WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojové rostliny, psi, kočky, státy ___________________________________________________________________________________

Pythagoras ze Samu (Pythagoras of Samos)


SVĚT ŽIVOTOPISŮ


Pythagoras ze Samu (Pythagoras of Samos) byl vynikajícím filozofem a nezapomenutelným geometrikem a matematikem, jehož věta – Pythagorova věta – je jednou z nejslavnějších na světě.


Datum narození:
570 rok př.n.l.
Místo narození:
Ostrov Somos, Malá Asie
Datum úmrtí:
500 rok př.n.l.

ŽIVOTOPIS:

Pythagoras ze Samu – dávná a nejasná doba jeho mládí.

Pythagoras ze Samu (Pythagoras of Samos) byl slavný řecký filozof a matematik, který se narodil kolem roku 570 př.n.l. Na ostrově Somos, který leží mimo západní pobřeží Malé Asie. Somos byl v té době jednou z kolonií, které byly vyvinuty městskými státy starověkého Řecka, soustředěného v Malé Asii a na ostrovech ležících mimo jeho pobřeží. Tato osidlování byla povzbuzována populačními tlaky a politickými nepokoji ve starověkém Řecku spíše, než vyhlídkou na obchodní možnosti.

Za těchto okolností je těžké být přesnými, pokud jde o Pythagorovo mládí a výchovu. Rok 570 př.n.l. je opravdu dávnou dobou a záznamy tehdy nebyly udržované ani pokud šlo o významné nebo sporné postavy.

Objevuje se doměnka, že jeho matka přišla spolu s koloniálními Řeky ze Somosu, ale také, že jeho otec byl fénický řemeslník z Tyru, který pracoval s drahými kovy, a kterému bylo udělené státní občanství poté, co v období hladomoru přinesl na Samos obilí.

Zdá se, že Pythagoras měl na stehně působivé mateřské znaménko, které jeho přátelé nazývali “značka božské laskavosti”, a říkalo se, že má “zlaté stehno”.

Pythagoras ze Samu – jeho cestování po koloniálním Řecku.

Na jeho pozdějších cestách po řeckém koloniálním světě se odvážil usadit se v Miletu a vyučovat tam matematiku Thaleta, který byl také fénického původu, a Anaximandera. Thales byl první osobou, která skutečně předpověděla zatmění slunce, a byl pak již příliš starý na vyučování, něž jak by si přál, ale mladému muši silně doporučoval, aby ve studiích pokračoval dále ve vzdálenějším Egyptě.

Pythagorův život byl ovlivňovaný tehdejší zemědělskou politikou. Perské impérium pod vládou Cyruse se spojilo s lidmi státu Media. Výsledné impérium Medesů a Peršanů, což bylo nejvýznačnější království v Malé Asii, porazilo vládce Lydie, Croesuse.

Perská moc se rozšířila k západnímu pobřeží Malé Asie a v roce 538 př.n.l. byla síla a moc Somosu uchopena Polycratesem. Ten ustanovil Samos jako centrum síly a moci skrze aliance a udržování armády a námořnictva – a skrze pirátství.

Zdá se, že Pythagoras upadl v nemilost Polycrata, ale před tím, než odešel do exilu, obdržel od něj doporučující dopis, určený Polykratovému spojenci, vládci Egypta.

Navzdory povolení získaného od egyptského vladaře, většina etgyptslých kněžských škol se zdála být neochotná přijmout mladého cizince, který zde však posléze závidějící a nepřející přijetí získal a pokračoval v pilném učení v Egyptě.

Vcelku nehledě na odbornost v matematice a geometrii, Egypťané často dokazovali svoji vášeň pro tajemství a záhady a odmítali jíst ořechy a snažili se o cudnost a čistotu.

V roce 525 př.n.l. byl Egypt podrobený Cambysem II., synem a následníkem Cyruse, vládcem Medesů a Peršanů. Pythagoras byl chycený a unesený do zajetí v Babylonu, kde se spojil s mystickým inklinováním ke kněžím Magi, stoupencům Zaorastera, a získal další informace a vědění o matematice, geometrii a hudbě.

