&&Ahoj, zdrav&ím vespolek!& Zn&áte to, přiznejme si na rovinu, každ&ý m&áme nějakou &úchylku.& J&á jsem v sobě bjevil v&á&šeň pro silonov&é ponožky. Občas někde nějak&é lež&í, tak se neudrž&ím a &"jdu do nich&". Často z nich nic moc nezbyde a tak mus&ím čekat na dal&š&í př&íležitost. Miluju sundav&án&í ponožek ze su&š&áku. Vis&í a provokuj&í (podobně jako Sv&áťa)... kdo by odolal?& Ned&ávno jsem si tak v kl&ídku jedny silonky &"vylep&šoval&" a mamka mi je sebrala. Pr&ý kde jsem je zase ukradl?! Neprozradil jsem sv&é největ&š&í tajemstv&í. & Minul&ý p&átek, bylo kolem p&át&é r&áno, jsem se potaj&í vkradl do ložnice a nam&ířil si to rovnou ke skř&íni, kde se ukr&ývaj&í poklady m&ému srdci z nejbliž&š&ích :o). Otv&ír&ám &šuble/&šuple (jak kdo chcete), fakt potichounku, abych nikoho nevzbudil a hlavně! abych nebyl odhalen... V očk&ách m&ám jiskřičky &štěst&í, packou lov&ím silonky... &á&á&á&á&á&á&á&á&á&á&á&á... a d&áv&ám se na &úprk! Chytili mě př&ímo při činu! Fuj, to byl &šok! Jojo, tak dlouho se chod&í se džb&ánem pro vodu, až se ucho utrhne.& Teď mus&ím vymyslet nějakou jinou, novou ro&šť&árnu, ať je zase vzrů&šo.&& |