SMLOUVA O DÍLO (SUBDODÁVKA)

Smlouva o dílo na subdodávku nemá předepsanou formu písemnou a může být i ústní. Písemná forma je vyžadována pouze v zákonem stanovených příkladech a za situace, kdy si alespoň jedna strana smlouvu v písemné formě přeje. 

POZOR: v současném stavu naší společnosti mnohdy nepostačuje ani písemná forma, takže ústní formu důrazně nedoporučujeme!!!

POZOR: pokud si nevymíní objednatel celé stavby (dále nazýván stavebník, protože v této smlouvě je objednatel zhotovitelem stavebníka), může si každý zvolit libovolného subzhotovitele (a ten také svého subzhotovitele).

Objednatel:

Problematika smlouvy o dílo je  obsažena v § 536 až 565 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

Co smlouva obsahovat musí:

Smluvní strany:

Smluvními stranami jsou subjekty, které spolu smlouvu uzavírají a stvrzují toto alespoň svými podpisy. Na straně jedné je to objednatel (kdo dílo objednává a snad i zaplatí) a na straně druhé zhotovitel (kdo dílo snad i zhotoví).

Objednatel je fyzickou nebo právnickou osobou, která si objednává provedení části díla (smluvně se ale nazývá dílo)

POZOR: objednatel je vlastně hlavní zhotovitel (generální zhotovitel či nesprávně generální dodavatel) a zhotovitel je vlastně subzhotovitel (nesprávný ale používaný název subdodavatel)

POZOR: Smlouvu musí i zde podepsat osoba (osoby), které jsou k tomuto oprávněné. U fyzické osoby je to fyzická osoba, u právnické je nutné si toto ověřit v obchodním. Nejčastější formy zápisu (příklady) jsou uvedené ve smlouvě o dílo na

POZOR: i subzhotovitel by měl mít na zhotovení díla oprávnění (nemusí mít ale oprávnění na provádění staveb), navíc v určitých případech (požadavek objednatele – stavebníka) musí být subzhotovitel stavebníkem schválen

Předmět smlouvy o dílo:

Předmětem smlouvy o dílo je vždy zhotovení díla tak, jak je specifikováno ve smlouvě.  Toto by mělo být specifikováno shodně či obdobně jako má ve své smlouvě hlavní zhotovitel.

Definování předmětu díla je jedním z nejobtížnějších úkolů osoby sestavující smlouvu o dílo. Jako základ je většinou považována projektová dokumentace.

Zadávací dokumentace

Aby uchazeč mohl zpracovat nabídkovou cenu, musí mít potřebné podklady. Subzhotovitel nemusí dostat všechny podklady jako hlavní zhotovitel  

POZOR: u veřejné zakázky nesmí být nikde uváděny veřejné názvy, ale ve vztahu mezi zhotovitelem a subzhotovitelem to tak být nemusí. Mohou být tedy uváděny obchodní názvy, jen je třeba, aby vždy byly splněny podmínky dané stavebníkem

POZOR: smlouva by měla definovat potřebné zkoušky, měření a revize, které zajistí zhotovitel a které obstará objednatel

 

Co smlouva obsahovat skoro musí:

Cena díla:

I zde cena být dohodnuta nemusí,  ale v tomto případě je cena většinou určována soudem, protože smluvní strany se skoro nikdy na ceně nedohodnou.

Pokud si strany ve smlouvě výši ceny nesjednají ani nestanoví způsob, kterým lze danou cenu určit, je smlouva i bez tohoto ujednání platná a objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu obvyklou v době uzavření smlouvy za obdobné dílo a obdobných obchodních podmínek. Pokud by nedošlo k dohodě o její výši, musel by ji stanovit příslušný soud, což může být proces velmi komplikovaný a zdlouhavý a pro jednu ze stran nevýhodný. Z tohoto důvodu je velmi vhodné cenu nebo alespoň způsob jejího určení ve smlouvě sjednat. Pro ujednání týkající se ceny díla je podstatné:

·                    určit jednoznačně obsah sjednané ceny – může se lišit od smlouvy se stavebníkem

·                    stanovit její výši – metoda určení výše ceny může být odlišná od smlouvy stavebníka s hlavním zhotovitelem

·                    stanovit její časovou platnost  – zde se většinou nestanovuje, protože realizace subdodávky probíhá kratší dobu a subzhotovitel je vybírán (podpis smlouvy) mnohdy až v průběhu výstavby

·                    dohodnout podmínky případné změny ceny – většinou není akceptováno

·                     sjednat způsob ocenění případných víceprací – také většinou není akceptováno

POZOR: Nevyplývá-li ze smlouvy nic jiného platí, že cena (stanovená jakýmkoliv způsobem) zahrnuje vše, tedy např. i DPH.

