Rekordy zvířat dotřetice

&&&Nejvy&š&š&í savec&&-je žirafa.Samice žirafy měř&í 4,5 metru,samec je dokonce až o metr vy&š&š&í.Do rekordn&í v&ý&šky 5,8 m.vyrostl žiraf&ák jm&énem George kter&ý byl chov&án v ZOO ve Velk&é Brit&ánii kolem roku 1960. &&&

&&&Nejdel&š&í had&&-&je krajta mr&ížkovan&á .Průměrn&é krajty jsou dlouh&é přes 6 metrů,nejdel&š&í krajta měla skoro 10 metrů.(Kdyby si chtěla nejdel&š&í krajta lehnout natažen&á do postele,potřebovala by jich za sebou hned 5.)&&&&

&&&Největ&š&í pavouk&&- je skl&ípkan s latinsk&ým jm&énem Theraphosa leblondi .Tělo m&á dlouh&é kolem 15 cm.a rozpět&í nohou až 28 cm.(kdyby největ&š&í skl&ípkan ležel na obyčejn&ém velk&ém tal&íři, cel&ý by ho zaplnil)&&&

&&&Největ&š&í pt&ák&& - &je p&štros dvouprst&ý.Měř&í od 2 do 2,8 metru a v&áž&í okolo 150 kg.(v bytě panel&áku by musel sehnout hlavu)&&&&

&&&Nejdel&š&í ž&ížala na světě&& - &&Nejdel&š&í zn&ám&ý druh ž&ížaly na světě je Microchaetus rappi z Jižn&í Afriky. Přibližně v roce 1937 byl v Transvaalu nalezen exempl&ář dlouh&ý 6,7 m, byl-li přirozeně natažen&ý, a v průměru 20 mm &širok&ý.&&&

&&&Největ&š&í med&úza&&-&&Největ&š&í med&úzou je Cyanea capillata arctica ze severoz&ápadn&ího Atlantiku. Jedna takov&á med&úza, vyloven&á v Massachusettsk&é z&átoce, měla průměr zvonu 2,28 m a jej&í žahav&á vl&ákna byla 36,5 m dlouh&á.&&&

&&&&&Nejrychlej&š&í savec na světě&& - &&&&Nejrychlej&š&ím savcem je gepard (Acinonyx jubatus), kter&ý dosahuje nejvy&š&š&í rychlosti na kr&átkou vzd&álenost, tedy asi na 0,5 km. Na kr&átk&ých trat&ích dosahuje v běhu maxim&áln&í rychlosti okolo 100 km/h. V &únoru 1999 na gepard&ích dostiz&ích Cheetah Outreach ofici&álně naměřili gepardu jm&énem Nyana-Spier na 100 m 6,08 sekund se zrychlen&ím z 0 na 80 km/h za 3,6 vteřin, což znamen&á průměrnou rychlost 59,6 km/h. Nejrychlej&š&ím mužem planety je Tim Montgomery z USA, kter&ý zdolal 100 m za 9,78 sekund (2002). Jen o setinu sekundy &"pomalej&š&í&" je Maurice Greene&&&&&&&

&&&&Nejdel&š&í savec na světě&& - &&&&&&Nejdel&š&ím jedincem světa, kter&ý byl kdy zaznamen&án, byla samice 2plejtv&áka obrovsk&ého vyplaven&á v jižn&ím Atlantiku. Na d&élku měřila 33,6 m. Del&š&í než dosud zn&ám&ý největ&š&í plejtv&ák mohli b&ýt podle nejnověj&š&ích v&ýzkumů někteř&í dinosauři. Kostra jednoho nově objeven&ého druhu, kterou& &vědci postupně& &odhaluj&í ze země, ukazuje na možnou celkovou d&élku až 50 m.&&&&&&&

&&&&Nejtěž&š&í savec na svě&&tě &&- &&&&Plejtv&áci jsou vůbec nejtěž&š&ími žij&íc&ími savci, jejich hmotnost se pohybuje kolem 100 tun. Určen&í hmotnosti živ&ého zv&ířete je obt&ížn&é, protože u mrtv&ého jedince může doj&ít ke ztr&átě krve a jin&ých těln&ích tekutin. V roce 1948 byla ulovena 26,5 m dlouh&á samice, kter&á byla cel&á v&ážena po kusech. Součet hmotnost&í masa, krve i obsahu žaludku se rovnal v&áze 134,2 tun. &údajně nejtěž&š&ím jedincem byla dospěl&á samice plejtv&áka obrovsk&ého, kter&á v&ážila 190 tun. Nejtěž&š&ím člověkem na světě je Baster Simkus z Dallasu (*1959), kter&ý se sv&ým apetitem dos&áhl v roce 1995 pln&ých 610 kg živ&é v&áhy. Po dlouh&é dietě nyn&í &údajně v&áž&í 97 kilogramů a ček&á ho odstraněn&í 22 kilogramů přebytečn&é kůže. Ze současn&ých suchozemsk&ých savců je největ&š&í a nejtěž&š&í slon africk&ý (Loxodonta africana).&&&&&

