné ČSN nebo ČSN se závaznými částmi. To je ale trochu  problém, protože zejména nové ČSN jakost řeší jen velmi obecně, často vůbec. Navíc se jedná o jakost standardní, která může být někdy nedostatečná, někdy zbytečně vysoká. Doporučujeme jakost stanovit jakost podle tohoto pořadí:

·         závazné předpisy (toto je ze zákona a nemusí být definováno) včetně závazných ČSN

·         pokyny výrobců a dovozců

·         platné ČSN

 

Doba plnění:

Zde se jedná zejména o zahájení zhotovování díla a termín jeho dokončení. Nemusí být vždy uvedeny kalendářní údaje (datum zahájení a ukončení), ale i například vazby na získání vyjádření orgánů. V případě AD i vazba na dokončení stavby

                       

            POZOR: doba plnění musí být svázána se sankcemi a to jak finančními, tak i s možností odstoupení od smlouvy.

 

POZOR: vždy (kromě zakázek malého rozsahu) je nutné uvádět i dílčí termíny plnění (opět se sankcemi finančními a možností odstoupit od smlouvy). Není moc platné, když můžeme odstoupit od smlouvy, pokud zhotovitel nedokončí dílo včas, protože to je příliš pozdě.

 

POZOR: termíny musí být svázány i s plněním objednatele. Nejenom, že musí hradit zálohy, ale i poskytovat součinnost (dodávat svá stanoviska, vybírat materiály)

 

Forma odevzdání

            Architekt by měl dílo odevzdat v požadovaném rozsahu, nejčastěji:

·         dvě paré (s razítky a podpisy) v tištěné podobě pro klienta (potřebný počet paré pro orgány je věcí architekta)

            POZOR: je nutné dohodnout měřítka jednotlivých výkresů jestli budou barevné či jiné

·         digitální formě (CD, DVD) v dohodnutém formátu (standart dwg verze ….)  - neuzamčeném

·         originály všech vyjádření a rozhodnutí

·         Fotodokumentaci v digitální podobě

 

 

Předání a převzetí díla

            Řádné ukončení díla

            Zhotovitel splní svůj závazek řádným ukončením a předáním díla. Má-li dílo vady (zjevné nebo skryté), není řádně ukončeno, a to ani v případě, že dílo bylo objednatelem převzato. Povinnost řádně provést dílo trvá i nadále, přičemž obsah závazku zhotovitele se mění tak, že odpovídá nárokům objednatele vzniklým z vadného plnění (§ 324 odst. 3 obchodního zákoníku) a závazek zaniká až uspokojením práva z vadného plnění. Pokud tedy není ve smlouvě dohodnuto něco jiného, musí např. zhotovitel k termínu ukončení díla odstranit i dočasné objekty zařízení staveniště a upravit plochy užívané pro zařízení staveniště do podoby předpokládané projektem, odvézt přebytečný materiál a odpady.

            POZOR: Vada je nesoulad se smlouvou (obchodní zákoník v § 561 odst. 1 stanoví, že dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě), vadné dílo může být funkční ale když neodpovídá smlouvě,

            POZOR: u obchodního zákoníku musí objednatel provést kontrolu přejímaného díla a upozornit na vady (vady zřejmé). Podle § 562 je:

(1) Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla.
(2) Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla

a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí,
b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1,
c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

 

Záruka a jakost

            Zhotovitel poskytne objednateli záruku za jakost provedeného díla. Záruční doba by měla začít běžet nejčastěji ode dne předání a převzetí díla. Doporučujeme záruční dobu v délce minimálně stejné jako je na realizovanou stavbu (tedy připočítat dobu výstavby a záruční dobu zhotovitele stavby)

 

            POZOR: Stavební zákon stanoví z hlediska projektu:

§ 156 Požadavky na stavby

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.

§ 159 Projektová činnost ve výstavbě

(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena

Z tohoto vyplývá, že projektant vůči „Stavebnímu zákonu“ zodpovídá bez omezení

 

            POZOR: z hlediska smluvních vztahů není zákonem žádná záruční doba vyžadována!  

 

            POZOR: zejména u veřejných zakázek je často záruční doba hodnotícím kritériem. Zadavatel by měl vědět, že extrémní záruční doba nic neřeší (je nepravděpodobné, že architekt „přežije“ 70 let)

 

            Vady a reklamace

           

            V průběhu záruční doby má objednatel právo požadovat a zhotovitel povinnost bezplatně odstranit řádně reklamované vady.

Objednatel musí uplatnit reklamaci vady díla u zhotovitele nejpozději do konce záruční doby poskytnuté zhotovitelem, přičemž i reklamace odeslaná v poslední den záruční doby se považuje za včas uplatněnou.

Objednatel by měl reklamaci uplatnit písemnou formou doporučeným dopisem na adresu zhotovitele. Zde je objednatel povinen vady popsat nebo uvést jak se projevují a stanovit lhůtu pro jejich odstranění.

Zhotovitel by měl v dohodnuté lhůtě po obdržení reklamace objednateli oznámit, zda vadu uznává a v jakém termínu ji odstraní nebo z jakých důvodů reklamaci neuznává. Pokud tak v uvedené lhůtě neučiní, má se za to, že reklamaci objednatele v plném rozsahu uznal.

Termín odstranění vad by měl být dohodnut odlišně u vad nebránících užívání  a odlišně u ostatních vad.

Zhotovitel by měl být povinen vady odstranit vadu i v těch případech, kdy neuzná, že za vadu odpovídá. Náklady na odstranění reklamované vady v těchto případech by  nesl zhotovitel až do rozhodnutí soudu.

Neodstraní-li zhotovitel reklamovanou vadu v oznámeném termínu, může si objednatel zajistit odstranění vady jinou firmou  a vyžadovat náklady s tímto spojené na zhotoviteli

O odstranění vad musí být sepsán zápis

Nejčastější vady projektu:

·         nevhodná koncepce

·         nevhodný návrh detailu

·         volba nevhodného výrobku

·         chyba ve výpočtu nebo výpočtové metodě

·         neúplnost dokumentace

·         chyba projektanta

·         chyba objednatele projektu (projektová dokumentace  není postačující)

 

Smluvní pokuty a sankce

 

Většinou se jedná z hlediska objednatele o tyto:

·                    nedodržení termínu splatnosti (běžně úrok 0,1 – 0,2 % z dlužné částky)

·                    nespolupůsobení

 

Většinou se jedná z hlediska zhotovitele o tyto:

·                    nedodržení termínu dokončení a dílčích termínů

·                    vady projektu

·                    ostatní

 

            POZOR: smluvní sankce nebrání uplatnit náhradu za škodu

 

Odstoupení od smlouvy a výpověď smlouvy

 

            Většinou stejné důvody jako pokuty a sankce

 

Autorská práva (doplnění z úvodu)

 

Většinou jsou dohodnuty tyto body:

 

·         Architekt uděluje klientovi souhlas s užitím autorského díla - projektové dokumentace zpracované pro konkrétní zakázku - vždy pro příslušnou fázi, pro niž je tato projektová dokumentace zpracována. Použití dokumentace pro kteroukoliv z následujících projektových fází a pro provedení díla je možné pouze s výslovným písemným souhlasem architekta. Toto navíc bývá podmíněno uhrazením honoráře.

 

Řešení sporů

 

            S ohledem na nedobré zkušenosti je v současnosti nejvhodnější řešení pomocí soudu. I když možností jsou v zásadě tyto:

Ostatní

 

Je jich mnoho a budou postupně doplňovány