POZOR: Zatímco hlavní zhotovitel je skoro vždy plátce DPH, subzhotovitel být plátce DPH nemusí, pokud nepřekročí potřebný obrat podle zákona č. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty:

§ 6 Osoby osvobozené od uplatňování daně

(1) Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94).

§ 94 Plátci

            (1) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.

POZOR: může se stát (a stává se), že subzhotovitel přestane být plátcem DPH a tehdy by neměl k ceně DPH připočíst (protože si toto DPH nemůže hlavní zhotovitel odečíst), ale navenek (vůči svému objednateli) se chová jako plátce DPH. V tomto případě DPH vyúčtované hlavnímu zhotovitele neodevzdává a hlavní zhotovitel si jej nesmí odečíst. Je to složité a vždy je třeba ověřit subzhotovitele ve vztahu k DPH

Cena pevná

Varianta pevné ceny je v těch případech, kdy je:

Zatímco užití pevné ceny na celou stavbu je většinou obtížné, u subdodávky je běžné

POZOR: Smluvní strany by se měly vyvarovat omylu, kdy do smlouvy uvedou, že dílo bude provedeno podle rozpočtu (na který odkazují) za určitou, ve vlastní smlouvě uvedenou cenu. Následně se domnívají, že se dohodly na ceně stanovené podle rozpočtu. V tomto případě však nejde o dohodu o způsobu určení ceny, ale o dohodu o určité pevné ceně

Cena podle rozpočtu

Je-li tedy cena sjednána na základě rozpočtu, pak by to mělo být ve smlouvě výslovně uvedeno a současně by smlouva měla vymezit o jaký rozpočet ve vztahu k ceně se jedná, protože z toho vyplývají nároky na případnou změnu ceny:

a)    závazný, zaručující jeho úplnost

b)    závazný, ale nezaručující jeho úplnost

c)    nezávazný

V prvním případě se dá odvodit, že předkladatel rozpočtu (zhotovitel) ručí za jeho úplnost a případné nedostatky nese ve svých nákladech. Protože to však zákon jednoznačně neříká, je vhodné to do smlouvy výslovně uvést. Přitom je podle našeho názoru podstatné zda byl rozpočet zpracován na základě výkazu výměr předloženého objednatelem nebo byl vypracován zhotovitelem podle projektové dokumentace.

V dalších dvou případech má rozpočet pouze určitou vypovídací schopnost a zhotoviteli přísluší zvýšení ceny pokud se objeví práce nepředvídatelné v době uzavření smlouvy a které nejsou obsaženy v rozpočtu nebo na zvýšení ceny pokud jeho účelně vynaložené náklady převýší cenu sjednanou podle nezávazného rozpočtu. To je výhodou pro zhotovitele a objednateli to nezaručuje, že sjednaná cena je cena konečná.

 

POZOR: způsob stanovení ceny může být u stavby z veřejných prostředků (veřejná zakázka) odlišný u jednotlivých smluv. Zatímco smlouva mezi stavebníkem a hlavním zhotovitelem musí odpovídat zákonu o veřejných zakázkách, cena mezi hlavním zhotovitelem a subzhotovitelem může být stanovena naprosto odlišně (zde se nejedná o vztah podléhající režimu zákonu o veřejných zakázkách)

 

Obsah ceny

 

I když je ve většině případů je obsah ceny definován projektovou dokumentací (tedy to co je obsaženo v projektu je předmětem díla a většinou i obsahem sjednané ceny), zde se toto může lišit. Uvědomme si, že hlavní zhotovitel většinou za subzhotovitele buduje a udržuje zařízení staveniště, často hradí energie (problém s měřením) zcela nebo zčásti (paušál nemusí odpovídat) a mnohdy zajišťuje i některé související práce (vnitrostaveništní doprava – jeřáby, výtahy, pomocné konstrukce – lešení, některé materiály, přípomoce) a toto  je třeba promítnout do ceny.   

