ROSTLINNÝ SVĚT
Přesazování, vyvazování, formování vnějšího vzhledu rostlin a další rady...
Před přesazováním rostlin dobře prohlédneme rostlinu a půdu, jestli je nutné rostlinu přesazovat. Před přesazováním rostlinu mírně zalijeme a vyndáme z květináče. Pravou rukou držíme rostlinu za nadzemní část a levou podložíme, stébla máme mezi prsty a opatrně vyndáváme z květináče. Dobře prohlédneme kořeny a ošetříme. Rostlinu zasadíme do připraveného květináče s novou zeminou.
Druhy přesazování rostlin:
1.)Plná přesazba, kdy vyměňujeme celou zeminu a kořeny se plně obnažují (přesazování palem, fikusů, asparagusů).
2.)Částečné přesazování, kdy část zeminy zůstane na kořenech. Dojde k obnovení pouze vrchní vrstvy zeminy, kdy část zeminy přikryjeme novou, prohnojenou půdou. Při zalévání doplňujeme nové výživné látky.
3.)Kompletní přesazba – znamená novou zeminu, větší nádobu či květináč. Kořenový bal zůstává celý, jen se přendá do připravené nádoby s novou zeminou. U rychle rostoucích rostlin se musí přesazovat i několikrát během jejich růstu. Kořeny rostliny vždy prohlédneme a ošetříme. Přesazujeme nejlépe na jaře, v březnu až květnu. Jemnější rostliny se přesazují později. Rostliny kvetoucí na jaře se přesazují po odkvětu. V létě se přesazují jehličnany a lesní rostliny. Cibuloviny se přesazují a sází tehdy, kdy končí období klidu. Při každém přesazování opatrně rukou zeminu udusáme kolem kořenového krčku. Nezapomene na dno květináče dát dobrou drenážní vrstvu - keramzit či střípky. Do spodní vrstvy zeminy zamícháme kousky dřevěného uhlí. Rostlinu zasadíme a zasypeme zeminou až do okraje květináče. Zeminu kolem rostliny upěchujeme. Lehkým poklepáním květináče o stůl zajistíme rovnoměrné usazení zeminy. Při přesazování rostlin s tlustými a málo rozvětvenými kořeny nedoporučujeme odřezávání kořenů.
Nářadí a náčiní potřebné k přesazování:
lopatka, ostrý zahnutý nůž, ostré nůžky, případně pilka.
Při přesazování se rostliny zalévají a rosí. Kaktusy po přesazení 5 - 6 dní nezalévají. Rostliny přistiňujeme a chráníme před sluncem.
Ještě k přesazování. Kořeny dobře promyjeme vodou nebo slabým roztokem hypermanganu, napadené části odřežeme a posypeme roztlučeným dřevěným uhlím. Jestliže se kořeny rostliny zmenšily, můžeme ji zasadit do menší nádoby, než dříve. Dbáme na správnou vlhkost vzduchu v místnosti. Některé rostliny - asparagus, nikdy v místnosti se suchým vzduchem nekvete, i když má patřičnou zálivku. Nízká vlhkost vzduchu vede k opadávaní květů, listů, poupat a zastavuje celý růst rostliny.
Vlhkost vzduchu se může udržovat různými způsoby.
V první řadě je to rosení. Nerosíme rostliny na slunci, nerosíme rostliny s jemnými listy a listy se strukturou (fialky, gloxinie). Vlhkost vzduchu v místnosti zvýšíme pomocí odpařovače, povrch květináče také můžeme obložit mechem. Voda na rosení musí být měkká. Tvrdá voda zadržuje soli a minerály, které ucpávají póry listů. Rostliny rosíme ráno i večer, vhodnější je časté rosení nebo periodické, alespoň 1 až 2 dny týdně. Rostliny, které nepotřebují vysokou vlhkost vzduchu např. aloe, hortensie, ibišek, tenura, klívie, strelície, oleandr, sanseviéra, tradescancie atd.
