Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

V zimě je skutečně vzdálenost mezi Zemí a Sluncem nejmenší (147 milionů km). To však platí pouze pro zimu na severní polokouli. Na jižní polokouli je tou dobou léto. A naopak - zima tam vládne v době severního léta, kdy je Země od Slunce nejdále (152 milionů km). Z toho vyplývá, že vzdálenost mezi Zemí a Sluncem nemůže o ročním období rozhodovat. Kdyby tomu tak bylo, přicházela by zima na celé Zemi ve stejnou dobu. Střídání ročních období je způsobeno tím, že osa zemské rotace není přesně kolmá na rovinu zemské dráhy kolem Slunce. Země je zkrátka k Slunci mírně nakloněna. Při oběhu kolem Slunce se proto mění úhel, pod nímž sluneční paprsky na jednotlivá místa zemského povrchu dopadají. V zimě je severní polokoule od Slunce odkloněna, většiny světla a tepla se zmocní jižní polokoule. Čím severněji, tím níž slunce na obloze vystoupá. Za severním polárním kruhem se dokonce některé dny nad obzor vůbec nevydrápe, na pólu mizí pod obzorem na celý půlrok. V létě je naopak severní polokoule ke Slunci přikloněna a sluneční paprsky na ni dopadají pod příznivějším úhlem - na stejné území jich proto dopadá mnohem více než v zimě. Že je přitom zdroj energie o nějaký ten milion kilometrů dál, nehraje příliš významnou roli.