Změna ceny

Ve vztahu mezi hlavním zhotovitele je běžné změnění ceny z těchto důvodů:

a.    změna sazeb daně z přidané hodnoty

b.    změna jiných daňových podmínek nebo zákonných odvodů mající vliv na cenu stavebních prací

c.    změna celních podmínek, je-li součástí stavby zahraniční dodávka

Ostatní požadavky většinou nejsou akceptovány

Časová platnost ceny

Opět s ohledem na kratší odstup mezi podpisem (sestavením) smlouvy a realizace většinou není akceptováno 

 

Co smlouva ještě obsahovat má:

Platební podmínky:

Zde se jedná především o stanovení způsobu, jak bude hrazena cena za dílo.     

           

            POZOR: Platební podmínky mohou být u jednotlivých smluv odlišné. Zatímco hlavní zhotovitel ve smlouvě s objednatele má zálohy, zde být nemusí (také s ohledem na kratší dobu trvání prací)

           

POZOR: I zde by hodnota finanční částky (finanční částka v držení zhotovitele) uhrazená jakoukoli formou plateb by měla být vždy nižší nebo maximálně shodná s hodnotou zhotovovaného díla (prostavěnou), někteří subzhotovitelé to nechtějí (většinou skrytě monopolní dodavatelé s rozděleným trhem) nebo nemohou (zejména v případě, kdy se převažující hodnota vyrábí na zakázku ve výrobně – např. okna nebo výtahy, kde je ev. uplatnění výrobků na jiné zakázce nemožné)

            POZOR: Vždy by měla být stanovena přiměřená pozastávka do odstranění vad a nedodělků, nejlépe až do konečné přejímky díla hlavního zhotovitele I zde je obvyklá pozastávka až do konce záruční doby.

 

            Pozastávka

   Pozastávka je v praxi zavedený zajišťovací institut, díky kterému si objednatel může proti dosud nezaplacené části ceny eventuálně započíst svůj nárok na slevu z ceny díla a na peněžní sankce v případě, že by zhotovitel (tedy subzhotovitel) například neodstranil zjištěné vady nebo by měl zaplatit smluvní sankci za určité vady či neprovedení díla. Obvyklé je pochopitelně jak u celé stavby, tak u subdodávek

            POZOR: v současné době je uvolnění pozastávky mnohdy velmi obtížné, protože objednatel takto zhotovitele „drží v šachu“ a nutí jej „k poslušnosti“ často až do konce záruky, ev. do soudního vyřešení)

 

           

Jakost díla:

            Jakost prací je možno dohodnout různě, nebo ji nemusíme dohodnout vůbec (poté se předpokládá standardní jakost). Standardní jakost je většinou uvedena v platných ČSN (tato jakost by měla být vyžadována u veřejných zakázek). To je ale trochu  problém, protože zejména nové ČSN jakost řeší jen velmi obecně, často vůbec. Navíc se jedná o jakost standardní, která může být někdy nedostatečná, někdy zbytečně vysoká. Doporučujeme jakost stanovit jakost podle tohoto pořadí:

·         závazné předpisy (toto je ze zákona a nemusí být definováno)

·         smluvní parametry uvedené ve smlouvě hlavního zhotovitele a stavebníka (mohou se lišit ale vždy musí být alespoň s touto smlouvou shodné)

·         projektová dokumentace (pokud zde je jakost řešena)

·         pokyny výrobců a dovozců

·         platné normy (nemusí se jednat o ČSN, ale i o jiné, které budou jmenovány, např. DIN, ale vždy ve shodě se smlouvou stavebníka)

 

Doba plnění:

Zde se jedná zejména o zahájení zhotovování díla a termín jeho dokončení. Nemusí být vždy uvedeny kalendářní údaje (datum zahájení a ukončení), ale i například doba nástupu po výzvě (protože se jedná většinou o nutnou spolupráci mnoha firem s problematikou stavební připravenosti, a souběhu a návazností prací)

            POZOR: subzhotovitel dokončuje a předává dílo před dokončením stavby
           

            POZOR: doba plnění musí být svázána se sankcemi a to jak finančními, tak i s možností odstoupení od smlouvy. Sankce musí zohledňovat skutečnost, že v případě prodlení subdodávky se toto projeví v sankcích vůči hlavnímu zhotoviteli, který má vzhledem k násobně vyšší ceně i vyšší sankce.