K formování vnějšího vzhledu rostlin přispívá ořezávání, stříhání, podvazování. Obřízka je pro rostlinu závažná, je to zásah do růstu. Některé květiny dobře snáší tvarování obřízkou, tvary mohou být různé (pyramida, koule, atd.). Pro dobrý růst rostlin se odstraňují boční výhonky. Takto upravovat rostlinu se může 2 až 3 krát ročně. To platí pro růže, myrtu, pelargonie, fuchsie atd. Prořezávání, stříhání a obřízku je nejlépe dělat na jaře po přesazování. Výhonky se odstraní nůžkami nebo ostrým nožem nad očkem či pupenem. Silné prořezávání děláme pro omlazení rostliny. Prakticky se může celá koruna ostříhat velice na krátko. Nechávají se jen výhonky se 2 až 3 očky. Tato úprava vede k dobrému růstu a hojnému květenství. Velké a silné rostliny jsou zastříhávány asi na polovinu. U passiflóry po odkvětu se odstraňují všechny květonosné výhonky na podzim a kromě toho se odřezávají dřevnaté výhonky. U voskového břečťanu se to dělá opačně, květonosné výhonky se nechávají.
Zakořeňování výhonků
Odřezané výhonky můžeme dát zakořenit do vody nebo fyziologického roztoku. Nezakořeňují se kvetoucí boční výhonky.
Vyvazování rostlin
Slouží ke tvarování rostlin, více méně jde o dekorativní záměr, ale i o provzdušnění rostlin. Provádí se hlavně u rostlin letněných na zahradách, terasách či balkonech. Rostliny se vyvazují vlněnou přízí měkké textury, nebo slabou stužkou. Pro velké rostliny použijeme tenký provázek. Barvu materiálu na tvarování používáme zelenou či hnědou. Velmi pozorně vyvazujeme, abychom nepoškodili kůži stébla či stonku. K vyvazování můžeme použít i různé mřížky na tvarování vývazků. U rostlin jako je potos a dalších pnoucích rostlin můžeme použít hřebíčky na stěnu, buď rostlinu položit na hřebíček nebo přivázat. Při vyvazování dbáme na to, abychom příliš neutahovali smyčku kolem stébla.
Formování vnějšího vzhledu rostlin a ošetřování rostlin
Rostliny čas od času zbavujeme prachu otíráním vlhkým hadříkem či houbičkou, sprchováním nebo ostřikováním. U velkých rostlin můžeme použít přípravky pro ošetřování listů. Rostliny s jemnými listy neotíráme, ale opatrně a pravidelně rosíme. Kaktusy a jiné sukulenty se také takto ošetřují. Můžeme je otřít i hadříkem namočeným v lékařském čpavku, aby se zničili nákazy a škůdci. Staré suché listy a květy průběžně odstraňujeme.
Stává se, že musíme na nějaký čas, a předem víme, že to bude na delší dobu, odjet z domova. Zvířata a rostliny je potřeba zaopatřit, aby nestrádali. Nejlépe je požádat své dobré známé, aby se nám o ně postarali. Nemáme-li tu možnost, musíme rostlinám poskytnout patřičné podmínky k přežití. K tomu slouží různá zařízení. Např. samozavlažovací truhlíky, květináče atd. Rostliny v zemině dobře zalijeme a obložíme mechem či keramzitem. Další možnost je ponořit květináče do nádoby s vodou a mechem. U plastových květináčů, které nepropouští vodu, je dobré misku s vodou zasypat keramzitem. V případě rostlin, které nesnáší mnoho vody, použijeme plastovou láhev s tenkým krčkem, do níž zasuneme silnou dutou jehlu. Láhev obrátíme a ústí s jehlou zasuneme do zeminy. Tímto způsobem do půdy odkapává potřebné množství vody. Před tímto úkonem si zjistíme, jak toto zařízení funguje. Délka této zálivky záleží na velikosti láhve. Dalším způsobem závlahy je proužek z dobře savé tkaniny, který zkroutíme a dáme jedním koncem do nádoby s vodou a druhým do květináče. Tak by měla rostlina vydržet 7 až 10 dní. Nutná délka této tkaniny je asi 25 až 35 cm.
Jestli jsou rostliny vybaveny dobrým drenážním systémem, dáme je na podnosy s vodou nebo na hodně mokré tkaniny. Takto rostliny vydrží 10 až 20 dní. Pokud odcestujeme na 7 až 10 dní nebo na 3 až 4 týdny, a to ještě vícekrát v roce, bude dobré zavést systém auto-zalévání. Přípravky na tento způsob závlahy najdete v obchodech.
|