&&&&Nejmen&š&í savec na světě -&& &&&&&&Pravděpodobně nejmen&š&ím savcem světa je bělozubka nejmen&š&í (Suncus etruscus). Rozhodně je nejmen&š&ím z evropsk&ých savců. Bez ocasu měř&í (3,35) 3,6-5,18 (5,3) cm. Ocas je dlouh&ý 2,4-2,9 cm. Celkov&á průměrn&á d&élka (s oc&áskem) tohoto hmyzožravce je asi 6,5 cm. Bělozubka nejmen&š&í je rovněž i nejlehč&ím savcem světa Jej&í hmotnost se pohybuje od (1,2) 1,42 do 2,55 (2,7) g. Vyskytuje se okolo Středozemn&ího moře, v Asii je roz&š&ířena až po Č&ínu a Thajsko. Ojediněl&é n&álezy poch&ázej&í z Afriky, kde se vyskytuje směrem k jihu až po kapsko. D&íky sv&é velikosti& &(nebo& &sp&í&še malinkosti) je bělozubka nejmen&š&í schopna proch&ázet& &chodbičkami velk&ých druhů ž&ížal. Přestože se živ&í předev&š&ím mal&ými druhy ž&ížal a různ&ým hmyzem je nepravděpodobn&é, že by mohla ulovit velkou ž&ížalu (del&š&í než 8 cm), stejně jako v zajet&í nebyla schopna ulovit kudlanku n&ábožnou (Mantis religiosa). V zajet&í je bělozubka běžně krmena larvami potemn&íků a cvrčky.&&&&&&

&&&

&&&&&Nejmen&š&í ryba na světě -&& &&V bažinat&ých oblastech ostrovů Sumatra a J&áva objevili vědci nejmen&š&í dosud zn&ámou rybu světa. &&Rybka, jež je vzd&álen&ým př&íbuzn&ým kaprovit&ých ryb měř&í v dospělosti necel&ých osm milimetrů. Jej&ím obl&íben&ým teritoriem jsou tropick&é moč&ály a ra&šelini&ště. Ryba s latinsk&ým n&ázvem Paedocypris se živ&í v&ýhradně planktonem. Podle vědeck&ých progn&óz pr&ý ale nem&á př&íli&š velk&é životn&í vyhl&ídky, kvůli rychl&é devastaci jej&ího přirozen&ého prostřed&í.&&&&&&&&&

&&&&Největ&š&í savci na světě&& &-&&&&&Největ&š&í savci na světě - vorvani - jim totiž ze s&ít&í kradou jejich &úlovky.&&&&
&&&&&Vorvaň m&á největ&š&í mozek na světě, průměrně važ&í 7 kilogramů. A tento org&án dok&áže velmi chytře použ&ívat. Nen&í to tak d&ávno, kdy vorvani při zaslechnut&í ryb&ářsk&é lodě vzali do zaječ&ích. Nyn&í v&šak zjistili, že tyto čluny je neohroz&í, ba pr&ávě naopak. Nastartov&án&í ryb&ářsk&ého motoru pro ně znamen&á jedin&é - vydatn&ý oběd. Ve chv&íli, kdy ryb&áři stahuj&í s&ítě a opakovaně startuj&í motor sv&é lodi, velryby se přibl&íž&í k s&ít&ím a ryb&áři už jen trnou, kolik jim tento největ&š&í savec světa &"vyzobe&" z &úlovku. Podle odhadů vědců se tento způsob lovu mezi vorvani již natolik roz&š&ířil, že ho v současnosti využ&ív&á okolo devades&áti jedinců. A vzhledem k učenlivosti tohoto druhu toto č&íslo asi nebude konečn&é.&
Nen&í bez zaj&ímavosti, že vorvani drž&í v biologick&é ř&í&ši několik absolutn&ích světov&ých rekordů. Jsou to největ&š&í ozuben&í tvorov&é, jac&í kdy na Zemi žili. Z&ároveň to jsou nejhlouběji se pot&ápěj&íc&í savci. Jejich kůže tak&é drž&í jeden prim&át. Na z&ádech a hlavě dosahuje jej&í tlou&šťka bez podkožn&ího tuku asi 36 cm, čemu se ž&ádn&ý jin&ý živočich& &nevyrovn&á.&&&&&&
&&&&&&

&&&&&