 

POZOR: termíny musí být svázány na stavební připravenost a součinnost objednatele.

 

Vlastnické právo k dílu a nebezpečí škody na něm

            Pokud to zákon dovoluje, je vhodné, aby vlastníkem zhotovovaného díla byl vždy objednatel (v souladu s § 542 obchodního zákoníku, i když je toto možno dohodnout odlišně).

Z § 542 obchodního zákoníku vyplývá, že je-li nová stavba zhotovována na pozemku objednatele nebo na pozemku, který pro stavbu opatřil (např. má právo z věcného břemene nebo z výslovného souhlasu vlastníka pozemku s provedením stavby na jeho pozemku), je on vlastníkem zhotovované stavby. Objednatel, který se stal vlastníkem budované stavby, neztrácí ani v důsledku odstoupení zhotovitele od smlouvy vlastnické právo ke stavbě.

            Jinak je vlastníkem díla zhotovitel a potom obecně platí, že objednatel nabývá vlastnické právo předáním zhotovené věci (viz. Část ředání a převzetí díla),  není-li dohodnuto něco jiného. Je nutno zdůraznit, že dohodu o změně smlouvy o dílo v tom smyslu, že vlastníkem zhotovované věci je do předání díla, popř. do odstoupení od smlouvy zhotovitel, je třeba uzavřít dříve, než došlo ke vzniku vlastnického práva objednatele ke zhotovené věci.

            Z hlediska nebezpečí je vhodné, aby nesl nebezpečí ten, kdo jej může ovlivnit.   Dle obchodního zákoníku je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí. V případě novostavby to je zhotovitel, ale v případě např. malé rekonstrukce v objektu objednatele by to měl být objednatel. Jedná se zejména o nutnost pojištění stavby proti živelným pohromám a krádeži. Nebezpečí škody může nést zhotovitel, i když není vlastníkem (ale toto musí řešit pojištění).

            POZOR: přechod vlastnictví je tedy značně nejasný a má být u všech smluv podřízen smlouvě stavebníka. Stalo se, že stavebník měl s hlavním zhotovitelem dohodnuto, že přechod vlastnictví bude zhotovením zhotovované části díla (tedy zabudováním každého konkrétního výrobku se tento stal majetkem objednatele), ale v subdodavatelské smlouvě byl přechod vlastnictví (v tomto případě mezi hlavním zhotovitelem a subzhotovitelem) až okmžikem uhrazení ceny (zaplacení). V případě, že subzhotovitel zabuduje výrobek (tento je podle smlouvy stavebníka již v jeho vlastnictví) a hlavní zhotovitel neuhradí cenu subzhotoviteli (takže dílo je stále v majetku subzhotovitel) a ten výrobek demontuje a odveze, vzniká zajímavá situace.

 

Kontrola díla během výstavby

 

            Kontrola díla a její provádění jsou  upraveny v obchodním zákoníku v rámci šestého oddílu nazvaného Způsob provádění díla, konkrétně v ustanoveních § 550 a § 553.

            Průběžná kontrola  

            Podle § 550 obchodního zákoníku má objednatel (tedy hlavní zhotovitel) právo průběžné kontroly při provádění díla. Navíc má právo kontroly i stavebník.  

            Technický dozor stavebníka (investora, objednatele)

            Jako technický dozor investora označujeme činnost, při které objednatel průběžně kontroluje, zda zhotovitel provádí dílo v souladu se smlouvou, právními předpisy, technickými normami nebo projektovou dokumentací.

            POZOR: Technický dozor by měl dávat pokyny vždy prostřednictvím svého smluvního partnera (tedy hlavního zhotovitele) a ten by tyto měl dále postoupit svým subzhotovitelům. Platí to i obráceně.