V roce 522 před naším letopočtem Cambyses II. zemřel a byl nahrazený Dariusem. Polycrates v tomto roce zemřel také. V roce 520 před naším letopočtem, byl Pythagoras schopný vrátit se na Samos, který, jak se zdá, pod Dariusovou vládou upadal. Po následující krátké návětěvě Kréty, za účelem studování jejího systému Práva, se opět vrátil zpět na Samos, kde založil školu známou pod jménem Semicircle.

Samisané volali své vzdělané a učené občany, aby se podíleli na veřejných záležitostech, a také je zahrnovali do diplomatických misí. Pythagoras z této politické a diplomatické role šťastný nebyl, neboť na něm tyto role byly vynuceny s tím, že jeho vyučování nebyla opravdová, a tak raději Somos opustil.

V roce 578 před naším letopočtem Pythagoras cestoval na Západ, kde bylo ve “Větším Řecku” mnoho bohatých řeckých kolonií, než bylo umístěno na Italském poloostrově.

Pythagoras ze Samu – jeho působení a vyučování v Krotonu, v Itálii.

Pythagoras si za svoji nynější základnu vybral Kroton, situovaný “na patě” dnešní Itálie a založil školu, která byla věnovaná studiu matematiky a filozofie, která však měla dosti záhadný aspekt jeho učení. Kroton byl lázeňskou oblastí a náboženským centrem, měl však také slavnou lékařsou školu. Sybartis, mešto, ze kterého pochází naše dnešní slovo “sybrarite” - rozkošník a požitkář, a které ukazuje na tehdejší požitkářský a rozkošnický život materiální výstřednosti, bylo uzavřeno sousedy.

Jeho úzký okruh studentů v Krotonu byl pozoruhodný tím, že všichni nosili dlouhé vlasy, dále tím, že všichni byli vegetariáni a neměli žádný osobní majetek. Tito vnitřní bratři a sestry byli udržováni pod sliby tajemství, a byli učení, že realita je atematikou v přírodě. Mystický aspekt Pythagorova učení spočívala v tvrzení, že filozofie inklinuje k očišťování duše, a že duše může dosáhnout sjednocení s prozřetelností.

Pythagorovo vyučování, týkající se Geometrie, zahrnovalo také vyšší formu studií Matematiky. Matematika byla obecně viděná jako adresný přístup či cesta k realitě.

Pythagoras byl hluboce zasažený tím, jak sedm řeckých lyrických šlabikových veršů, harmonicky zaznamenaných, bylo získáno, když délka trvání jejich seřazených slabik, byla úměrná celým číslům, jako například 2:1, 3:2, 4:3.

Číslo 10 bylo považováno za obzvláště významné. Pythagoras také přiřadil “Příležitost” k číslu 7, “Spravedlnost” k číslu 4, “Manželství” k číslu 5, “Mužnost” k lichým číslům a “Ženskost” k číslům sudým.

Pythagoras ze Samu – a jeho opěvovaná Pythagorova věta.

Slavná Pythagorova věta, která se vztahuje k pravoúhlému trojúhelníku, říká, že:
“Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého trojúhleníku se rovná součtu obsahu čtverců nad oběma odvěsnami.” Tato myšlenka byla aktuální již po mnoho století před tím, ale Pythagoras byl prvním, kdo prokázal že skutečně platí.

Pythagorané nakonec získali politickou kontrolu v Krotonu, zatímco Pythagorijské ovládnutí Krotonu ve válce naprosto porazily Sybaris. Pythagorané však byli posléze svými politickými oponenty vypuzeni.

Pythagorijský názor, byl později ovlivněný vlivným Platónem, který byl hlavní zakládací postavou několika hlavních odvětví západní filozofie.



___________________________________________________________________________________