            Autorský dozor

            I autorský dozor by měl dávat pokyny vždy prostřednictvím svého smluvního partnera (tedy stavebníka či hlavního zhotovitele) a ten by tyto měl dále postoupit svým subzhotovitelům. Platí to i obráceně.

Základní povinností autorského dozoru projektanta (opět zákon nic konkrétního neurčuje) je především ověřování, zda je dodržována projektová dokumentace při provádění stavby.  Pokud chce objednatel, aby autorský dozor vykonával zpracovatel projektové dokumentace, dohodne podmínky výkonu takovéhoto dozoru již ve smlouvě o dílo na zpracování  dokumentace. Je přirozeně možná i následná samostatná dohoda. Výkon autorského dozoru je podle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů  a techniků ve výstavbě náplní činnosti autorizovaných osob. To znamená, že tento dozor jsou oprávněni provádět autorizovaní architekti, autorizovaní inženýři, ev. autorizovaní technici a autorizovaní stavitelé.

Kontrola konstrukcí před zakrytím

            Oproti průběžné kontrole podle § 550 je tato kontrola podmíněna předchozí dohodou ve smlouvě a musí tedy být oznámena i subzhotoviteli). Suzhotovitel by měl včas ke kontrole pozvat zhotovitele a  zhotovitel by měl včas provedení kontroly pozvat objednatele. Časový předstih by měl být větší, i když mezi firmami pohybujícími se na staveništi je postup operativnější a rychlejší

            Kontrolní dny

            Při realizaci stavby je potřeba kontaktu účastníků výstavby např. z důvodu koordinace výstavby nebo prověření některých činností ještě před jejich uskutečněním. Pro tento kontakt účastníků bývají pořádány tzv. kontrolní dny.  Ke kontrolním dnům by se měl subzhotovitel dostavit na vyzvání (pouze v době, která je z hlediska jeho prací aktuální)

            Stavební a montážní deník

            Stavební deník vede zhotovitel stavby a subzhotovitel do něj nezaznamenává. Avšak měl by vést obdobný deník ve styku s hlavním zhotovitelem. Objednatel stavby (stavebník)  do tohoto deníku nenahlíží.

            I zde je nutné podrobnosti deníku (většinou nazývaného montážní) upravit ve smlouvě, neboť záznamy v deníku se mohou týkat i povinností smluvních stran, např. pokud je to předem dohodnuté ve smlouvě,  lze prostřednictvím stavebního deníku učinit pozvání ke kontrole prací před zakrytím, lze v něm požadovat odstranění vad zjištěných při průběžné kontrole apod.  avšak vždy mezi hlavním zhotovitelem a subzhotovitelem.

            POZOR: i montážní deník může sloužit jako důkazní prostředek, pokud by došlo ke sporu mezi zhotovitelem a objednatelem, a proto by záznamy měly být prováděny s velkou pečlivostí a objednatel by měl stavební deník pravidelně kontrolovat.

 

Předání a převzetí díla

            Řádné ukončení díla

            Zhotovitel splní svůj závazek řádným ukončením a předáním díla.

            POZOR: Aby se předešlo případným sporům, je třeba předmět smlouvy určit co nejpřesněji, zde také s ohledem na objednatelem požadované zkoušky, které mají být součástí díla, nebo doklady osvědčující jakost výrobků, či atesty, certifikáty atd.

            POZOR: I zde musí objednatel (tedy hlavní zhotovitele) provést kontrolu přejímaného díla a upozornit na vady podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla.

 

            POZOR: Prohlídka subdodávky při přejímce (před přejímkou)  musí být mimořádně podrobná (s přizváním odborníka), protože se tak děje v průběhu výstavby a stavebník (investor) se této přejímky nemusí zúčastnit a k vadám se vyjádří až při celkové přejímce.

 

Nebezpečí škody a zodpovědnost za škody

 

Z hlediska nebezpečí škody na díle by měl být od počátku až do termínu předání a převzetí díla zhotovitel. Škodou na díle se rozumí ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo.

Odpovědnosti zhotovitele za škodu způsobenou jeho činností objednateli nebo třetím osobám by měla být také takto dohodnutá, čili povinností zhotovitele za škodu způsobenou nejen jím samým, ale i těmi, kteří pro něj dílo provádějí, na vlastní náklady odstranit a není-li to možné, tak finančně uhradit.

S otázkou odpovědnosti zhotovitele za jím způsobené škody úzce souvisí následující povinnost sjednat na své náklady, zahrnuté do ceny díla, příslušné druhy pojištění pro dobu realizace díla (pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu podnikatelské činnosti, pojištění pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnanců zhotovitele, pojištění stavebních a montážních rizik).

POZOR: z výše uvedených odstavců vyplývá možnost, že v případě pojištění nepůjde o majetek pojistníka (toho, kdo se pojišťuje)

 

Záruka a jakost

            Záruční doba by měla začít běžet nejčastěji ode dne předání a převzetí dokončené stavby

 

            POZOR: záruční doba musí být dohodnuta a musí zohledňovat skutečnost, že záruka za celou stavbu bude časově posunutá (měla by být tedy delší nebo by měla začít až po zahájení záruční doby celé stavby (pokud tento časový posun nebude příliš velký).  

 

            Vady a reklamace

           

Postup reklamací by měl být shodný jako u hlavního zhotovitele ((s ohledem na termíny reklamace stavebníka by tyto termíny měly být kratší)

O odstranění vad musí být sepsán zápis

 

Smluvní pokuty a sankce

 

Většinou se jedná z hlediska objednatele o tyto:

·                    nedodržení termínu splatnosti (běžně úrok 0,1 – 0,2 % z dlužné částky)

 

Většinou se jedná z hlediska zhotovitele o tyto:

·                    opožděný nástup na zakázku

·                    nedodržení termínu dokončení a dílčích termínů (milníků)

·                    nedodržení jakosti

·                    neodstranění vad

 

            POZOR: smluvní sankce by měly zohledňovat riziko hlavního zhotovitele

 

Odstoupení od smlouvy a výpověď smlouvy

 

            Většinou stejné důvody jako pokuty a sankce

 

Řešení sporů

 

            S ohledem na nedobré zkušenosti je v současnosti nejvhodnější řešení pomocí soudu. I když možností jsou v zásadě tyto:

 

Všeobecné obchodní podmínky

 

            Pro zjednodušení a zrychlení procesu tvorby subzhotovitelských smluv (zejména posílení právní jistoty bez nutnosti asistence právníka) většina velkých firem uplatňuje všeobecné obchodní podmínky. Obchodní podmínky lze tedy charakterizovat jako smluvní ujednání nepřímé, protože jejich znění není přepsáno do vlastního textu smlouvy, ovšem strany ve smlouvě projevily shodnou vůli řídit se jimi. Dalším znakem těchto podmínek je, že v jejich obsahu se zásadně vyskytují tzv. vedlejší smluvní ujednání např. o platebních podmínkách, odpovědnosti za vady apod., ale nejdůležitější  části smlouvy (smluvní strany, předmět díla), jsou obsaženy ve vlastním textu smlouvy. Hlavní vlastností obchodních podmínek je jejich abstraktnost, kdy jejich tvorba vyúsťuje v jakési všeobecně formulované smluvní šablony, které racionalizují a typizují zejména opakované a hromadné obchody.

 

POZOR: Silnější partner (většinou objednatel, ale někdy, zejména v případě dominantního postavení i zhotovitel) často používá své vlastní obchodní podmínky a odmítá na nich cokoli měnit. Protistrana pak může riziko z tohoto plynoucí eliminovat pouze odmítnutím návrhu smlouvy a neúčastí na zakázce.

 

POZOR: Všeobecné obchodní podmínky by měly být vždy přílohou vlastní smlouvy, je naprosto nevhodné (i když legální) se pouze na tyto odkazovat (např. www)

 

POZOR: vždy by v případě rozporu musí mít přednost ujednání smluvní před všeobecnými obchodními podmínkami (někdy se stává, že jedna smluvní strana do smlouvy o dílo tuto klauzuli „vsune“ – tedy, přednost všeobecných obchodních podmínek přednost před smlouvou)

 

Ostatní

 

Je jich mnoho a budou postupně doplňovány